2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

366Nové publikaceMartin Oliva: Gravettien na Moravě. DissertationesArchaeologicae Brunenses/Pragensesque1. Brno – Praha 2007. ISBN 978-80-254-1010-3.257 str., 132 obr., 56 tab., 5 příl.V doktorskou disertaci, která je rozdělena nadvě části (1. Charakteristika lokalit a inventářů;2. Diskuse a syntézy), vyústily mnohaleté studieMartina Olivy věnované moravskému gravettienu.V první části jsou v geografickém pořadí od J k Ssledovány gravettienské lokality vytvářející jakésivíce či méně homogenní skupiny, jejichž nejvýznamnějšímreprezentantem je „mateřská“ oblastmoravského gravettienu v regionu Pavlovských vrchůa jejich okolí. Pro prezentaci jednotlivých lokalit siOliva vytvořil schéma zahrnující polohu, výzkumy,stratigrafii, datování, faunu, sídlištní struktury, štípanouindustrii (ŠI), kostěnou a parohovou industrii,ozdobné a zdobené předměty, manuporty a zvláštnosti,obecnou interpretaci, místo uložení a literaturu.Schéma je aplikováno na všechny souborya umožňuje snadnou orientaci při čtení textu.Pod Pavlovskými vrchy se uchovalo několikvelkých tábořišť (Dolní Věstonice I, II, Pavlov I,Milovice I) spolu s řadou menších lokalit, jejichžpočet jistě není zatím konečný. K dnes již klasickémutábořišti Dolní Věstonice I, jemuž mezinárodnívěhlas vydobyl zejména nálezem keramické soškyženy a dalších uměleckých artefaktů již K. Absolona jejíž význam potvrdily výzkumy B. Klímy objevemhrobu ženy DV 3, se nejprve přidružilo podobněbohaté tábořiště Pavlov I (B. Klíma) a pozdějipoloha Dolní Věstonice II (B. Klíma, J. Svoboda)s unikátním hrobem tří jedinců a dalším hrobemmuže DV 16.Autor se snaží na podkladě Klímových i Absolonovýchúdajů vystopovat existenci sídlištníchstruktur na obou velkých tábořištích, přičemž se stavíkriticky k některým Klímou vymezeným sídelnímobjektům. U kamenné industrie klade důraz na technologickéaspekty, jimž se podrobně věnuje, stejnějako skladbě používaných surovin. Dokládá stratigrafickyi typologicky pravděpodobnou existencistaršího osídlení v Dolních Věstonicích I a vyobrazujecharakteristické typy kamenných i kostěnýchpředmětů a umělecké i ozdobné výtvory.Milovice I se ve své nejvýznamnější části (sektorG) od předchozí aglomerace liší jak v typologiiavsurovinové skladbě ŠI, tak nedostatkem kostěnýcha parohových nástrojů i absencí uměleckýchpředmětů. Zato kruhovitá struktura z velkých mamutíchkostí patří k nejlépe dokumentovaným. Zesousedních regionů (jihozáp. Morava, centrální částDrnholecké pahorkatiny, záp. Morava) pocházejíjen malé kolekce ŠI, zčásti sice ze stratifikovanýchpozic, avšak nedostatečně dokumentované. Datovanéjsou jedině Jaroslavice. Zajímavý, ale kulturněani časově nezařaditelný, je nález 16 mezikružíz měkké horniny z Jiřic.V brněnské kotlině a jejím okolí je přítomnostgravettienu doložena jen povrchovými sběry nevýraznéŠI, přímo ve městě pak dvěma problematickýmikosterními nálezy (Brno 1 a 3) a jedním hrobems mimořádným obsahem. Oliva předkládá zcela konkrétní,již dříve zveřejněný výklad hrobu Brno 2 napodkladě srovnání s etnografickými doklady z oblastisibiřských národů: s největší pravděpodobnostíse jedná o hrob šamana se všemi jeho atributy.Jeskyně Moravského krasu nebyly v gravettienuvyhledávány; ve dvou menších jeskyních byly zjištěnystopy pobytu doložené v jednom případě pouzeradiokarbonovým datem a v druhém dvěma artefaktyz mamutoviny. Jedině Kůlna poskytla klasifikovatelnoukolekci ŠI, několik předmětů z kostí i mamutovinyzčásti zdobených vrypy a rýhami i radiokarbonovádata, jež určují osídlení do mladší fáze gravettienu.Nejzajímavější předmět, váleček z mamutovinyzdobený po celém povrchu vrypy a sloužícípatrně při zpracovávání červeného barviva, získanýpři výkopech M. Kříže, nebyl bohužel ani vyobrazen,ani zmíněn.Na střední Moravě leží největší a nejproslulejšímoravské gravettienské tábořiště v Předmostí I.Z jeho rozsáhlé kolekce kamenné industrie se poválečných událostech zachovala pouze malá část,naštěstí však rozmanité předměty z kostí i mamutovinya unikátní umělecké výtvory. Typologickýmrozborem ŠI byly zjištěny jisté rozdíly oproti industriímz aglomerace pod Pavlovskými vrchy, z nichžzejména výskyt kostěnkovských nožů a listovitýchhrotů lze považovat za jev regionálního významu.Také soubor kostěných a mamutovinových předmětůje z valné části odlišný od jihomoravských nálezůavuměleckých projevech je rovněž patrný svéráznýstyl. Věhlas Předmostí se opírá o tzv. hromadný hrob,objevený K. J. Maškou r. 1894, jehož interpretací seOliva podrobně zabývá v druhé části monografie.Kromě několika menších, zčásti stratifikovanýchkolekcí z různých lokalit, k nimž zřejmě patříi (neuvedená) Mladeč II – jeskyně Podkova, je nutnozmínit Blatec a Mladeč III – Plavatisko, jejichžindustrie vykazují řadu shodných znaků s PředmostímI.Na vých. Moravě v posledních letech rozvinulvýzkum P. Škrdla a evidujeme zde celou řadu lokalit.V oblastech Kyjovská pahorkatina, Fryštáckábrázda a Bílé Karpaty je registrováno po jednompovrchovém nalezišti. Na sev. Moravě a v českémSlezsku se mj. nachází významná lokalita s dlouhou