2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 241(Opravil 1986b; Čulíková nepubl.). Údaji v Matthioliho herbáři, že „v Čechách jest jí hojnoa jest domácí a obyčejný pokrm“, dosavadní pražské nálezy makrozbytků neodpovídají.Z historického jádra Prahy pohanka donedávna prakticky scházela, jediná poškozená nažkabyla determinována s otazníkem ze sedimentů datovaných do 9.–10. stol. na Malé Straně(Hartigovský palác: Čulíková 1998a). ZMelantrichovy ul. zaznamenala v nízkém počtupylová zrna pohanky Jankovská (Kočár et al. 2007a), a to přesto, že klimatické poměryokolí Prahy nejsou zvláště vhodné pro její pěstování. Podle literárních pramenů (srov.Opravil 1974b) byla pohanková kaše potravinou chudšího obyvatelstva v podhůřích, cožmůže být důvodem její minimální prezence v odpadu při měšťanských domech. Je pravděpodobné,že na Hradčanech byla součástí léčiva (z drcené pohanky se připravovaly obkladyna záněty kůže aj.).Přepálená semena hrachu (Pisum sativum) celkem v sedmi vzorcích a hranatě oblá polovinasemene bobu (Faba vulgaris) mohly být zbytkem pokrmu nebo též léčiva. Rozměryměřitelných semen hrachu odpovídaly subsp. sativum, tj. hrachu zahradnímu (na rozdílod krmné pelušky):semeno č. 1 2 3délka (mm) 5,2 5,5 5,6šířka (mm) 5,2 4,9 5,5Hrách a bob se u nás pěstují od pravěku nepřetržitě po současnost, avšak nálezy veškerýchluštěnin zdaleka neodpovídají jejich významu jako potraviny během celého středověku.Obdobně jako veškeré obilniny nacházely další uplatnění až do novověku coby léčivas rozmanitým použitím, jak dokládají četné recepty v herbářích. Např. z bobové mouky smíšenés moukou ječnou se připravovaly obklady na záněty prsou, kůže aj. (srov. Matthioli1596). Čerstvé lusky hrachu i bobu byly zeleninou a bob také krmivem (pro prasata i koně).Ojedinělá zatoulaná semena z jímky v Kanovnické ul. nevypovídají o konkrétním využití.V objektech na Hradčanském nám. ani v Melantrichově ul. nebyly luštěniny přítomny vůbec.Z olejnin byly zastoupeny konopě setá a mák setý, a to ve velkém počtu, srovnatelnéms nálezy z Hradčanského nám., kde byl navíc zastižen len. Absence lnu – významného léčiva– je spíše důsledkem náhody. Konopě i mák jsou z historického jádra Prahy doloženyod střední doby hradištní (srov. Hartigovský palác: Čulíková 1998a). Až do novověku sirostlinné oleje podržely velký význam v kuchyni, lékařství, léčitelství i v kosmetice. Makovásemena nacházela v domácím léčitelství široké uplatnění mj. jako uspávací prostředek(kromě opia z makovic), ale současně představovala pochutinu nejméně stejně důležitoujako dnes – k ochucování pečiva a kaší.Podle Jiráska (1958, 254) se z nažek konopí vařila v 16. stol. oblíbená semencová kaše.Pokrmy se mastily vedle lněného rovněž olejem konopným. Nažky představovaly významnéléčivo i semenec pro ptáky chované v zajetí. Prezence početných nažek v jímce potvrzujeovšem pouze jejich používání, nelze stanovit, zda v kuchyni, v lékárně apod. Nepoznáme,jestli přítomné menší množství zlomků oplodí pochází z nažek drcených před lisovánímoleje přímo na místě. Konopnou tkaninu nebo zbytek motouzu se zatím v českých zemíchv archeologických objektech nepodařilo nalézt.Ovocné plodiny pěstované: třešeň ptačí (Cerasus avium), višeň obecná (Cerasus vulgaris),drobnoplodé kulaté a oválné slívy (Prunus domestica subsp. insititia var. juliana, P. d.subsp. italica var. ovoidea; P. d. subsp. italica var. subrotunda), damascenky (P. d. subsp.