2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

230âULÍKOVÁ: Ovoce, kofiení a léãiva z ranû novovûké jímky hradãanského ‰pitálu(ca 13 m 3 ) a dle nálezů artefaktů byly zaplněny maximálně během jednoho desetiletí. Nadjímkami patrně stávaly záchodové budky (v jímce nalezeno záchodové prkénko) nebo donich byly fekálie vylévány (intenzívně zapáchající obsah). Nálezové okolnosti a hygienicképoměry uvnitř štětovaného dvora v době funkce jímek byly nastíněny už v předchozíchpracích (Frolík 1987; Čulíková 1995a): na dvoře byl zřejmě shromažďován veškerý odpadze špitálu (znovuzaloženého v r. 1547 Ferdinandem I. pro 30 laických špitálníků a špitálnic),dále ze dvou přistavěných bytů pro zaměstnance Hradu (zmíněných r. 1577) a také zesousedního domu „U černého mouřenína“, v němž do r. 1610 bydlel španělský vyslanec.Podle zprávy z r. 1600 bylo v tomto domě směrem do dvora proraženo 8 nových oken,jimiž byla nečistota vylévána rovnou na dvůr.Materiál z jímky B, jak na artefakty, tak na zbytky původu rostlinného mnohem chudší než jímka E,byl předán k botanické analýze záhy po odběru Z. Dohnalovi (1986; 1987). Soubor vzorků menšího objemu(počátkem 90. let 20. stol. ještě nebyly evidovány přesné objemy materiálu) v počtu 61 (48 inv. čísel)z jímky E, dodaný k analýzám se zpožděním, byl částečně znehodnocen vyschnutím. Po maceraci v teplévodě, delší než je obvyklé, byl přeplaven na sítech o průměru ok asi 0,5 mm a vysušen při pokojovéteplotě. Makrozbytky byly separovány a determinovány za pomoci stereolupy. K determinaci dřeva bylyzhotoveny mikroskopické preparáty, uhlíky byly identifikovány podle čerstvých lomů v dopadajícímsvětle.Dle záznamů byly vzorky odebrány sice z deseti vrstev o mocnosti 10–20 cm (v hloubce od 35 cm do220 cm pod současným povrchem), avšak rozdělení pokládá J. Frolík za čistě mechanické. Předpokládá,že jde o jedinou vrstvu, čemuž nasvědčují i výsledky analýzy: vzorky z různých hloubek včetně čtveřices označením „přebírání hromady“ se po stránce kvalitativní prakticky nelišily, rozdíl se projevil v množstvízachycených diaspor. Případná kontaminace zmíněné, na diaspory nejbohatší čtveřice vzorků recentnímmateriálem se neprojevila: i zde byl povrch diaspor narušen korozí a takřka všechny druhy z „hromady“byly roztroušeny i v níže ležícím sedimentu. Proto byly vzorky posuzovány jako celek. Korodovaný povrchvětšiny diaspor včetně endokarpů peckovin vypovídá o méně příznivých fosilizačních poměrech, než jakéshledáváme např. ve studních.Předchozí zpráva o nálezu tabákového semene (ve vzorku s př. č. 386 v hl. 120–140 cm: Čulíková 1995a)informovala jen rámcově o přítomnosti dalších ca 180 rostlinných taxonů, mezi nimiž byl – ve srovnání sestředověkými archeobotanickými nálezy v Praze a v ČR vůbec – nápadný mimořádně velký podíl kořenía medicinálních rostlin. Tato skutečnost koresponduje s nálezy skleněných lahviček na léky a kameninovýchdóziček na léčiva, tedy s předpokládanými rekvizitami špitálu. Zbytky potravin, především peckovéhoovoce, ale také zeleniny, koření a obilek, nepochybně souvisejí s nálezy kuchyňského nádobí (vedlevzácné misky na rýži čínské provenience, zbytků lžic, vidliček, hrnců, pokliček, mis, džbánů, pekáčů, trojnožek,pohárů aj.), a tedy s provozem v kuchyních. Přítomnost tabáku byla ve zprávě eventuálně spojovánas nálezy kuřáckých dýmek holandského původu a ty dále s existencí bytu španělského vyslance, v němžse po r. 1600 již s velkou pravděpodobností kouřilo. Je známo, že kouření se velmi rozšířilo během třicetiletéválky. Avšak nyní se zdá z důvodů uvedených níže reálnější varianta, že i tabák na Hradčanech figurovaljako léčivo, tj. droga.V publikované zprávě o nálezu tabáku (Čulíková 1995a) ovšem byla uvedena i mylná informace: v tédobě jsme měli zato, že zbytky macerovaných, patrně louhovaných 68 celých a 41 zlomků drobných listů,přítomných až ve čtvrtině zkoumaných vzorků, náleží pravděpodobně brusince (Vaccinium vitis-idaea).Teprve při revizi materiálu a pořizování fotodokumentace v r. 2007 se podařilo prokázat, že jde o listyzimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens; obr. 5), další z medicinálních rostlin, která bývá v archeologickýchobjektech v jižní, záp., vzácně i sev. Evropě zastoupena nezuhelnatělým či zuhelnatělýchdřevem včetně artefaktů. Z území ČR nebyl v té době žádný archeobotanický nález tohoto druhu zaznamenán.V následujícím sdělení jsou zhodnoceny výsledky analýzy veškerého rostlinného materiálu z odpadníjímky E.