2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

372Nové publikacevých vrstev Kormaň IV patří spodních 5 střednímupaleolitu, poněkud odlišnému od molodovskéhoa méně početnému. Z vrstvy 11 je datum 44 400 ±2050/1630 BP. Stinka I: ze dvou vrstev pocházejívzájemně si podobné nelevalloiské nečepelové industrie,v nichž se vyskytují oboustranně opracovanélistovité hroty i škrabadla a četné zoubky i vruby.Některými autory jsou považované za přechodnék mladému paleolitu („preaurignacien“, „szeletien“).Osypka: podobná industrie, avšak bez bifaciálníchnástrojů a chronologicky starší. Ketrosy: odkryty dvěplochy, v prvé byly artefakty ve čtyřech polohách,z nichž nejbohatší bazální, pocházející asi z obdobímezi amersfoortem a brörupem, obsahovala strukturuz mamutích kostí, ohniště a dosti početnou industrii.V druhé ploše byla kulturní vrstva v obdobnépozici jako spodní ve výkopu I, ale chudší, aletaké se stopami struktury s kostmi mamuta, nosorožce,koně i bizona. Všechny kamenné industrieřadí autor výkopu N. K. Anisjutkin jedné variantěmoustérienu. Pronjatin: jediná vrstva s artefaktyleží v soliflukčních sedimentech, z nadložní sprašebylo získáno TL datum 85 ± 7 ka. Levallois-moustierskáindustrie je podobná molodovské. Igrovica Ise 2 polohami, horní mladý paleolit, starší levalloismoustierskáindustrie v sekundární poloze ve fosilnípůdě, jejíž sediment poskytl TL datum 135 ± 9 ka.Jezupil s 3 vrstvami, z nichž horní patří mladémupaleolitu, druhý soubor z nadloží zdvojeného komplexupůd s bifasy patří do okruhu micoquienua spodní z fosilních půd levallois-moustérienu. Kolodijiv:malý počet bifaciálních artefaktů z okruhumicoquienu pochází z hloubky 12–13 m a je kladendo OIS stupně 5b. Bugliv V: 2 horizonty s artefaktyv sekundární poloze, horní snad z fáze OIS 7, v regionutypologicky bez analogií, spodní s jednímbifasem a čepelemi je srovnáván se západoevropskýmčepelovým středním paleolitem. K sedimentuspodní polohy se váže TL datum 140 ± 12 ka.Velikij Glybočok I se 6 polohami artefaktů, z nichžspodní 3 patří střednímu paleolitu (IIIa, b, III),všechny v sekundární poloze. Kolekce ze spodnívrstvy III je podobná acheuléenu ze Žitomiru, oběnadložní jsou levalloiské. Jeskyně Pryjma I na levémbřehu Dněstru byla zkoumána 1993–1997.Nalezeno 5 kamenných artefaktů (levalloiský hrot,3 moustierské hroty a úštěp) spolu se 6 zlomky lidskélebky a zlomku dlouhé kosti. RC datum z kosti45 600 ± 450 BP.Dněprovská skupina: v této oblasti je registrovánoasi 60 lokalit, prvé byly kopány již před válkou,dokumentace se buď ztratila, nebo je nedostatečná.Na pobřeží velkých přehrad jsou vyplavovány tisíceartefaktů, mezi nimi i středopaleolitické, jež ovšempostrádají jakýkoliv kontext. Výzkumy v některýchnových lokalitách jsou teprve v počátku. Z významnýchlokalit je možno uvést Kodak, možná nejstaršístřední paleolit Ukrajiny (OIS 9–11) levalloiskéhorázu. Orel a Uzvoz s bifaciálními artefakty, patřícímicoquienu, Skubova Balka a Nenasytec I (Vasil’-jevka I) s levalloiskou industrií, Kruglik a Muchovecse zoubkovaným moustérienem. Povrchová lokalitaAndrejevka IV je typologicky odlišná, obsahuje spolus moustierskými hroty a drasadly výrazná škrabadlai menší počet rydel. Na Ukrajině nemá analogii.Doněcká skupina postrádá lokality s jasnoustratigrafií, většinou se jedná o různá deluvia se sekundárněuloženými artefakty. Mezi významnějšípatří Antonovka I a II, poskytnuvší industrie s listovitýmihroty a klínky, řazené k východnímu micoquienu,podobně jako Ozerjanovka 1, 3, Družkovka,Krasnyj Jar aj. Kurdjumovka s několika horizontypřemístěných artefaktů, z nichž nejbohatší je srovnáváns čepelovými industriemi středního paleolitu.Bělokuz’minovka poskytla typologicky rozmanité,avšak nepříliš početné industrie ve více horizontech,z nichž nejmladší je považován za přechodný k mladémupaleolitu.Přiazovskou skupinu tvoří vesměs sbírané materiályz břehu Azovského moře, o nichž panujedomněnka, že pocházejí z lokalit dnes mořem zatopených.Krymská skupina sdružuje 100 lokalit převážněv jeskyních a abri s výjimkou několika otevřenýchnalezišť. Starší než würmské jsou Šary I–III a spodnívrstva z lokality Zaskal’naja IX.Jako jedna z prvních byla ve 20. letech 20. stol.zkoumána jeskyně Kiik-Koba se 2 polohami industrií.Spodní, kladená na počátek interglaciáu R/W,poskytla početnou industrii s hojnými zoubky, vrubya hrotitými nástroji typu tayackých hrotů, rozmanitýmidrasadly i mladopaleolitickými typy a ojedinělýmioboustranně opracovanými artefakty (podobnějako moravský taubachien). V této vrstvě byl odkrytpohřeb dospělého neandertálce. Pro stáří vrchnívrstvy bylo nově získáno datum 32 300 ± 300 BP.V typologickém spektru převládají moustérské hrotyčasto dorzálně plošně opracované, vedle drasadelpak oboustranně opracované klínky i nože. Klasifikovánojako para-micoquien. Zaskal’naja V, jednaz významných lokalit objevených v 60. letech 20. stol.,se 7 vrstvami podobných industrií, patřících do okruhumicoquienu s typickými bifaciálně opracovanýmiklínky a noži. Časově začínají v údobí předcházejícímuinterstadiálům amersfoort/brörup a končí vestředním würmu. Vrstva IV poskytla data >46 000a >47 000 BP a ESR 32,4 ± 2,1 ka, vrstva III 39 200± 250 BP a ESR 32,0 ± 2,1 ka, vrstva II 31 600 ±