2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 369jícího z nálezu dna takto rituálně zničené amforyz téže lokality poskytly zase představu o složení vína,včetně důkazu, že toto víno nebylo ředěné vodou.Mapa rozšíření prvních řecko-italských amforv Galii v polovině 2. stol. př. n. l. dokládá obnoveníobchodních kontaktů s jihem po více než dvousetletémpřerušení a následný úpadek v polovině1. stol. př. n. l. Na rozmístění nálezů amfor autordokládá, že jejich výskyt nijak nesouvisel s výskytemsurovin, strategickými pozicemi či politickýmvýznamem ve vztahu k Římu, ale že určujícím faktorembyl politicko-kulturní vývoj lokální společnosti.Také způsob konzumace zcela určovala tatonezávislá galská společnost.Kvantitativní vyhodnocení nálezu spolu se statistickýmianalýzami funerálních artefaktů potvrdilypředpoklad, že v období mezi 3. a 1. stol. př. n. l.byly vinné amfory a hostiny stejnou výsadou válečnýchelit jako pohřební vozy či zbraně. Nic nenasvědčujekonzumaci dováženého vína ve všech sociálníchvrstvách, které by mohlo vysvětlit prudkýnárůst dovozu. Výsledky bádání nicméně naznačujíhierarchizaci konzumentů vinného moku v rámcielity (213–228).Význam vína a vinných amfor mezi rituálnímiobětinami na konci doby železné zřetelně vzrostl,jak dokládají písemné prameny v antických textechi stovky fragmentů amfor a nashromážděných kostív hlubokých příkopech či ve svatyních. Metoda založenána zaměření nálezů v 3D prostoru pomohlaprokázat konzumaci enormního množství jídla i pitívelkým společenstvím. Výzkumy také potvrdily, žeběhem těchto slavností se užívalo nádobí sloužícíkvaření hromadných pokrmů odlišně od nádobíužívaného pro vaření v domácnostech (260–262).Úlitba vína na počest božstva nebo mrtvých bylaobdobou praktiky běžné v řecko-římské liturgii.Obětiny celých amfor, roztroušených či uspořádanýchna dně výkopu jako dary Zemi nebo částečnéúlitby byly archeologicky doložené v podobě kanálků,příkopů a výkopů sloužících k odvodu nápoje dozemě. Stejné uspořádání se objevovalo dříve v řeckýchsvatyních a obdobné struktury se objevujíivhrobech, kde sloužily jako zásoby předkům.Jednotné praktiky oslav a úliteb spojené s rituálnínormou projevující se specifickým zacházením sezbytky a vybavením jsou doloženy ve vzdálenostechstovek kilometrů (300–301). Nejpatrnějšímprojevem těchto praktik bylo systematické rituálníničení obrovského množství vinných amfor a zbraní(613). Autor podrobně rozebírá postup spolu sesymbolikou jednotlivých úkonů a analogiemi, odotevření amfor, přes jejich zpopelnění a zakopání.V uražení hrdel amfor spatřuje analogii rituálů prováděnýchv severní Galii na lidských obětinách,kremaci střepů přirovnává k obdobným praktikám,jaké byly doloženy na řecko-římských oltářích.„Pohřbení“ zbytků do přírodní nebo uměle vyhloubenéjámy, šachty nebo příkopu popisuje jako posledníčást rituálu, kdy docházelo k definitivnímuoddělení konzumovaného zboží od profánníhosvěta (292).Depozity vinných amfor v obětních šachtách seobjevují po celé západní části Kelty obývané oblasti.Doklady rituálních praktik spojených s úlitbami sečasto nacházely v rámci pravoúhlých prostorů vymezenýchpříkopy a oddělených od sídelních aktivit.Jindy se nálezy velkého množství amfor vyskytovalyspolu se zbraněmi, kovovými nádobami, dalšímprestižním zbožím v tzv. „banquet enclosures“.Další příklady odpovídají prvním interpretacím„Viereckschanzen“ jakožto shromažďovacím místůmke slavnostním a náboženským účelům (312–314).Stejnou funkci přisuzuje Poux i monumentálnímstavbám v hraničních oblastech, které pravděpodobněplnily i roli při jednáních o mezikmenové spoluprácia řešení územních konfliktů. Na výskyt obdobnýchpraktik v soukromé sféře poukazují nálezyobdobných struktur v menším měřítku – s výskytemzakopaných amfor v rámci obytných zón (325).Přestože nejvíce nálezů se kumulovalo na oppidech,trzích a ostatních obchodních místech, ekonomickývýznam vína se neomezoval pouze na výnosné obchody.Stejně jako zlato a stříbro se používalo jakoartikl důležitý pro budování diplomatických vztahů,a to nejen mezi sousedními kmeny, ale pomáhalobudovat svazky i na značné vzdálenosti. Amforas vínem měla velký ekonomický i symbolický význam:plnila různé funkce – od stvrzení aliancí přespovzbuzení válečníků před bitvou a oslavy vítězstvíaž po odměnu vojákům (356). Je těžké určit, jakouroli přesně hrála amfora ve veřejné nebo osobní spotřebějak světské, tak náboženské, neboť soukromákonzumace nebyla zaznamenána v textech antickýchautorů, kteří se zaměřovali výhradně na zvyky elit.Rituální manipulace s vínem a vinnými amforamise vyskytuje i v kontextu pohřebních hostin (327).Zdá se, že ženy byly z těchto obřadů vyloučeny:nálezy se pojí výhradně s mužskými, válečnickýmiatributy (361–362). Na opilství se pohlíželo jakona stav přibližující lidskou mysl k bohům, čehož sevyužívalo při věštbách (332). Víno hrálo též velkouroli při obřadech zabezpečujících dobrou úrodu(342–344).V rozporu s populárními teoriemi je zřejmé, žerozšíření vína nemá žádný vztah k řecko-římskýmsymposiím. Keltské hostiny byly značně konzervativní.Obecně sice došlo k přijetí vína, ovšem niko-