AMERIKA Franz Kafka

„Jakže?“ řekl Karel, „Vy jste ve dne prodavač a v noci studujete?“„Ano,“ řekl student, „nejde to jinak. Zkoušel jsem už všechno možné, ale tento způsob životaje ještě nejlepší. Před lety jsem byl jenom student, ve dne v noci, víte, jenže jsem přitomskoro umřel hlady, spal jsem ve špinavé staré díře a neodvažoval jsem se do poslucháren,jak jsem byl tehdy oblečen. Ale to je za mnou.“„Ale kdy spíte?“ zeptal se Karel a podíval se udiveně na studenta.„Ano, spát!“ řekl student. „Spát budu, až budu hotov se studiem. Zatím piji černou kávu.“ Aobrátil se, vytáhl pod stolem velkou láhev, nalil z ní do šálku černou kávu a obrátil ji do sebe,jako člověk rychle polyká léky, aby co nejmíň cítil jejich chuť. „Dobrá věc, ta černá káva,“ řeklstudent, „Škoda, že jste tak daleko, že vám nemohu trochu podat.“„Mně černá káva nechutná,“ řekl Karel.„Mně také ne,“ řekl student a zasmál se. „Ale co bych si bez ní počal. Bez černé kávy by simě Montly nenechal ani okamžik. Říkám pořád Montly, ačkoli ten ovšem nemá ani tušení, žejsem na světě. Opravdu nevím, jak by to se mnou v obchodě vypadalo, kdybych tam nemělvždycky pod pultem připravenou stejně velkou láhev, jako je tato, neboť ještě nikdy jsem seneodvážil přestat pít kávu. Brzo bych, jen mi věřte, ležel za pultem a spal. Bohužel to tamtuší, říkají mi tam ,Černá káva`, což je blbý vtip a jistě mi to už bylo na škodu při postupu.“„A kdy budete hotov se studiem?“ zeptal se Karel.„Jde to pomalu,“ řekl student se sklopenou hlavou. Odešel od zábradlí a sedl si zase kestolu; lokty se opřel o otevřenou knihu, rukama si pročísl vlasy a řekl: „Může to ještě trvat rokči dva.“„Chtěl jsem také studovat,“ řekl Karel, když student zmlkl, jako by mu tato okolnost dávalaprávo na ještě větší důvěru, než jakou mu student už prokázal.„Tak,“ řekl student a nebylo docela jasné, zda už zase čte v knize nebo se jen roztržitě do nídívá, „buďte rád, že jste nechal studia. Já studuji už několik let, vlastně jen abych byldůsledný. Mám z toho málo uspokojení a vyhlídek do budoucna ještě míň. Jaképak bych mělmít vyhlídky? Amerika je plná podvodných doktorů.“„Chtěl jsem se stát inženýrem,“ řekl ještě Karel rychle studentovi, který zdánlivě nedával užvůbec pozor.„A teď se máte stát u těch lidí sluhou,“ řekl student a zběžně vzhlédl, „to vás ovšem bolí.“To bylo ovšem nedorozumění, tento studentův závěr, ale snad to mohlo Karlovi u studentaprospět. Zeptal se proto: „Nemohl bych snad také dostat místo v obchodním domě?“Student se při této otázce úplně odtrhl od své knihy; myšlenka, že by mohl Karlovi pomocinajít místo, ho vůbec nenapadla. „Zkuste to,“ řekl, „nebo raději nezkoušejte. Že jsem dostalmísto u Montlyho, byl dosud největší úspěch mého života. Kdybych měl volit mezi studiem asvým místem, volil bych přirozeně místo. Moje snažení směřuje pouze k tomu, abych nebylnucen podstoupit takovou volbu.“