2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 271kůlů, slámy či rákosí, v několika případech s plochou stranou opatřenou až pětinásobným omazemstěny o síle jedné vrstvičky ca 1 mm. Situaci by tedy bylo možné vyložit jako pozůstatek po shořeléstěně domu, z něhož se kromě destrukce zachovala pouze ona řada 5–6 kůlových jam, která se zřítilado částečně již zaneseného a zhruba stejně starého obj. 5/98. 15Druhou pozoruhodnou strukturou je obdobná řada kůlových jam, táhnoucí se v délce min. 13 mod V k Z poblíž chaty 13/94, s níž patrně souvisejí ještě dvě jamky tvořící snad pozůstatek řady paralelní(obj. 22–25 a 29–32/98, viz obr. 2; 5; 7). Na rozdíl od případu předchozího z ní pochází zcelaneobvyklé množství nálezů. Kromě drobných úlomků obecně pravěké, ale také evidentně řivnáčskékeramiky, zčásti přepálené, byl v jamce č. 31 (obr. 5) nalezen větší střep ze slámované amfory, se zachovalýmuchem (obr. 12: 6) a v jamce 32/98 (obr. 5; tab. 9B) dokonce významná část džbánu typuansa cornuta (obr. 12: 7; tab. 7: 3) a dno z větší amfory či zásobnice. Spektrum nálezů z kůlovýchjamek doplňují drobné zlomky kostí a mazanice, v jamce 29/98 deskovitého charakteru, tedy nejspíšez vypálené podlahy obydlí či dna pece. Všechny nálezy buď patří řivnáčskému období, nebo je lzepouze obecně datovat do pravěku, s výjimkou drobných úlomků keramiky z jamky 24/98 (obr. 7),které byly ohodnoceny jako spíše mladší, vzhledem k celkové situaci snad z doby bronzové. Nutnododat, že ke džbánu typu ansa cornuta z jamky 32/98 (obr. 12: 7; tab. 7: 3) se podařilo přilepit většízlomek, který byl nalezen v jihových. polovině sousedního mohylového objektu 27/98, vrstvě40–60 cm. 16 Situaci není možné jednoznačně vysvětlit. Keramika ze středního eneolitu, byť doloženáve výplni kůlových jam v nebývalém množství a stupni zachovalosti, znamená pouze tolik, žekůlové jámy jsou řivnáčské a mladší. Případné vtroušení nálezů po zetlení kůlů, které by znamenalomožnost staršího datování jamek než v nich nalezeného materiálu, je nejen vzhledem k velikostiněkterých zlomků silně nepravděpodobná.Pokud je keramika z kůlové jámy 24/98 skutečně mladší a pokud vůbec byl tento lehce mimo osuumístěný objekt součástí předpokládané stavby, pak by bylo třeba posunout počátek celého datováníminimálně do střední doby bronzové. Toto chronologické zařazení by mohla podporovat i orientacekůlové řady ve směru V-Z, příznačná pro kulturně blízkou starší dobu bronzovou, a nález zlomku zedžbánu v mohylovém obj. 27/98. Není proto vyloučeno, že pozůstatky v kůlových jamách a zmíněnémobjektu jsou výsledkem narušení řivnáčské situace, která se nacházela ve výškové úrovni archeologickydnes nezachytitelné. Vyloučit nelze ani záměrné vložení keramiky, ať již z důvodů fixace kůlůči neprofánních. Větší míru pravděpodobnosti datování do doby po vyznění řivnáčského osídlení bymohl podporovat i předpoklad, že v době založení tohoto sídliště ještě nebyla vytvořena příslušnákulturní vrstva a do výplně kůlových jam se tak vlastně nemohla dostat keramika daného období.S podobnou datační nejistotou se potýkáme u analogického obj. 5/82 z Prahy 9 – Dolních Počernic,datovaného S. Venclem s výhradou do řivnáčské kultury (Vencl 1992, 37, obr. 7 a 20: 16). Jdeo torzo dvoulodního kůlového domu o zachovalé délce ca 10 m a šířce více než 6 m, s prokazatelnouřivnáčskou intruzí v jedné z kůlových jam a orientovaného delší osou přibližně ve směru SZ-JV, tedyshodně se situací v Úholičkách. Na zkoumané ploše jsou však doloženy lidské aktivity v mnoha mladšíchobdobích, počínaje hroby kultury se šňůrovou keramikou, přes doklady z období zvoncovitýchpohárů, kultur knovízské a štítarské a konče formací bylanskou. Existence nadzemních kůlových15 V nálezové zprávě je mazanicová destrukce interpretována jako pozůstatek pece. Ve srovnání s několika málodochovanými a takto vykládanými eneolitickými objekty z našeho regionu však chybí předpecní jáma a jakýkolináznak roštu, čili ploché mazanicové desky opatřené průduchy, na profilu není pozorovatelné kolmé založení stěnsvědčící pro nasazení kupole, průběh mazanicové vrstvy je šikmý, tedy přirozený: vše svědčí spíše o výše popsanémnáhlém zasypání. Rovněž není pravděpodobné, že by šlo o pozůstatek tzv. pražící pece (v řivnáčském?, popř. badenskémprostředí kupř. Ehrich – Pleslová-Štiková 1968, 51, 268–271, fig 25, pl. XI: 1, 2; Nevizánsky 1999, 69, 74, 81),která se mj. projevuje rovněž tvrdě vypálenou mazanicovou deskou, zpravidla armovanou z důvodů akumulacetepelné energie množstvím valounků či střepů (k problematice a nálezům neolitických a eneolitických pecí srov.Lička – Koštuřík – Mach 1990; Petrasch 1986; Schwammenhöfer 1990, 105).16 Střep ze džbánu nalezený v obj. 27/98 byl nasáčkován 16. 7. 1998, torzo džbánu v jamce 32/98 o den později,čili by měla být výrazně snížena i možnost moderní záměny.