2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

Archeologické rozhledy LX–2008 337Obr. 4. Hodnocení selekce pohřbených (angl. sampling, fr. recrutement 3 ) v archeologickém souboru koster(antropologická analýza pohřebiště). Modifikováno podle Sellier (1996) a Murail (2003).Schéma představuje příklad možného přístupu při hledání demografické anomálie v souboru koster.Při odhadu demografických parametrů (věku dožití a pohlaví) dáváme přednost reliabilitě před přesností.Analyzováni jsou zvlášť nedospělí a zvlášť dospělí jedinci. U nedospělých jedinců odhadujeme pouze věk;zubní věk podle mineralizace chrupu (Moorrees et al. 1963; Liversidge et al. 1998), příp. kosterní věkpodle osifikace a maturace skeletu (Scheuer – Black 2000). Odhad věku podle délky diafýz dlouhých kostíkončetin je příliš nepřesný a nejvíc populačně specifický, protože úzce koreluje s tělesnou výškou. Výsledkyodhadu věku slouží jako podklad výpočtu úmrtnostních tabulek, které jsou porovnány s modelem archaickéúmrtnosti. Odchylka od modelu svědčí pro demografickou anomálii. Shoda pak dává naději, že úmrtnostvarchaické populaci nebyla narušena. Pohlaví dospělých jedinců odhadujeme pomocí primární a sekundárnípohlavní diagnózy (Murail – Bruzek – Braga 1999; Murail et al. 2005; Bruzek – Murail 2006), věkdospělých některou metodou využívající Bayesův přístup (Schmitt – Bassino 2006), příp. podle stupněobliterace lebečních švů s preferencí údajů odečítaných z lamina interna (Meindl – Lovejoy 1985; Masset1982). Prezentované schéma ukazuje příklad postupu konstrukce demografického profilu na základě obliteracešvů mozkovny. Věková distribuce úmrtnostní tabulky je rovněž srovnána s tabelárními hodnotamiarchaické úmrtnosti preindustriálních společností podle Ledermanna (1969). Odchylka od modelu svědčípro pravděpodobnou selekci zemřelých.3 Termín recrutement použil poprvé Claude Masset (1987) pro označení faktorů a principů, které řídí uspořádánízesnulých uvnitř pohřebního celku v tom smyslu, komu bylo místo na pohřebišti určeno, kdo z něho byl vyloučen.Odhad „rekrutování pohřbených“ se opírá o řadu archeologických kritérií a biologických informací týkajícíchse kostry a údajů k ní vztažených, které dovolí určit eventuální specializaci zkoumané lokality.