2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 379(záp. od Jihlavy), na území želivské premonstrátskédomény (125–144). Jeden z areálů byl vybaveni drobnou fortifikací typu motte: tato dnes již téměřuniverzálně doložená komponenta hornicko-hutnickýchareálů se tedy objevuje i na Jihlavsku, ačkolijejí sídlištní kontext zatím není v tomto konkrétnímpřípadě srozumitelný. D. Zimola informuje o záchrannémvýzkumu dvou parcel v jihozáp. částihistorické Jihlavy (145–165). Sondáž prováděnáv omezeném rozsahu a za velmi nepříznivých podmínekpřinesla doklady dřevohlinité zástavbyz2.pol. 13. stol. a navazující zděné architektury,včetně nedatované studny. J. Berky publikuje sdělenío sedmi polohách na pravobřežní terase Sázavyna dnešním vých. okraji Havlíčkova Brodu, kterédokumentoval průběžně od r. 1989 a které všechnypotenciálně souvisejí se středověkým osídleníma hornictvím. Na tabulkách je dokumentován výběrzkeramických souborů 14.–16. stol. získaných povrchovýmsběrem (208–216). P. Holub a D. Mertashrnují poznatky z posledních 15 let o zaniklémfrantiškánském klášteru v Jemnici a podávají popisbývalého klášterního kostela sv. Víta, jehož staršífáze mohla fundaci předcházet. Konvent během svénedlouhé existence (1455–1529 a epizodický pokuso obnovu v 70. letech 17. stol.) zanechal stavebnípozůstatky na ploše sev. od kostela (216–228).M. B. Soukup s kolektivem diskutují dataci, funkčnírekonstrukci a účel pece odkryté v r. 2000 předprůčelím radnice na náměstí v Brtnici (229–243).Pec sloužila rámcově v 16.–17. stol. k pálení vápnaz nekvalitního krystalického vápence, pocházejícíhoz „panských lomů“ u Číchova (6 km od Brtnice).Studie D. Stehlíkové (244–249) je věnována mimořádnémunálezu mosazné (?) pozlacené monstrancepod vrcholem kopce Rounek, nedaleko středověkécesty spojující Jihlavu s Pelhřimovem. Předmět lzedatovat do 15. stol., pochází z regionálního dílenskéhookruhu a autorka se přiklání k domněnceo jeho relativně dávné ztrátě či tezauraci. M. Vokáča P. Škrdla publikují nálezy z 13. až 1. pol. 14. stol.,které lze spojit se zaniklou vsí Blatná na Třebíčsku(250–259). Otazníkům kolem nezdařené cisterciáckéfundace „cella Bernhardi“ (1234–1239), obvyklelokalizované ke kostelu sv. Mikuláše v Nížkově naŽďársku, se věnuje R. Zatloukal (260–266); uzavíráskeptickým stanoviskem k současným možnostemverifikace tohoto umístění. V širším nástinu věnujepozornost i dalším majetkovým aktivitám fundátorakláštera Jana z Polné v Libickém újezdu. J. Krejsovápojednává o třech fragmentech loveckých tesákůz 1. a 2. třetiny 15. stol. objevených při vykopávkáchhradu Rokštejna (267–276).Grafická stránka sborníku je řešena úsporným,ale plně dostačujícím způsobem (kvalitní, kontrastníčernobílý tisk s barevnou bordurou, obrázkyumístěny vesměs na konci statí, jen ojediněle zalámánydo textu). Vytknout je možno jen chybnourastrovou konverzi dvou obrázků na s. 219 a 220.Studie jsou doplněny obsáhlými anglickými souhrny.V některých textech se bohužel objevuje zvýšenémnožství překlepů, terminologických zkomolenin,ale i stylistických nedostatků (nejvíce na s. 166–207).Nový „krajský“ archeologický sborník lze rozhodněpřivítat. Doufejme, že obstojí v rostoucí konkurenciregionálních odborných periodik a že odolávýstřelkům současné restriktivní politiky v oblastiodborných publikací.Karel Nováček