2008_2 - Archeologický ústav AV ČR

303–305Archeologické rozhledy LX–2008 303Nález zuhelnatělého plodu jabloně (Malus sylvestris/domestica)Petr PokornýZuhelnatělý fragment malvice jabloně se třemi semeny, jádřincem a částí endokarpu (obr. 1) byl šťastnoushodou okolností rozpoznán ve výplni nádoby 2, která pochází z obj. 35/98 odkrytého v Úholičkách(Dobeš – Vojtěchovská 2008). Objekt byl původně považován za žárový hrob. Kvůli následnéseparaci spálených kostí proto byly odebrány obsahy domnělých popelnic. Proplavením byly získánypouze drobné úlomky mazanice a – jak se posléze ukázalo – zuhelnatělý zbytek jablka.Přímo z nálezu plodu jabloně se podařilo získat metodou AMS radiokarbonové datum 4230 ± 35 BP( 14 C Laboratory, Poznań; laboratorní č. Poz-18664). Použitý organický materiál je zvlášť vhodnýk radiokarbonovému datování, protože vznikl v jediném konkrétním roce. To je rozdíl např. oprotizuhelnatělému dřevu, v jehož případě se většinou nezachová, nebo je neidentifikovatelný podkorníletokruh. Použitý materiál není navíc zatížen ani dalšími nepříznivými okolnostmi, které by komplikovalyjeho použití pro datování – rezervoárovým efektem, efektem biologické frakcionace, depozicífosilního karbonátového uhlíku. Rovněž huminových kyselin adsorbovaných z okolního prostředív průběhu uložení materiálu bylo v tomto případě snadné se zbavit loužením v hydroxidu draselném.Po kalibraci naměřeného radiokarbonového data pomocí softwaru OxCal jsme získali následujícíintervaly kalendářního stáří:68,2% pravděpodobnost: 95,4% pravděpodobnost:2900 BC (39,2%) 2860 BC 2920 BC (47,8%) 2840 BC2810 BC (29,0%) 2760 BC 2820 BC (37,6%) 2740 BC2730 BC (10,0%) 2670 BCJak je patrné z výsledků kalibrace, rozpětí pravděpodobných kalendářních dat není příliš veliké.S největší pravděpodobností je nález datován rozpětím let 2900 a 2860 BC. Toto datum spadá do rámcesoučasných představ o chronologickém zařazení řivnáčské kultury, byť bychom vzhledem k archaicképovaze získaného archeologického materiálu očekávali datum poněkud starší. Vzhledemk nálezovým okolnostem i kvalitě materiálu použitého k datování může být výsledek naší analýzypodnětem k upřesnění vnitřní chronologie řivnáčské kultury.Na morfologickém základě řadíme archeobotanický nález do taxonomické skupiny Malus sylvestris/domestica(jabloň lesní nebo jabloň domácí). Villaret a von Rochow (1969) i Schweingruber(1979) používají k odlišení kulturní jabloně od planého druhu rozměry plodu. Za hranici mezi oběmatypy považují šířku 27 mm a délku 24 mm. Vzhledem k fragmentárnímu dochování zbytků plodůjabloní v archeobotanických nálezech lze ovšem takové kritérium použít jen málokdy. Ani v našempřípadě nebyl plod nalezen celý. Náš fragment má největší rozměr 22 mm, čímž se téměř blíží horníhranici velikosti stanovené jako kritérium pro plod planě rostoucí jabloně.Jabloň je původní dřevina rostoucí v rozsáhlých oblastech Evropy a Asie. Dodnes se planá jabloň,Malus sylvestris (L.) Mill., vyskytuje na křovinatých stráních, v suťových lesích, dubolipovýchhájích, lužních lesích a jejich lemech (Kubát 2002). Roste v celé Evropě až po Ural a její areál dálepokračuje přes Turkmenistán až do Číny; v Asii se odlišuje samostatný druh Malus sieversii (Ledeb.)Roem. Na Kavkaze, v Arménii, v Anatolii a v Iránu se setkáme s příbuzným druhem – Malus orientalisUglitzk. (Zohary 1997; Zohary – Hopf 2000).Je jisté, že plody planých jabloní byly sbírány dlouho před tím, než došlo k jejich domestikaci.V Evropě se zřídka, ale pravidelně vyskytují v archeobotanických souborech už od neolitu (Tempír1974; Opravil 1975a; Lityńska-Zając – Wasylikowa 2005). Vzhledem k mimořádné obtížnosti odlišeníarcheobotanických nálezů planých jabloní od domestikované varianty se takové nálezy zařazujípouze do rodu, nebo z opatrnosti do planě rostoucího druhu Malus sylvestris. Dodnes proto s jistotounevíme, kdy se poprvé v Evropě objevila kulturní forma jabloně. Hanelt (2001) považuje za nejstaršícentrum domestikace jabloně střední Asii. Je však více než pravděpodobné, že evropské plané druhyMalus sylvestris a M. orientalis byly domestikovány zcela nezávisle, eventuálně i na více místech(Lityńska-Zając – Wasylikowa 2005). Domestikovaná forma jabloně byla nepochybně pěstována