2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

288DOBE· –VOJTùCHOVSKÁ: ¤ivnáãské sídli‰tû v Úholiãkách, okr. Praha-západObjekt Kult? ŘiK KZP V2 V3 V4 V5 V6 V7 V8 V10 V12 Σ V1-V503/98 15 18 2 4 10 7 5 5 1 1+1 0 1 35 26% 42,9 51,4 5,7 11,5 28,6 20 14,3 14,3 2,8 5,7 0 2,8 100 74,411/98 78 9 1 22 43 15 6 1 0 0 1 0 88 86% 88,6 10,3 1,1 25,1 48,8 17,1 6,8 1,1 0 0 1,1 0 100 97,8Σ 93 27 3 26 53 22 11 6 1 2 1 1 123 112% 75,6 22 2,4 21,2 43,1 17,9 8,9 4,9 0,8 1,6 0,8 0,8 100 91,1Tab. 6. Obj. 3 a 11/98, datované do období zvoncovitých pohárů. V levé části tabulky vyjádřen podíl zlomkůkulturně neurčených (Kult?), řivnáčských (ŘiK) a zvoncovitých pohárů (KZP), v pravé části rozdělenído velikostních kategorií. Zlomky KZP jsou zde šedě podbarveny. Význam symbolů v hlavičkách sloupcůviz tab. 2.Tab. 6. Obj. 3 und 11/98 aus der Zeit der Glockenbecherkultur. Im linken Tabellenteil findet sich der Anteilder kulturell unbestimmten Fragmente (Kult?), der Řivnáč- (ŘiK) und der Glockenbecher-Kultur (KZP),der rechte Teil gliedert sich nach Größenkategorien. Fragmente von Glockenbechern sind hier mit grauemUntergrund. Bedeutung der Symbole im Kopfteil der Spalten s. Tab. 2.dvou střepů (obr. 16: 13), a z obj. 11/98 zlomek džbánku s ouškem vybíhajícím z okraje a kořenemnasazeným na plece (obr. 16: 8). Pro oba jedince lze shledávat analogie (kupř. Hájek 1968, tab. IV–VI).Fragment mísy z menšího obj. 3/98, hlubokého 30 cm, byl nalezen stejně jako ostatní zlomkyve vrstvě 0–20 cm. Zbytek tvoří z typických nálezů pouze dosti zkorodované zlomky nejspíše středoeneolitickékeramiky (obr. 16: 9, 11). Kulturní zařazení štípané industrie je pochopitelně sporné,stejně jako zlomku přeslenu (obr. 16: 12); dva fragmenty cedníku (obr. 16: 10) mohou být mladší,mohylovo-knovízskou příměsí (viz níže). Podíl poznatelné řivnáčské intruze je vysoký (ca 50 %),není vyloučen ani nerozpoznaný průnik dvou objektů různého stáří, případně mladší využití muldypo objektu již zčásti zaneseném (srov. tab. 6).Část džbánku (obr. 16: 8) z většího obj. 11/98, hlubokého 70 cm, byla nalezena ve vrstvě20–40 cm, poznatelná intruze sestávající převážně ze slámovaných střepů rovněž v ní i ve vrstvěsvrchní. Starší intruzí může být i úlomek přeslenu (obr. 16: 7). Keramika považovaná za intruzi jeomletá, její podíl činí v tomto případě ca 10 % (tab. 6). Výše uvedené okolnosti svědčí spíše prodatování objektu do období zvoncovitých pohárů. Zanesení případné muldy zbylé po starším pouzečástečně vyplněném řivnáčském objektu je vzhledem k nálezovým okolnostem střepu ze džbánku(vrstva 20–40 cm) méně pravděpodobné.Chabé stopy sídlení nositelů kultury zvoncovitých pohárů v Úholičkách představují další položkuv dosud nepočetné síti českých lokalit tohoto typu (poslední soupis z literatury, sestávající zhrubaz 15 nalezišť, viz Pavlů 2000, 196), stavu ostře kontrastujícímu s Moravou, odkud jsou známy již vestovkách (Ondráček – Dvořák – Matějíčková 2005). Kromě odrazu pravěké reality, intenzity dnešníhozájmu, a třeba i menšímu podílu zlomků ze zdobených pohárů, mohou příčiny nízkého počtučeských lokalit spočívat právě v nevýraznosti sídlištních situací, procentuálně malém zastoupenítzv. typické keramiky. Množství souborů v depozitářích tak zřejmě vůbec nemusí být podchyceno;pokud je jejich projev jako v našem případě přehlušen kulturně výraznou starší intruzí, mohou seskrývat i pod jiným kulturním určením.XI. Ostatní keramické nálezyKobvyklým artefaktům nalézaným na středoeneolitických sídlištích patří přesleny. V Úholičkáchse zachovaly jak v úplnosti (obr. 16: 12), tak fragmentárně (obr. 9: 12, 13; 10: 11; 12: 2; 16: 7). Předmětykónické profilace byly až na jeden případ (obr. 9: 8; tab. 8: 12) nezdobené. Vzhledem ke stejnémuprůměru (45 ± 5 mm), a tudíž zhruba i hmotnosti, tedy nejspíše sloužily ke spřádání vlákemjednoho druhu. Ve dvou případech (obr. 16: 7, 12) byly nalezeny v objektech zvoncovitých pohárů(viz níže), čili lze uvažovat buď o řivnáčské intruzi, či o souvislosti s prvně jmenovanou kulturou.