2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 21712. stol. (Havrda – Tryml 2006b; Zavřel 2006). Ojedinělé nálezy předmětů charakteru suroviny,např. narovnané esovité záušnice, indikují pro dobu derivátů kalichovitého okrajezatím neprokázanou tavbu barevných kovů (Malostranské nám. čp. 258: Čiháková 1995a,226). Zpracování a publikace tohoto typu výrobních aktivit, nejen pro období raného středověku,je dalším úkolem pražské archeologie.Známa je Ibráhímova zmínka, že se ve městě Praze vyrábějí sedla, uzdy a šípy (Lewicki1971, 697). Z archeologického kontextu tyto předměty, vesměs využívané obchodníkyaválečníky, neznáme. Kde se tkaly a jak se dostávaly do oběhu šátečky používané jakoplatidla, zmiňované opět v Ibráhímově zprávě, známo rovněž není.Specifickým řemeslem byla patrně i výroba často nalézaných přeslenů, technologickyjednotných, zpravidla jemně hraněných. 26 Přesleny samotné pak dokládají textilní výrobu,stejně jako v Čechách vzácný nález dřevěné přeslice (obr. 17; Valdštejnské nám. čp. 17:Čiháková 1998c, 266, zde přeslice omylem pokládána za jedno ze stavebních dřev).3.3. Veřejná prostranství a komunikaceTisícileté neustálé využívání a přestavování sledovaného prostoru, v našich zemích prostředověkou lokalitu výjimečné, má za následek, že nemáme prokázány ani další výraznéurbanistické komponenty, jako jsou např. místa vstupu do opevněného areálu. Není vyloučeno,že s tímto typem staveb souvisel v době oběhu keramiky s límcovitým okrajem objektv Hartigovském paláci čp. 259 u Malostranského nám. (podrobně Čiháková – Müller 2008),který mohl pro příchozí ze Z a od J sloužit jako věž u mostu přes malou bažinu. Raně středověkákomunikace zpřístupňující malostranskou předlokační aglomeraci od Z se pravděpodobněnacházela v linii dnešních ulic Vlašská a Tržiště, komunikace od J je historikytradičně kladena do trasy Újezda a Karmelitské ulice. 27 Příchozí od V, pokud nevyužili dřevěnýmost přes Vltavu, mohli do areálu vstupovat širokou, kamením dlážděnou cestou, objevenouv r. 2005 na dnešním sev. konci parcely Kolovratského paláce čp. 154 ve Valdštejnskéul., ležící vně hradby s kvádříkovým lícem. 28 Mnohokrát opravované kamenné vozovkyzde vytvořily 2,4 m vysokou stratigrafii (obr. 20), v níž jsou dlažby proloženy sedimentyněkolika povodní. Mocná povodeň po polovině 13. stol. nárůst dlažeb na dlouhou dobupřerušila. Počátek užívání dlažby se nepodařilo zjistit, neboť její horizonty pokračovaly dohloubky pod betonové dno garáží. 29 Nejstarší z odkrytých dlažeb je datována okraji kalichovitéprofilace. 30 Dle místa nálezu může mít souvrství dlažeb návaznost na prostor brányv již zmíněné hradební zdi stavěné románskou technologií s kvádříkovým obkladem,26 Z raně středověkých malostranských sídlištních situací pochází soubor o několika stech kusů. Přesleny odlišnéhocharakteru, např. ze střepu nádoby, jsou naopak vzácné. Analogie k přeslici viz Březinová 1997, 130.27 Archeologický výzkum při rekonstrukci tramvajového svršku a sítí v této trase (výzkum č. 17/01+02, J. Čiháková,M. Tryml, J. Zavřel) však tuto hypotézu neverifikoval (Čiháková 2005c, 361–363; Tryml 2005, 346).28 J. Čiháková, nepubl. výzkum NPÚ Praha č. 3/05.29 Dno garáží (180,2 m n. m. Bpv) leží 10,4 m pod dnešním povrchem a ca 7 m pod hladinou spodní vody. Výzkumněkolik metrů pod hladinou spodní vody byl umožněn použitou technologií – nejdříve bylo vytryskáno masivní,přes 1 m silné dno garáží, pak teprve s vybráním stavební jámy proveden výzkum.30 Dosažená báze souvrství dlažeb (pro 10. stol. 180,2 m n. m. Bpv) není konečná (pokračování zalito betonem).Otevírá otázku korekce rekonstruovaných výškových poměrů Vltavy, neboť se vylučuje s dosavadní rekonstrukcíhladiny raně středověké Vltavy mezi Národním divadlem a Mánesovým mostem, vymezené intervalem182,1–181,1 m n. m. Bpv (Záruba – Šimek 1964, 116).