2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 371Kniha s úvodním slovem redaktora V. N. Gladilinaa předmluvou autora přináší nejen podrobnýpřehled lokalit a popis industrií starého a středníhopaleolitu Ukrajiny, ale nastiňuje také historii a metodickéaspekty objevování nejstaršího osídlovánítohoto teritoria (kap. 1, s. 7–24).Otázky periodizace a geochronologické pozicelokalit řeší kap. 2 (25–35). Dosud bylo získánomnožství radiokarbonových dat pro střední paleoliti pro časnou fázi mladého paleolitu, dále dataESR, uranové řady a TL, jež jsou shrnuty v tab. nas. 250–255. Tato data umožnila geostratigrafickézařazení lokalit do údobí počínaje spodním pleistocénemOIS 17–19 (659–787 ka) až po OIS 3 prozávěr středního paleolitu, jenž je dělen na etapu časnou(po OIS 6) a pozdní (počínaje OIS 5e). Dalšíkapitola (36–63) je věnována změnám přírodníhoprostředí, fauně, a zejména zdrojům kamennýchsurovin. Jednotlivé klimatické fáze mezinárodníterminologie jsou korelovány s ukrajinským schématem.Používané kamenné suroviny jsou vesměslokálního původu, importy na větší vzdálenost zaznamenánynebyly. Vhodné horniny se nevyskytujípouze v povodích středního a dolního Dněpru a JižníhoBugu. V tab. 3 jsou shrnuty druhy surovin používanév jednotlivých lokalitách a v tab. 4 druhy lovenézvěře. Ve čtvrté kapitole (64–78) jsou k oběmaetapám přiřazeny lidské typy (H. erectus/heidelbergensiske starému a neandertálec ke střednímupaleolitu).Počínaje kap. 5 (79–84) přistupuje autor k prezentacijednotlivých lokalit, profilů a nalezenéhomateriálu. Nejvýznamnějším nalezištěm staréhopaleolitu je Korolevo v povodí Tisy na sev. okrajiPanonské nížiny, kde byl ve spraších s několikakomplexy půd či půdních sedimentů zjištěn většípočet poloh s kamennými artefakty. Ke starémupaleolitu jsou přiřazeny vrstvy VIII (OIS 17–19),VII, VI a Vc. Všechny inventáře jsou převážně zhotovenyz místního andezitu, ojediněle z obsidiánu,křemence a křemene. Nejstarší, nepříliš početná kolekceobsahuje valounové nástroje a je klasifikovánajako pozdní olduvaien nebo časný acheuléen, VIIa VI jako acheuléen a Vc nedovoluje pro nedostateknálezů klasifikaci. Jádra jsou diskoidní či nepravidelná,plošné opracování vzácné, v VI drasadla naúštěpech a pěstní klín. Medžibož na levém břehuJižního Bugu má 2 vrstvy, horní asi mladý paleolit,spodní TL 390 ± 50 ka s několika úštěpovými artefakty.Luka Vrubleveckaja, první objevená ukrajinskástaropaleolitická lokalita, pozůstává ze sběrů naštěrcích Dněstru. Převážně úštěpy, zčásti dosti silněomleté, archaického vzhledu, některé možná takégeofakty. Neporotovo VI na Dněstru, možná mezi900 a 780 ka, avšak nestratifikované, jádra a úštěpy,zčásti retušované (drasadla). Gaspra na jižním břehuKrymu, sbíraná kolekce valounových i úštěpovýchartefaktů. Závěr zní, že ve starém paleolitu Ukrajinylze rozlišit industrie s valounovými nástroji(Korolevo VIII, Gaspra), pěstními klíny (KorolevoVII, VI, možná Neporotovo) i industrie úštěpové(Medžibož, Luka Vrubleveckaja).Ke střednímu paleolitu (85–116) lze počítat asi350 nalezišť různého rozsahu i různé kvality. Pojednányjsou především stratifikované lokality a pakněkteré významnější celky sbírané. Podle oblastí jena prvém místě Krym, dále Podněstří, Donbas, Podolí,Zakarpatí. Existují také izolované nálezy bifasů,které asi nesouvisejí s acheuléenem v chronologickémpojetí. Popis lokalit postupuje od Z k V, začínátedy v Zakarpatí. Je to opět Korolevo I, kde ke střednímupaleolitu jsou řazeny vrstvy Vb (s bifaciálněopracovanými artefakty), Va a V (s listovitými hroty,považovanými za přechod od acheuléenu k moustérienu),IVa (levalloiská), IV (neklasifikovaná), III(levalloiská), IIa (micoquien) a II (charentien, oběpolohy s datem 38 500 ± 1000), Ia (25 700 ± 400,mladý paleolit), I (možná postpaleolitická). MalyjRakovec IV s 2 vrstvami, z nichž bohatší spodní jesrovnávána s levalloiskými industriemi z Korolevaz vrstev I a II. Černa X poskytla industrii nelevalloiskous převládajícími zoubky a vruby, v nadloží půdysrovnávané s Korolevem. V ukrajinském Polesí senachází významná lokalita Žitomir. Artefakty z písčitýchsedimentů v nadloží dněprovského/risskéhoglaciálu a fluvioglaciálu jsou podle stavu zachováníděleny na 3 celky: acheulský a dva micoqueské.Richta s poměrně velkou kolekcí artefaktů, ležícíchopět v píscích a holocenní půdě nad dněprovskoumorénou, vydala větší počet klínků a je kladena domicoquienu. Žornov má 4 archeologické horizontyv písčitých sedimentech mezi mocnými sprašovitýmivrstvami. Industrie označena jako levallois-moustierská,jediné datum z uhlíků 25 000 ± 400 BP.Točil’nica: Artefakty roztroušené v několika vrstváchrůzných sedimentů, zřejmě v sekundární poloze, jsounelevalloiské. V Podněstří je větší skupina lokalituložených ve spraších. Molodova I s 5 středopaleolitickýmihorizonty víceméně totožné levalloismoustierskéindustrie. Ve 4. horizontu odkryta kruhovitástruktura z mamutích kostí, několik ohnišťakoncentrací kulturních materiálů i dílenské prostory.Molodova V je především sídliště mladopaleolitickés asi 12 polohami, na jejich bázi 2 polohy přechodné(?) a v podloží 5 poloh středopaleolitických,technologicky i typologicky obdobných Molodově I.Ve vrstvě 11 opět koncentrace mamutích kostí i kamennýchartefaktů a několik ohnišť. Ze 14 nálezo-