2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 377níku prokázal jeho plynulý vývoj od sklonku staršídoby bronzové přes období věteřovské skupiny dostřední doby bronzové. Jednoznačně se prokázalvznik středodunajské mohylové kultury z věteřovskéskupiny.Monografie S. Stuchlíka zpřístupňuje odbornéveřejnosti výsledky dlouholetého výzkumu významnéhoa známého borotického mohylníku z koncestarší a ze střední doby bronzové (nálezy z doby laténskéa stěhování národů budou předmětem jinépráce). Autor se nespokojil s pouhým uveřejněnímpramenů (již to je velice záslužné), ale zasadil nálezovésituace a nálezy samotné do širších souvislostí.Vznikla tak práce (dosud citelně chybějící), kteráosvětluje složité poměry na přelomu dvou epoch:starší a střední doby bronzové. Bez nadsázky lze říci,že jde o monografii objevnou a nepostradatelnou.Václav MouchaVít Vokolek: Katalog sbírky oddělení prehistoriea protohistorie Národního muzea III.Nálezy do roku 1913. Fontes Archaeologiae Pragenses33. Praha 2007. ISBN 978-80-7036-221-1.380 str.Archeologické památky jsou zpravidla získáványpři výzkumech či terénních prospekcích, v poslednídobě jsme však svědky i znovuobjevování jižzapomenutých nálezů. Tento jev přichází sousledněs postupným zaplňováním depozitářů muzeí a dalšícharcheologických institucí. „Nové objevy“ pocházejíve většině případů ze starých sbírek, kterébyly nashromážděny v 19. stol. nebo v počátcích20. stol. a po celá desetiletí stály stranou pozornostiodborné veřejnosti. Ačkoliv ne vždy je nám umožněnopoznat detailní nálezové okolnosti těchto předmětů,poskytují cenný srovnávací materiál. V. Vokolekve svém již třetím katalogu sbírky oddělení prehistoriea protohistorie Národního muzea opět dokazuje,jak podstatné je systematické zpracovávánímuzejních fondů. Katalogové práce, resp. podrobnýpopis a vyobrazení, umožňují prvotní registraciartefaktů, po které následuje práce s tím kterýmpředmětem v dotyčné sbírce. Díky publikacím podobnéhozaměření jsme schopni rozšířit nejen mapyosídlení o nové lokality v jednotlivých etapách pravěku,ale i zpřesnit distribuční mapy skupin artefaktů.Význam této práce lze spatřovat také v uveřejněnídoplňujících údajů o materiálu z již známýchlokalit: připomeňme addenda ke klíčovým lokalitámjako Plaňany, Dobřichov, Ohnišťany, Ořech,Prosmyky, Kouřim. V případě hodnoceného katalogujsou přínosné informace k lokalitám předevšímze středních a severozáp. Čech, nechybějí však aniČechy východní.V následujícím textu upozorníme na dva zajímavénálezy z doby římské, které díky V. Vokolkovivystoupily z hlubin zapomnění. První z nich pocházíz Klášterní Skalice na Kolínsku, kde byly přivýzkumu J. Vaňka pravděpodobně na poč. 20. stol.získány střepy keramiky doby římské. Nejedná sevšak o keramiku polabského okruhu germánskéhrnčířské produkce, která je ve středních Čecháchčasto nacházena. Zlomky pocházející z vázoviténádoby s odsazeným hrdlem, hraněným okrajematzv. ixovatým uchem (tab. 50: 1) lze podle analogiíz Dolan na Olomoucku (Kalábek 2000, 395, obr. 3: 1)a pohřebiště v Błoni (Mycielska – Woźniak 1988,tab. LXXX: 8) připsat przeworské kultuře, přesnějijejímu stupni A3/B. Stejné kulturní zařazení je možnéi v případě druhého vázovitého tvaru s odsazenýmhrdlem a hraněným okrajem (tab. 50: 2), pro kterýnajdeme opět paralely v Dolanech (Kalábek 2000,391, obr. 2: 7) nebo na pohřebišti Wesółki (Dąbrowska1988, tab. V: 74). Střepy z Klášterní Skalice takrozmnožují nepočetné doklady przeworské kulturyna českém území.Druhým příkladem je zlomek mísy s ven vytaženýmobloukovitě prohnutým držadlem, které nasedákolmo k okraji mísy (tab. 102: 13). Byl nalezenv Poříčanech na Nymbursku a do sbírky Národníhomuzea darován spolu s dalšími zlomky germánskékeramiky p. Snětinou. Mísu lze přiřadit k tvarůmgermánské keramiky, jež svou tektonikou a výzdobounapodobují římské nádoby vyráběné z rozličnýchmateriálů. V případě fragmentu z Poříčan bylajistě předlohou nádoba s dvěma plochými obloukovitětvarovanými držadly, která mohla být zhotovenaze stříbra, bronzu, skla nebo i keramiky. Příbuznékeramické napodobeniny známe z Moravy, kde bylyv typologickém systému E. Droberjara (1997, 113,Abb. 48) označeny jako typy 9210-9212. Fragmentmisky z Poříčan ukazuje na módní vlivy římské řemeslnéprodukce 2. stol. na germánské obyvatelstvosídlící severně Dunaje.Výše uvedené drobnosti ukazují význam práceV. Vokolka. V obou případech lze doplnit další boddo map rozšíření příslušného jevu, a tím zpřesnitsoučasný stav poznání problematiky. A takovýchpomyslných i skutečných „bodů“ přináší Vokolkůvkatalog značné množství. Vydání třetího dílu katalogusbírky oddělení prehistorie a protohistorieNárodního muzea tedy uvítají především ti, pro jejichžstudium je nezbytné hledání paralel nebo rozšiřovánípoznání o určitém regionu.Jan Jílek