2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

262DOBE· –VOJTùCHOVSKÁ: ¤ivnáãské sídli‰tû v Úholiãkách, okr. Praha-západObr. 1. Úholičky. Výsek zhotovený na podkladě mapových listů 12-23-10 a 12-24-06, na němž je šrafurouznázorněna zkoumaná plocha a mřížkou rozptyl eneolitických objektů.Abb. 1. Úholičky. Ausschnitt aufgrund der Kartenblätter 12-23-10 und 12-24-06, Schraffur bezeichnet Grabungsflächeund Gitter die Verteilung der äneolithischen Objekte.(1884), vypínající se nad Vltavou vzdušnou čarou pouhé 2 km od naší lokality a dobře z ní viditelné. Stejnýmsměrem, tj. na JV přes strž Podmoráňského potoka, se nachází opět na kraji horní vltavské terasy, na rozhraníkatastrů Žalova a Úholiček, poloha Na Stříbrníku (občas vedená v inventářích muzeí pod k. ú. Únětic), ve vrcholutrojúhelníku svíraného výše uvedeným potokem a Vltavou. Zde byla v r. 1887 prozkoumána, opět Č. Ryznerem,mohyla o průměru 19 m a výšce 74 cm. Středovým vkopem byly zachyceny zbytky hrobu s kostrovým pohřbemv kamenném závalu, bez výbavy, a v zásypu (příp. plášti mohyly) kromě atypických střepů též jeden zlomekdžbánu typu ansa cornuta a pazourkový úštěp (Ryzner 1889, 601–603). 1 Velmi pravděpodobně jde o intruzi řivnáčskékeramiky v mladším (kostrovém) hrobě, samotná poloha Na Stříbrníku je zakončena směrem k Vltavěostrožnou, přímo předurčenou k vysazení výšinného sídliště. Nálezy jsou v současné době zřejmě nedostupné(k poloze Dobeš 1998, 151).Četné pozůstatky po sídlení nositelů řivnáčské kultury pocházejí i z Levého Hradce (Zápotocký 2000, 200).Další poloha je vedena v inventáři Národního muzea jako pole velkostatkáře Wohanky, příp. označena jako „dráhaPodmoráň“. Jde o džbán typu ansa cornuta a hmoždíř se stejnou úpravou ucha, obé doplněné sedmi úlomkybronzového (?) drátu o kruhovém průřezu (NM Praha, inv. č. 17928–17936, k akci souhrnně Dobeš 1998, 148).Vše bylo nalezeno „pospolu se spálenými kůstkami, v hrobě na způsob mohyl“. Jako pole u Podmoráně je využitelnýpouze terén nacházející se v širším okolí zde publikovaného naleziště, tj. na horní levobřežní vltavskéterase, není tedy vyloučeno, že se zde kdysi nacházely žárové hroby řivnáčské kultury, kryté mohylovými náspy,v posledním dějství své existence ještě evidované prostřednictvím akce na Wohankově poli. Rovněž do prostorusvrchní vltavské terasy je třeba situovat další, bohužel dosud nelokalizovanou akci, uskutečněnou Jiřím Neustupnýmv září 1930 na panském poli (tj. Wohankově?). V sondě s „větším počtem kamenů“ zde zjistil „nordickou1 K poloze Na Stříbrníku s mohylou zkoumanou Ryznerem se může vztahovat Borkovského akce z podzimu 1948(viz čj. 1486/54 Žalov v archivu ARÚ AV ČR Praha).