2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 293Obr. 19. Úholičky. Kalibrace data Poz-18664, 4230 ± 35BP, pomocí programu CALIB.Abb. 19. Úholičky. Kalibrierung des Datums Poz-18664, 4230 ± 35BP, mit Hilfe des Programms CALIB.Pleinerová – Zápotocký 1999; Zápotocký 2006; 2008). Pravěké osídlení zde bylo zachyceno záchrannýmarcheologickým výzkumem, prováděným v letech 1994 a 1998 v poloze U kapličky. Eneolitickéobjekty byly omezeny na plochu ca 1,5 ha, nacházející se na levé svrchní vltavské terase, v ekologickyi zemědělsky velmi příhodném terénu, výrazně převýšeném nad hladinou Vltavy. Byť jde o polohudominantní, mj. se sídelním areálem využívaným již od neolitu, nelze ji než považovat za běžnésídliště. Je totiž bezprostředně obklopena zemědělským zázemím, přičemž neexistují náznaky záměrnéhovydělení od okolního terénu, ať již formou osazení výraznějšího geomorfologického útvaru čidoklady povahy antropogenní, tj. různými formami opevnění. Funkčně srovnatelnou středoeneolitickoulokalitu v nejbližším okolí představuje sídliště na ostrožně v Praze-Zámce, rovněž s dokladyprostorově rozvolněného uspořádání početnějších archeologických objektů (souhrnně se starší lit.Lutovský – Smejtek a kol. 2005, 257–258, 976). Vzhledem k nevelkému počtu archeologických objektůse nabízí výklad zjištěné situace v Úholičkách jako pozůstatku po jedné usedlosti, důkazy tohotonázoru však vzhledem k úskalím spojeným s archeologizací našich pramenů neexistují.Síť středoeneolitických lokalit v bezprostředním okolí publikovaného naleziště je v porovnánísobvyklými českými poměry na první pohled velmi hustá, připomenout lze eponymní lokalitu Řivnáča další nálezy z katastrů Žalova, Levého Hradce a Úholiček. Dosud však nebylo provedeno srovnáníjednotlivých lokalit, čili zatím není možné určit ani jejich rámcové časové vztahy. Pokud však připustímeněkolikasetleté trvání řivnáčské kultury včetně bezprostředně předcházejícího vývoje a krátkodobétrvání zjištěných nalezišť, bude výsledný evidenční obraz naopak silně torzovitý.