Hotel Intercontinental v Praze: historie | urbanismus | architektura
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami. Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby). Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Hotel Intercontinental realizovaný ve stylové poloze jakési domácí obdoby tehdy populárního brutalistního stylu vznikal ve skutečnosti ve spolupráci tří různých architektonických kolektivů. Pod záštitou a vedením Karla Filsaka (ateliér Epsilon Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy) byly pro vytvoření interiérů stavby přizvány ještě dva další ateliéry, ateliér Beta z téhož ústavu pod vedením architekta Jana Šrámka a kolektiv architekta Františka Cubra, profesora na Škole architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. Účast celé plejády výtvarných umělců velmi bohatá a neobvyklá i v porovnání s jinými „běžnými“ veřejnými stavbami.
Publikace je prezentována jako monografie, její záběr je ale mnohem širší. Převážná část textu je dílem autorského kolektivu z Národního památkového ústavu v Praze, zabývajícího se průzkumem této stavby již od roku 2014. Významná je také spolupráce se specialisty z několika dalších institucí (České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd) a s nezávislými historiky architektury. Tito autoři, kteří vesměs působí na několika českých vědeckých institucích, tak předkládají čtenářům různé úhly pohledu na téma hotelové architektury. Mezioborová spolupráce ale posunuje historicko-umělecký text i dále (průzkum konstrukce, materiálu betonů a převedení prvků stavby do 3-D modelace u konkrétní stavby).
Nepřehlédnutelnou součástí monografie, z níž výzkum čerpal, je rovněž svědectví žijících pamětníků, spoluautorů stavby z jednotlivých kolektivů, výtvarných umělců nebo jejich potomků či pamětníků z řad hotelových zaměstnanců.
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
sumarizoval v roce 1968 tendence v typologii hotelových staveb do sedmi konceptuálních
oblastí: a) deskový hotel s nízkou podnoží, b) horizontální blok s bodovým
vertikálním zakončením, c) hotel s křížovou anebo ypsilonovou dispozicí, d) hotel
s horizontálním členěním, e) hotel s vertikálním členěním, f) zvláštní formy s parkově
upravenými plochami a g) zvláštní formy v propojení s městskou zástavbou. 14
Tyto koncepce zástavby byly vyzkoušeny od druhé poloviny šedesátých let až
do počátku let sedmdesátých v západní Evropě a následně v menší míře i v zemích
východní Evropy. Hotel SAS v Kodani 15 od Arne Jacobsena z let 1955–1960 s výškovou
budovou lůžkové části nad protáhlou horizontální podnoží se společenskými
a hospodářskými funkcemi se stal prototypem, který resonoval i v Československu,
nejsilněji v hotelu Kyjev v Bratislavě, navrženém po vítězné soutěži v roce 1961 architektem
Ivo Matušíkem. 16 Druhou skupinu podle rozdělení Haralda Deilmanna by
mohl reprezentovat Hotel Hilton v tehdejším Západním Berlíně, navržený architekty
Paulem Schwebesem a absolventem německé vysoké školy technické v Brně Hansem
Schoszbergerem z let 1957–1958. 17 Jeho koncept našel odezvu v Park hotelu
v Praze od architektů Zdeňka Edela a Jiřího Lavičky z let 1959–1967. 18 Třetí skupinu
s křížovou nebo ypsilonovou dispozicí může zastupovat Airport Hotel ve Frankfurtu
nad Mohanem, navržený významným Johannesem Krahnem 19 a reflexí tohoto
konceptu je i hotel Continental v Brně, postavený podle projektu Zdeňka Říháka
v letech 1961–1964 20 a dále ve stejné době realizovaný hotel Mercury v Poznani, navržený
trojicí polských architektů Cieslimski, Grochulski a Weslawski. 21 Horizontálně
členěné kompozice hotelů zastupují především některé stavby v Dánsku, zejména
řada hotelů od renomovaných architektů Knuda Friise a Elmara Moltke Nielsena,
citlivě vložené do krajinného rámce. 22 Skupina hotelů s vertikálním členěním je zastoupena
v době pozdní moderny velmi početně, například hotelem Hilton v Bruselu
23 a její odezvu nalezneme i v Praze v hotelu Olympic na Invalidovně od architektů
Josefa Poláka a Vojtěcha Šaldy. 24 Do skupiny hotelů s parkově upravenými plochami
bychom mohli zařadit ESSO-Motor hotel v Linci 25 od profesora vídeňské akademie
Rolanda Reinera, zatímco do poslední skupiny s propojením do městské zástavby lze
počítat například oba výše jmenované hotely, postavené pro olympijské hry v Helsinkách.
Do této skupiny by měl patřit i hotel International v Brně od architektů Vi-
14 DEILMANN, Harald. Planungsgrundlagen fuer den Hotelbau. In KOCH, Alexander – FENGLER, Max (eds.).
Hotelbauten. Stuttgart 1968, VII.
15 Hotel- und Restaurantbauten. Gutersloh 1970, s. 27–29.
16 CHOVANEC, Josef. Hotel Kyjev na Rajskej v Bratislave. Architektura ČSR 34, 1975, s. 355.
17 WENZEL, Klaus. Hotelbauten. Berlin 1966, s. 47–56 nebo MAYR, Otto – HIERL, Fritz. Hotelbau. München
1962, s. 245–246.
18 HOUŠKOVÁ, Kateřina – SCHRÁNILOVÁ, Anna – KRACÍK, Matyáš. Pražské hotely v 60-80-tých letech.
Staletá Praha 30, 2014, č. 1, s. 66–88.
19 Hotel- und Restaurantbauten (pozn. 15), s. 35–38.
20 WENZEL, K. Hotelbauten (pozn. 17), s. 146–152.
21 Ibidem, s. 27–28 a 36–46.
22 KOCH, Alexander – FENGLER, Max. Hotelbauten. Stuttgart 1968, s. 90–91 nebo Hotel- und
Restaurantbauten (pozn. 15), s. 64–65.
23 KOCH, A. Hotelbauten (pozn. 22), s. 20–23.
24 Architektura ČSR 34, 1975, s. 355.
25 Hotel- und Restaurantbauten (pozn. 15), s. 120–121.
22
Change language