2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

272DOBE· –VOJTùCHOVSKÁ: ¤ivnáãské sídli‰tû v Úholiãkách, okr. Praha-západObjekt Datování Atyp Dno Okraj Profil V2 V3 V4 V5 V6 V7 V8 V9 Σ V1-V514/94 KŠK 6 0 2 4 3 5 2 2 0 0 0 0 12 1203/98 KZP 0 0 1 17 0 6 5 3 2 1 1 0 18 1411/98 KZP 0 0 0 9 2 5 1 1 0 0 0 0 9 926/98 MoK/KnK 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 1 127/98 MoK/KnK 0 0 1 2 0 0 2 0 1 0 0 0 3 228/98 MoK/KnK 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 1 133/98 MoK/KnK 0 0 0 2 1 0 1 0 0 0 0 0 2 242/98 KŠK ? 27 7 9 21 6 19 22 8 7 2 0 0 64 5546/98 MoK/KnK 0 0 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 2 248/98 MoK/KnK 0 0 2 11 1 3 3 5 1 0 0 0 13 1255/98 MoK/KnK 0 0 0 2 0 0 0 1 0 0 0 1 2 156/98 MoK/KnK 0 0 0 3 1 1 1 0 0 0 0 0 3 3Σ 33 7 15 75 14 41 37 22 11 3 1 1 130 114% 10,8 31,6 28,6 16,9 8,4 2,3 0,7 0,7 100 87,7Tab. 2. Základní struktura a velikostní kategorie (V2 – zlomky do 2 cm, V3 – do 3 cm atd.) poznatelnýchřivnáčských keramických intruzí. V případě hrobů (14/94, snad 42/98) je započítána veškerá keramika,která nepatří k výbavě, tedy i tzv. atypická, kulturně ambivalentní.Tab. 2. Grundstruktur und Größenkategorien (V2 – Fragmente bis 2 cm, V3 – bis 3 cm usw.) der erkennbarenŘivnáč-Intrusion von Keramikfragmenten. Im Fall der Gräber (14/94, vielleicht auch 42/98) ist auchjegliche Keramik miteinbezogen, die nicht zur Ausstattung gehört, d.h. auch atypisch bzw. kulturell ambivalenteStücke. KŠK – Schnurkeramik, KZP – Glockenbecherkultur, MoK – Hügelgräberkultur, KnK – KnovízerKultur.staveb je v období řivnáčské kultury obecně předpokládána (Pleinerová – Zápotocký 1999, 294), sestále se opakujícím poukazem na situaci zjištěnou na Homolce u Stehelčevsi. Ani zde však nejdeo sídliště monokulturní, neboť je tu doloženo poměrně výrazné osídlení z období kultury únětické(Ehrich – Pleslová-Štiková 1968, 46–49, 480–484). Přesvědčivými důkazy o užívání nadzemníchkůlových staveb ve středním eneolitu tedy nevládneme, byť je jejich existence velmi pravděpodobná.Ostatně si lze docela dobře představit i jiné typy konstrukcí, kupř. srubových, které v našich podmínkáchnezanechají nejmenší archeologické stopy. 17VI. Rozložení řivnáčských nálezů na sídlišti a v objektechZe sídliště v Úholičkách bylo získáno celkem 1298 zlomků řivnáčské keramiky, pokud započítámei zlomky vtroušené v mladších objektech, včetně problematického obj. 42/98 (tab. 2), a v kůlovýchjamkách (tab. 3). Bez nich by celkový počet činil 1146 jedinců v celkem 7 bezpečně řivnáčských17 Poučným příkladem může být v této souvislosti situace na časově přibližně shodných nalezištích jihoněmeckéskupiny Goldberg III. Zatímco v eponymní lokalitě jsou doloženy čtvercové až lehce obdélné polozemnice, kteréjsou s řivnáčskými prakticky totožné (Bersu 1930, 136–137, Abb. 2; 1937), pocházejí ze dvou poloh na katastruobce Alleshausen u Federsee zbytky domů, které jsou ve svých půdorysných parametrech shodné se zahloubenými,ovšem zcela se odlišují užitou konstrukcí, která se zachovala jenom díky vlhkému prostředí (Schlichtherle 1997b,103–104, Abb. 21–22). Jde o stavby srubového charakteru, s podlahou v celé ploše sestavenou z kulatin, na níž jeuprostřed umístěno ohniště, izolované od dřev slupkou jílu. V našich podmínkách by pochopitelně nezanechalystopy. Kromě nich jsou v jedné z obou jmenovaných poloh doložena obvyklá torza klasických kůlových stavebse stěnami konstruovanými s použitím mazanice, čili jde o další doklad souběžného užívání konstrukcí různéhotypu a různých stavebních technik. Ostatně srubové konstrukce obydlí v geneticky bližším badenském prostředíjsou doloženy, resp. důvodně předpokládány, v mnoha slovenských lokalitách (Nevizánsky 1999, 69, 81–82).