2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 309Nález kelnatky (Mollusca – Scaphopoda) v eneolitickém objektuv Úholičkách (okr. Praha-západ)Jaroslav HlaváčV roce 1998 byl během archeologického výzkumu v Úholičkách (Dobeš – Vojtěchovská 2008) učiněnvedle nálezů četných osteologických pozůstatků obratlovců nález fragmentu schránky mořskéhoměkkýše – kelnatky (obj. 42/1998), který byl s odstupem bezmála desetiletí podroben malakologickéanalýze. Objekt je datován do eneolitického období, kultury řivnáčské. Fragment schránky, resp. jejíanteriální části, je silně korodován, bez povrchových skulptur, a tvoří přibližně 1/6 odhadované původnívelikosti dospělého jedince. Vzhledem k tomu, že se v objektu vyskytovaly také četné kosternípozůstatky obratlovců, bylo přistoupeno k rentgenové analýze, která měla vyloučit záměnu fragmentuschránky za fragment kosti. Analýza (Laboratoř analytických metod, GLÚ AV ČR, v.v.i., vzorek Hl-1)následně prokázala výskyt téměř čistého kalcitu (CaCO 3 ), stavebního prvku schránek měkkýšů,a příměs bustamitu, což je vápníkem bohatý silikát CaMn(Si0 3 ) 2 . Přítomnost fosforu nebyla prokázána,čímž bylo možno vyloučit záměnu analyzovaného fragmentu za kosterní pozůstatek.Na základě pozůstatku schránky kelnatky nelze dostatečně přesně determinovat jedince na co nejnižšísystematickou úroveň. Nejsme proto schopni určit zdrojovou geografickou oblast, odkud měkkýš původněpocházel. Na základě této skutečnosti se musíme spokojit s jistotou determinace na úroveň řáduDentaliida a pravděpodobně čeledi Dentaliidae, jak to dovolují sporé determinační znaky na schránce.Kelnatky (Scaphopoda) tvoří jednu z nejméně početných tříd měkkýšů s neustáleným počtemv rozmezí 750 až 1200 druhů. Žijí v marinním prostředí v hloubkách až 3500 m, jsou celosvětověrozšířené a ve vodách při evropském kontinentu jich žije okolo 20 druhů. Jejich schránky jsou dutéa dosahují velikosti od několika milimetrů až po několik centimetrů. Skutečnost, že jsou otevřené naobou koncích, mohla přímo vybízet k jejich sběru a využívání jako ozdob. Nebylo zapotřebí schránkypracně navrtávat jako v případě schránek plžů a mlžů, stačilo je navléct na tenký proužek kůže,provázek nebo niť, příp. našít na tkaninu.Výskyt mořských druhů měkkýšů v archeologických objektech v kontinentálním prostředí, resp.ve střední Evropě, není ničím neobvyklým. Získaný materiál však není tak početný, jako je tomuv přímořských zemích, kde kvalitativní i kvantitativní zastoupení mořských druhů měkkýšů většinouvýrazně dominuje nad zastoupením terestrických druhů. Ohledně výskytu kelnatek v archeologickýchobjektech v ČR máme po ruce sporé údaje. Pozoruhodná je zpráva o výskytu zhruba 600 kusů miocénníchkelnatek v šamanském hrobě v lokalitě Brno II (Oliva 1996). Dosud nebyl publikován nálezkelnatky v Miškovicích (det. J. Hlaváč), který byl učiněn během archeologického výzkumu v roce 2001(M. Ernée). Mnohem častěji se lze setkat s nálezy mořských plžů, především však mlžů (ústřice, slávky,srdcovky, hřebenatky aj.). Soustavně se u nás těmito nálezy dosud nikdo nezabýval a soubornédílo citelně chybí.Rentgenová analýza schránky byla provedena s finanční podporou grantu GAAV IAAX00020701, sepsánípříspěvku s podporou VZ NM č. MK 00002327201.LiteraturaDobeš, M. – Vojtěchovská, I. 2008: Řivnáčské sídliště v Úholičkách, okr. Praha-západ, Archeologické rozhledy60, 261–297.Oliva, M. 1996: Mladopaleolitický hrob Brno II jako příspěvek k počátkům šamanismu, Archeologickérozhledy 48, 353–383, 537–542.JAROSLAV HLAVÁČ, Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Rozvojová 269, CZ-165 00 Praha 6; jhlavac@gli.cas.czNárodní muzeum, Zoologické odd., Václavské nám. 68, CZ-115 79 Praha 1; jaroslav_hlavac@nm.cz