2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 285Obr. 17. Úholičky. Kostěné nástroje. 1–2, 4, 6 – obj. 13/94; 3, 5 – obj. 42/98; 7 – 44/98; 8 – 5/98.Abb. 17. Úholičky. Knochengeräte. 1–2, 4, 6 – Obj. 13/94; 3, 5 – Obj. 42/98; 7 – 44/98; 8 – 5/98.4. Pro řivnáčské hrnce je typické drsnění těla slámováním či voštinováním, které na rozdíl od amforzasahuje až k různě formovanému okraji (třída A, s výjimkou typů s uchy na max. výduti: Ehrich –Pleslová-Štiková 1968, tab. A na s. 53). V Úholičkách je doloženo jak zesílení okraje, zpravidla zespodunehtované či prstované, příznačné pro řivnáčskou kulturu (okraje O9, kupř. obr. 9: 3; 10: 1, 5;16: 1; tab. 8: 9, 14, 17), tak plastická páska starší badenské tradice, více či méně zřetelněji posazenápod okrajem (kupř. obr. 8: 8, 16; 13: 2; tab. 8: 15), přerušená někdy plastickým výčnělkem (kupř.obr. 11: 3), příp. nahrazená pouze jím (obr. 15: 12) či řádkem vrypů (obr. 12: 8). Hrncovitému tvaruse dvěma uchy těsně pod okrajem (typ AIII/1) je možné přiřadit zlomek z obj. 5/98 (obr. 11: 14);větší fragmenty spodků nádob byly nalezeny v chatě č. obj. 13/94 (obr. 9: 15; 10: 8). Slámované čivoštinované střepy nutně nemusejí pocházet pouze z hrnců, jak je uváděno v popisu keramiky, aleizjiných tvarů, zejména amfor a menší míře i ostatních keramických tříd.5. Známkou souvislosti přechodného protořivnáčského stupně se staršími horizonty badenské kulturyjsou různě formované čerpáky s převýšeným páskovým uchem, které se již ve vlastní řivnáčskékultuře podle stávajících poznatků nevyskytují (Ehrich – Pleslová-Štiková 1968, tab. A na s. 53, třídaCII). Z Úholiček nejsou k dispozici bezpečné doklady kýžených tvarů, mohou z nich ovšem pocházetdva fragmenty drobných páskových či válečkovitých uch s plochým, pouze mírně zakřivenýmprůběhem (obr. 8: 10; 10: 10).6. Hmoždíře představují další keramickou třídu, která se vyskytuje již od protořivnáčského stupně(Pleslová-Štiková 1973, 416, obr. 14: 3 a 17: 1; Konopa 1983, obr. 3: 12, 4: 28) až po samotný závěrřivnáčské kultury. Z Úholiček máme k dispozici jeden exemplář z obj. 35/98, původně opatřený dvojicí(?) výstupků nad subkutánním ouškem, vytažených z okraje (obr. 13: 6; tab. 7: 5). Dalším hmoždířem,v tomto případě v torzovitém stavu, je zlomek z obj. 13/94 (obr. 8: 15). Z tvaru, který se blížípopisované kategorii, pochází zlomek jednoduchého kónického hmoždířovitého koflíku s páskovýmuchem, s analogií na Homolce (Ehrich – Pleslová-Štiková 1968, 66, 285, pl. XXXVIII: 1).