2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

370Nové publikaceliv již dalších produktů nebo náčiní vztahujícího sek jeho konzumaci a hostinám ve Středomoří, odkudse víno šířilo. Dováženým vínem byly nahrazenydříve používané lokální kvašené nápoje, jako bylamedovina a pivo, ale jinak společnost zůstala věrnasvé tradici (249). Absenci amfor v oblasti Galie ve4. a 3. stol. př. n. l. připisuje autor úmyslnému odmítánívšech externích vlivů duchovenstvem, kterémělo v této době nejsilnější vliv na společnost.Kniha je doplněna předmluvou André Tchernia,obsáhlým resumé ve francouzštině i angličtině, katalogemnalezišť a katalogem písemných pramenůzmiňujících picí rituály v Galii, řadou fotografií nalezišťa nálezů, grafů, tabulek, kreseb a map. Velmiilustrativní je nově doplněná mapa rozmístění výskytůamfor „Dresel 1“ v Galii. Autor při psaní tétoknihy prokázal hluboké znalosti starších pracíi schopnost vlastních inovací, jak při terénním výzkumu,tak při interpretaci archeologického kontextu.Kromě rozsáhlých odborných znalostí osvědčili smysl pro humor, jednak při výběru některých doplňujícíchsnímků (např. obrázek hostiny z Asterixe,staré fotografie zachycující slavnosti v Bretani napočátku 20. stol., závěrečný obrázek Araba popíjejícíhococa-colu), jednak ve formulaci některýchpasáží textu. Knihu to činí zajímavou nejen pro odborníky,kterým je převážně určena, ale i pro laicképublikum.Martina VeseláAlfréd Schubert a kol.: Péče o památkově významnévenkovní komunikace. Odborné a metodicképublikace, svazek 33. Národní památkovýústav – ústřední odborné pracoviště Praha 2007.ISBN 978-80-87104-10-1. 166 str.Při archeologických výzkumech ve městech,a nejenom v nich, se často setkáváme s reliktyzpevnění ploch komunikací či prostranství. Tentotyp nálezů, archeology nejčastěji označovaný jakodlažby, kamenný posyp, štět, pojížděná plocha,úpravy povrchu komunikace atd., se nyní dočkalspeciální publikace. Na svazku se podíleli kroměA. Schuberta také J. Čiháková, L. Špaček,B. Štump a H. Zachová.Ač se jedná o metodickou památkářskou příručku,je zde významně zastoupena i archeologie, a tostatí J. Čihákové „Pozůstatky komunikací v archeologickýchnálezech“ (64–73). Autorka, která vycházelaz výzkumů z historického jádra Prahy, se poúvaze o archeologické doložitelnosti prašných komunikacív komplikovaném dynamickém prostředístředověkých měst pokusila o tematizaci těchto značněvariabilních archeologických nálezů. Rozděliladláždění nalézané ve středověkých a novověkýchsituacích do sedmi typů: 1 – kamenný posyp naúrovni terénu (1a – jednořadý, 1b – víceřadý), 2 – kamennýposyp na dně úvozovitě zahloubené cesty(2a – jednořadý, 2b – víceřadý), 3 – nepravidelnýdlažební kámen skládaný na úrovni terénu (3a – bezlože, 3b – v pískovém, hlinitém či maltovém loži,3c – na povrchu zapuštěné kamenné podkladní konstrukce),4 – nepravidelný dlažební kámen skládanýna dně úvozovitě zahloubené cesty, 5 – povrchkamenného zásypu zapuštěné podkladní konstrukcecesty, vyplňujícího úvozovitou prohlubeň, bez povrchovýchdlažebních kamenů, 6 – pravidelný dlažebníkámen, dlaždice (6a – bez lože, 6b – v pískovém,hlinitém či maltovém loži), 7 – další možnostiobjevující se v novověku. J. Čiháková poukázala nanutnost podrobné deskripce nálezů. Důležité je takérozpoznání primárního opracování kamenů. V dokumentacije nutné odlišit kámen omletý od kamenelomového, jehož nášlapná plocha byla ohlazena provozem.Nedílnou součástí popisu je evidence případnéhovýskytu vyježděných kolejí. Petrografickýpopis skladby dláždění a lože se neobejde bez uvedeníprocentuálního zastoupení jednotlivých hornin,příp. dalších příměsí (kosti, struska, dřevo). Součástípříspěvku jsou i příklady dokumentace (půdorysya řezy) komunikací různého typu, od dřevěných cestz 10. stol. až po renesanční křemencové dláždění napražské Malé Straně.Metodicky přínosná je i závěrečná příloha „Názvosloví“od architektky Hany Zachové, která uvádíseznam nejdůležitějších odborných pojmů relevantníchpro danou oblast. Seznam byl zpracován hlavněna základě terminologie 2. pol. 20. století. Jakopříklad je možno uvést výraz štět: „Štět je spodníkonstrukční vrstva vozovky z lomových hrotitýchkamenů, osazených ložnou plochou dolů, poprvéprovedená na konci 18. století ve Francii“ (str. 166).Knížka je provedena ve standardní grafickéúpravě odborných a metodických publikací NPÚs četnými černobílými fotografiemi, plánky a náčrtky.Její součástí je i barevná obrazová příloha,ovšem pouze volně vložená. Za zápor je nutno považovatabsenci konkrétní lokalizace u popisek jinakvelmi zajímavé a instruktivní fotodokumentace.Potěšitelné je, že celou publikaci lze stáhnout naadrese http://www.npu.cz/prur/download/pp/.Jan HavrdaV. N. Stepančuk: Nižnij i srednij paleolitUkrajiny. Zelena Bukovina Černovcy 2006.ISBN 966-8410-55-9. 463 str. s XVI obr. v textu,179 tab. kreseb artefaktů, profilů a mapek.