2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 239Obr. 6. Prunus d. ssp. insititia var. juliana (slíva pravá)– pecky, měřítko 10 mm.Fig 6. Prunus d. ssp. insititia var. juliana – stones,scale 10 mm.Obr. 7. Prunus d. ssp. italica var. subrotunda (slívakulatá) – pecka, měřítko 10 mm.Fig. 7. Prunus d. ssp. italica var. subrotunda – stone,scale 10 mm.Obr. 8. Prunus d. ssp. insitita var. intermedia (durancie)– pecka, měřítko 10 mm.Fig. 8. Prunus d. ssp. insitita var. intermedia – stone,scale 10 mm.Obr. 9. Prunus d. ssp. oeconomica var. oxycarpa(moravský špendlík) – pecka, měřítko 10 mm.Fig. 9. Prunus d. ssp. oeconomica var. oxycarpa –stone, scale 10 mm.mecku a Dánsku, kde druh domácí není, představují zpravidla artefakty (hřebeny, lžíce, nádobkyaj.) nebo jen fragmenty dřeva a uhlíků; nálezy jiných částí rostliny nám nejsou známy.Rovněž na českém území byl v rámci archeologického výzkumu v r. 2003 zaznamenánoboustranný hřebínek ze zimostrázového dřeva (Opava – Dolní nám., 2. pol. 13. stol., det.V. Čulíková, nepubl.). Avšak jiné makrozbytky a ani pyl, který by mohl potvrdit případnépěstování této stálezelené listnaté dřeviny v českých zemích před r. 1835, zatím v ČR nebylyzachyceny. Letopočet 1835 je uváděn (srov. Svoboda 1981, 24; Koblížek 1992, 317)jako počátek introdukce druhu (poprvé vysazen v pražské Královské oboře = Stromovce).V české edici Matthioliho herbáře (1596) Daniel Adam z Veleslavína ovšem v kapitoleo dřevině zvané „pušpán“ (později krušpánek = Buxus sempervirens) uvádí, že „je stromtéměř všechněm známý“. Následuje popis habitu dřeviny, vzhledu a mimořádných vlast-