2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 255Zbytky nových rostlinných druhů v raně novověkých antropogenních sedimentech představujínejen důležité, ale v některých případech i jediné nezpochybnitelné doklady jejichpřítomnosti na českém území. Zdaleka ne u všech nově zavedených rostlin existují v historickýchpramenech písemné záznamy o počátcích pěstování, údajů o adventivních planýchrostlinách je k dispozici ještě méně. Herbáře – sbírky lisovaných rostlin – se začínaly v českýchzemích systematicky budovat nejdříve kolem r. 1800 (jednotlivé položky s léčivýmirostlinami J. Černého z přelomu15. a 16. stol. jsou výjimkou). Obě jímky (B + E) vytěženév Kanovnické ul. v rámci archeologického průzkumu v letech 1983–1985 byly prvními archeobotanickyprobádanými raně novověkými objekty v Praze – štola a jímka na Hradčanskémnám. a studna v Melantrichově ul. byly odkryty v průběhu 90. let 20. století. Nálezovésoubory rostlinných makrozbytků z Kanovnické ul. a z Hradčanského nám. se výbornědoplňovaly co se týče rostlinné složky výživy obyvatel (předpokládáme vyšší společensképostavení), v menší míře jsou odrazem vegetačních poměrů na Hradčanech. V jímce E seještě výrazněji promítla specifika prostředí špitálu: pestrý sortiment rostlinné výživy bylobohacen o léčivé rostliny se zřejmou funkcí drog, jednoznačně souvisejících s provozemšpitálu. Přítomnost kameninových dóziček a skleněných lahviček na léky tuto interpretacijen dotvrdila. V tomto směru zůstává získaný rostlinný materiál na území Čech jedinečnýmdokumentem, navíc v lokalitě mimořádného významu.Nevýhodami při analýze rostlinného materiálu z jímky E na počátku 90. let byla tehdejšínedostupnost přesnějšího datování pomocí dendrochronologické nebo radiokarbonovémetody a dále skutečnost, že nebyly současně odebrány vzorky pro pylové analýzy, kterémohly výsledky analýzy makrozbytků významně doplnit. Naopak jako přednost se projevilpředstih archeologického zpracování, které umožnilo konfrontaci nalezených rostlinnýchfragmentů s přítomnými identifikovanými artefakty, k čemuž se naskytne příležitost zřídkakdy.Botanická analýza také naznačila, že vztah mezi rostlinnými zbytky a předměty nemusíbýt přímý či jednoznačný, příp. nemusí existovat vůbec, jak tomu pravděpodobně je v případěnálezů semene tabáku (Nicotiana rustica) a částí kuřáckých dýmek.Celkem se z materiálu z Kanovnické ul. podařilo získat na 29 800 diaspor + 5000 zl.ca 180 taxonů bylin a dřevin. Převládalo mezi nimi ovoce, pěstované i planě rostoucí kořeninovérostliny a další „léčivé byliny“, přičemž medicinální vlastnosti byly připisovány ažjednomu stu z přítomných taxonů. Za unikátní pokládáme výskyt semene tabáku selského(Nicotiana rustica). Významná je prezence semen dýně (Cucurbita pepo), podobně jakotabáku amerického původu, taktéž semen mišpule německé (Mespilus germanica), v archeologickýchsituacích vzácného melounu cukrového (Melo sativus). Zcela ojedinělýa zatím u nás první je nález listů zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens) s průkaznýmistopami po využití k léčebnému (event. též barvicímu) účelu. Případné další archeologickénálezy by mohly posunout počátky jeho introdukce do českých zemí hlouběji dominulosti. Na rozdíl od středověkých souborů byl zachycen v Praze rovněž poprvé pestrýsortiment pěstovaných vnitrodruhových taxonů rodu slivoň (Prunus domestica).V případě nálezů zbytků vzácných rostlin v objektech na Hradčanském nám. jsmepředpokládali vazbu na královskou botanickou zahradu (založenou na pokyn Ferdinanda I.Habsburského r. 1534), kterou nelze vyloučit ani v případě jímky v Kanovnické ulici. Právětak je možno uvažovat o lékárnické zahradě, o níž však scházejí konkrétní informace.Přihlédneme-li k faktu, že z celkového objemu výplně jímky bylo botanické analýzepodrobeno méně než 1 % a mnohé, především vzácné taxony byly zde (i na Hradčanském