2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

261–297Archeologické rozhledy LX–2008 261MATERIALIAŘivnáčské sídliště v Úholičkách, okr. Praha-západMiroslav Dobeš – Ivana VojtěchovskáI. ÚvodZáchranný archeologický výzkum byl vyvolán přípravou terénu pro skládku odpadu a. s. Regios,v poloze U kapličky, ve vidlici cest rozevřených k S a SV směrem na Tursko a Libčice n. Vltavou,převážně na k. ú. Úholiček, menším dílem Turska. Akce provedená Středočeským muzeem v Roztokáchza vedení I. Vojtěchovské proběhla ve dvou etapách, a sice v letech 1994 a 1998 (obr. 1).První etapa se soustředila na jižní část naleziště a bylo při ní dokumentováno 14 objektů včetně kůlovýchjamek; sondována byla rovněž část zaniklého koryta vodoteče v jižním výběžku plochy. Byl zdeprozkoumán kůlový dům a několik zásobních jam kultury mohylové, příp. knovízské. Další pravěkésituace, řivnáčská chata 13/94 a hrob kultury se šňůrovou keramikou 14/94 (Buchvaldek et al. 1997,167–168, obr. 69), byly zjištěny při severových. okraji skrývky, přičemž mezi těmito dvěma skupinaminebyl ani po dokonalém začištění plochy zjištěn žádný další objekt. Druhá fáze výzkumu plošněnavazovala na severových. okraj předchozích skrývek a bylo při ní evidováno 57 objektů. Nejstaršílze opět datovat do období řivnáčské kultury, jeden možná patří kultuře se šňůrovou keramikou, dvanáleží kultuře se zvoncovitými poháry (obj. 3 a 11/98). Doba bronzová je zastoupena 2 hroby kulturyúnětické, a několika sídlištními objekty kultury mohylové, zbytek, vesměs kůlové jámy, se spolehlivějinepodařilo blíže datovat (obr. 2).V obou sezónách bylo sledováno celkem 11 ha skrytého terénu, přičemž objekty byly běhemskrývky evidovány na rozhraní sprašového podloží a podorničí – v této úrovni tedy zřejmě nedošlok podstatnému úniku informací. Archeologické prameny ze středního eneolitu, včetně intruzí v mladšíchjamách, které jsou vlastním předmětem tohoto článku, však byly zachyceny na menší ploše,a sice v kruhu o poloměru zhruba 75 m, celkem tedy na ploše něco přes 1,5 ha (obr. 1).II. Přírodní prostředí nalezištěZkoumané sídliště se rozkládá na vltavském levobřeží na svrchní terase, ve vzdálenosti ca 1100 m od vnějšíhoohbí řežského meandru, 130 m nad hladinou řeky. Je rozloženo na mírném svahu o sklonu 2,5–3°, s expozicí na JV,v nadm. výšce 298 až 310 m. Směrem na S a Z od naleziště je rovinatý terén mírně zvlněný, na V je jeho plochýcharakter omezen skalnatým vltavským srázem a na J a JV přechází v prudší svah (až 25°) končící korytem bezejmennévodoteče, jejíž pramen se nacházel na svrchní terase. Eneolitické objekty jsou od ní vzdáleny zhruba 350 až500 m. K dalším vodním zdrojům lze počítat prameny zachycené geologickými vrty, dnes již pokleslé, které všakmohly v pravěku vyvěrat na povrch a tvořit studánky. Zdroje vody mohou rovněž indikovat vymleté strže na levobřežízmíněné vodoteče, které svými horními konci dosahují až na 250 m vzdálenost k nejbližším objektům (obr. 1).Podle přímého pozorování v terénu i kartografického podkladu (Základní geologická mapa ČSSR, list 12–241Roztoky) tvoří podloží na místě i v širším okolí lokality sprašové návěje. Na něj nasedala celkem stejnoměrná vrstvahnědozemě, o mocnosti 50–60 cm, která byla vedoucí výzkumu pozorována po celé ploše skrývek.Klimaticky se naleziště nachází podle rajonizace Moravce a Votýpky v kategorii III, která rozšířením víceméněodpovídá tzv. klasické pravěké sídelní oblasti (Moravec – Votýpka 2003, fig. 26). Jako přirozený holocénníporost jsou v lokalitě předpokládány černýšové dubohabřiny, s dominantním dubem zimním a habrem, provázenýmičasto lípou (Neuhäuslová a kol. 1998, 85–89, mapa), čili vegetace pro pravěká naleziště obvykle uváděná.III. Eneolitické nálezy v Úholičkách a okolíNaleziště se nachází v oblasti velmi hustě osídlené již od počátků zemědělského pravěku. Pokud se omezímepouze na kulturu řivnáčskou, je třeba na prvním místě zmínit eponymní výšinné sídliště zkoumané Č. Ryznerem