2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 333Obr. 1. Reprezentativnost archeologickýchsouborů koster. Od populace živých jedincůk antropologické sérii koster (Masset 1987;Crubézy 1996; Sellier 1996; Murail 1996;Hoppa 1996, upraveno).ubránit srovnání s Lovením Snárka od Lewise Carrolla. Snárk je ztělesněním záměru a cíle – paleodemografiedané populace. Tohoto cíle však nedosáhneme ani mechanickou aplikací strohých výpočtů,ani z podstaty osteologického materiálu, a nutně nám unikne. Avšak na jeho místě zůstanevýsledek, který je na hony vzdálený původnímu záměru. „Snárk byl však Lekobloud, vážení, klam“(Carroll 1876).(2) „Paleodemografičtí pesimisté“ na druhé straně berou informace odečtené z koster s rezervou,vědomi si slabých míst paleodemografie, zvláště nízké reliability odhadu věku podle kostry, nekompletnostipohřebišť a platnosti vzorců pouze pro stacionární populace.Prvním jejich poddruhem jsou „pesimisté-matematici“. Tato skupina se nesoustředí na problémvýpovědní hodnoty a reprezentativnosti pohřebišť (obr. 1), ale pokouší se rekonstruovat úmrtnostjiným způsobem než pomocí úmrtnostních tabulek. Navrhují však postupy, které odstraňují demografickéanomálie souboru, jejichž existence může být z archeologického hlediska nadmíru důležitá a zajímavá.Nové matematické postupy respektují nespolehlivost metod odhadu věku, dokáží pracovatisodhadem věku v širokých intervalech a řeší otázky paleodemografie modelováním (např. Boquet-Appel – Bacro 1997; Müller et al. 2002). Využijeme-li alegorie L. Carrolla, pak pro tuto skupinu„lovců“ je Lekobloud také kořistí, která dává život řadě jejich publikací… Za zásadní obrat lze považovat(Wright – Yoder 2003, 49), že „při odhadu možného vlivu demografických faktorů na průběh