2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

232âULÍKOVÁ: Ovoce, kofiení a léãiva z ranû novovûké jímky hradãanského ‰pitáluna pěstované kořeninové a léčivé rostliny. V jímce z Kanovnické ul. byl zaznamenán pestřejší sortimentovoce peckového – kromě obvyklých třešní, višní a broskvoní – zvláště tzv. modrého z rodu slivoň. Naopakzde chybělo drobné pěstované ovoce – černý a červený rybíz (popř. angrešt), zachycené na Hradčanskémnám. i v Melantrichově ulici. Jen v Kanovnické ul. se podařilo zachytit luskoviny.Užitkové rostlinyImporty a nově introdukované druhy: tabák selský (Nicotiana rustica), dýně obecná(Cucurbita pepo), meloun cukrový (Cucumis melo), rýže setá (Oryza sativa), fíkovníksmokvoň (Ficus carica), ?koriandr setý (Coriandrum sativum), ?fenykl obecný (Foeniculumvulgare), zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens).Archeobotanické nálezy z doby renesanční a mladší bývají ve srovnání se středověkýmiobohaceny o nové druhy užitkových rostlin, a to nejen z Nového světa, ale díky rozvojidopravy a obchodu i z jiných vzdálených oblastí dalších světadílů. Objevují se jednak importyužitkových částí tropických a subtropických rostlin, jejichž pěstování ve střední Evropěnení možné, dále druhy introdukované postupně do kultury. V souboru z Kanovnické ul. jenově příchozím pěstovaným druhem původním v Americe kromě tabáku selského ještě dýněčili tykev obecná (Cucurbita pepo), od jejího zavedení u nás nepřetržitě pěstovaná v četnýchkultivarech jako plodová zelenina i okrasná rostlina (pro dekoraci a ozdobné plody).Pro předpoklad, že jednoletý tabák selský byl v prostorách nebo v dosahu Hradčan a Hradupěstován nebo zde aspoň sloužil spíše jako droga než jako kuřivo, hovoří několik faktvčetně okolností nálezů. Druhý nález semene téhož druhu tabáku u nás na Hradčanském nám.(Čulíková 2007; zároveň druhý ve střední Evropě) především ověřil správnost determinaceprvního nálezu z Kanovnické ul. (tam určení do druhu s otazníkem). Jde o tabák, do Evropypřivezený (listy) prvně Kolumbovými plavci z Kuby v březnu r. 1493. Listy poskytují méněkvalitní kuřivo než listy tabáku virginského (Nicotiana tabacum), a sloužily proto většinoujako šňupavý tabák a také tabák žvýkací, později pro výrobu směsi do vodních dýmek.Použití jako léčiva v raně novověké Praze nasvědčuje skutečnost, že se semeno vyskytovaloivdruhé z lokalit společně s diasporami drog. Jako léčivé byly ceněny v humánní i veterinárnímedicíně na přelomu 16. a 17. stol. oba druhy tabáku, jak potvrzují údaje v druhémčeském komentovaném vydání Matthioliho herbáře z r. 1596 (obr. 1, 2). V něm je všakjen tabák virginský uváděn pod českým jménem „tabák“, latinsky Petum – HyoscyamusPeruviana (Dodonaei), zatímco tabák selský je zde jmenován „třetí blín“ – Hyoscyamus(následuje v Bylináři jako třetí v pořadí, po u nás indigenním druhu blín černý Hyoscyamusniger a občas pěstovaném blínu bílém Hyoscyamus albus, z celkem pěti citovaných druhů).I když tabák selský měl autor (překladatel) za druh blínu, výstižná kresba i přiléhavý popisnepřipouštějí pochybnosti o identifikaci. Tabák do tohoto překladu Herbáře zařadil patrněteprve Daniel Adam z Veleslavína, poněvadž v době prvního, italského (r. 1544), ani latinskéhovydání Bylináře v Benátkách (r. 1554) nebyl ještě žádný tabák ve Vlaších podle literárníchpramenů znám (srov. Hegi 1927; Pejml 1947). Mimo hranice Portugalska, Španělskaa Francie se měl dostat až po roce 1560, např. do německých zemí byla přivezena prvnírostlina tabáku z Francie Adolfem Eccem až v r. 1565 (Hegi 1927, 324–326).První český překlad Matthioliho herbáře od Tadeáše Hájka vyšel v r. 1562. V překladuHerbáře z r. 1596 se u tabáku virginského píše, že se k nám dostal „před nedávnými lety“a „Dodonaei“ za vědeckým jménem znamená, že údaj byl převzat z ilustrovaného Bylinářeod nizozemského lékaře a botanika Remberta Dodoense (latinská podoba Dodonaeus),