10.07.2015 Views

2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Archeologické rozhledy LX–<strong>2008</strong> 301PatkaJednou z možností určení technologie přípravy štípaných artefaktů je sledování úpravy úderovéplochy jádra, která se přenáší v různé míře i na jednotlivé finální produkty (Ginter – Kozłowski 1975,34; Popelka 1999, 18). V souboru z Úholiček je ve 3 případech patka nulová (10 %), ve 4 byla zjištěnaúprava jedním úderem (14 %), ve 2 více údery (7 %) a v 1 je tvořena kůrou, tedy označena jakopřírodní (3 %). U většiny artefaktů nebylo možno charakter patky vůbec určit (19 ks – 65 %), jednakpro větší počet nevýrazných úštěpů, jednak proto, že artefakty mají odlomenou bazální část, nesoucíprávě sledovaný znak. Paradoxní z tohoto hlediska je, že např. jednoznačnou patku, upravenou jednímúderem, má již zmíněný úštěp (obr. 1: 13), jehož sporné zařazení mezi kamennou štípanou industriibylo výše komentováno.Sekundární úpravaAutor již v minulosti upozornil na některé terminologické problémy týkající se skupiny artefaktůnesoucích stopy sekundární úpravy (tvarové retuší, funkční křemičitým leskem) a označovanýchobvykle jako nástroje (Popelka 1999, 18–19). V souboru z Úholiček je takových artefaktů celkem9 (31 %), což je poměrně vysoký počet, přihlédneme-li k podobnému parametru zjištěnému pro neolitickésoubory štípané industrie (Popelka 1999, 70).V našem souboru je sekundární úprava zachycena na 4 čepelích a 5 úštěpech. V případě čepelíjde o 2 případy škrabadel, doplněných o retuš boku (otupení boku), u 1 z nich je navíc zjištěn křemičitýlesk (obr. 1: 1, 4). Ten se vyskytne ještě u dalších 2 artefaktů, kde je doplněn úpravou ve forměvrubu (obr. 1: 15) a boční retuší (obr. 1: 2). Za zmínku stojí, že v případě sekundárně upravenýchčepelí bylo ve všech případech použito jako suroviny jemnozrnného sedimentárního křemence typuSkršín a že artefakty pocházejí z objektů určených jako ŘK, v 1 případě KZP/ŘK.Mezi úštěpy se vyskytnou 2 škrabadla (obr. 1: 10, 13), dvakrát nepříliš výrazný otupený bok(obr. 1: 14, 21) a jednou pouze náznak retuše bez podrobnějšího určení úpravy (obr. 1: 12). V případěsekundárně upravených úštěpů nejde však o objekty spolehlivě řivnáčské (až na obr. 1: 14), ve3 případech jde o eneolitickou (?) intruzi v jámách kultury mohylové, v jednom o předmět v objektublíže nedatovaném.Ve skupině sekundárně retušovaných artefaktů však nutno upozornit ještě na čepelové škrabadlos otupeným bokem z obj. 42/98 (obr. 1: 1), které bylo při analýze nápadné již svými rozměry(68 x 22 x 5 mm), výrazně vyššími než u dalších studovaných čepelí. Artefakt má navíc odlomenoubazální část, takže jeho původní délka byla ještě větší. Rovněž méně typická je sekundární úprava –více než škrabadlová hlavice zaujme pravidelná pravolaterální retuš. Lze při této příležitosti připomenoutcharakteristické typy sekundárně upravených artefaktů, známé z hrobů kultury se šňůrovoukeramikou v Čechách (Popelka 1991, 22; 1992, 90; 1994, 49; Vencl 1971, 86). Čepelka z Úholičektěmto charakteristikám dosti vyhovuje, zpětná kontrola tvaru obj. 42/98 zase umožňuje uvažovato jiné kulturní příslušnosti. Objekt má poměrně pravidelný obdélný tvar, orientaci Z-V, a mohlo bytudíž jít nikoli o sídlištní jámu ŘK, ale o nálezově nevýrazný hrob kultury se šňůrovou keramikou,se skeletem zcela rozpadlým, příp. výzkumem nezachyceným, resp. o pozůstatek jiné aktivity tétokultury, na nalezišti rovněž doložené (obj. 14/94, srov. Buchvaldek et al. 1997, 167–168, obr. 69).V případě datování objektu do ŘK by bylo nutno postupně revidovat dosavadní charakteristiky štípanéindustrie řivnáčské kultury, neboť čepelka z tohoto objektu (obr 1: 1) skutečně není technickyna nízké úrovni.SurovinaZ hlediska použité suroviny nevybočuje soubor z rámce charakteristik daných pro kamennouštípanou industrii neolitu a eneolitu. Nedostatek zdrojů kvalitnější suroviny se projevuje výskytemi méně kvalitnějších surovin. V souboru z Úholiček se toto týká 14 předmětů z křemene (48 %),u nichž však z valné části není jisté, zda vůbec jde o artefakty (viz výše). Početněji je zastoupen takésilicit glacigenních sedimentů (tzv. baltský pazourek), celkem v 7 případech (24 %), stejně jako

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!