AMERIKA Franz Kafka

to je nadsázka. A strýc se skutečně zakabonil, když zastihl Karla na balkóně při jedné zesvých návštěv, na něž chodíval vždy jen jednou za den, a to vždy v nejrůznější denní dobu.Karel si toho brzo povšiml, a proto si pokud možno odpíral potěšení postávat na balkóně.Nebylo to také zdaleka jediné potěšení, jež měl. V jeho pokoji stál americký psací stůl vnejlepším provedení, jaký si jeho otec už léta přál a jaký se snažil koupit na nejrůznějšíchdražbách za levnou, jemu dostupnou cenu, což se mu však při jeho nepatrných prostředcíchnikdy nepodařilo. Tento stůl ovšem nebylo možno srovnávat s psacími stoly, které sevyskytují na evropských dražbách a které se vydávají za americké. Měl na příklad ve svémnástavci sto přihrádek nejrůznější velikosti, a sám president Spojených států našel byvhodné místo pro každý svůj spis, ale mimo to bylo po straně regulační zařízení a člověkmohl otočením kliky na nejrůznější způsob přestavovat a nově pořádat přihrádky podle přánía potřeby. Tenké, malé postranní stěny se pomalu spouštěly a tvořily dno nově vystupujícíchpřihrádek nebo vršek přihrádek, jež se nečekaně zvedaly; už po jednom otočení vypadalnástavec docela jinak a to všechno se dělo zvolna nebo nesmyslně rychle, podle toho, jakčlověk točil klikou. Byl to nejnovější vynález, připomínal však Karlovi velmi živě jesličky, kterébyly doma na vánočním trhu předváděny žasnoucím dětem, a také Karel často před nimistál, navlečen do zimních šatů, a nepřetržitě srovnával, jak se v jeslích projevovaly pohybystarého muže, který otáčel klikou, jak strnule postupovali Svatí tři králové, jak se rozzářilahvězda a nesměle ožíval svatý chlév. A vždy mu připadalo, že matka, která stála za ním,nesleduje dost podrobně všechny ty výjevy; přitáhl si ji k sobě, až ji cítil těsně za zády,a ukazoval jí s hlasitými výkřiky méně patrné zjevy, třeba zajíčka, který vpředu v trávě hnedpanáčkoval, hned se zase chystal k běhu, tak dlouho, až mu matka zakryla rukou ústa a bylapatrně zase tak nepozorná jako předtím. Ten stůl nebyl ovšem zhotoven proto, aby jen budiltakové vzpomínky, ale v dějinách vynálezů vyskytují se asi podobně nejasné souvislosti jakov Karlových vzpomínkách. Na rozdíl od Karla se strýcovi ten psací stůl vůbec nezamlouval,chtěl jen Karlovi koupit pořádný psací stůl a takové stoly byly teď vesměs vybaveny tímtonovým zařízením, jež mělo i tu přednost, že se jím mohly bez velkých nákladů opatřit takéstarší psací stoly. Strýc přesto neopomenul Karlovi poradit, aby pokud možno vůbecnepoužíval regulátoru; aby ta rada byla účinnější, tvrdil strýc, že mechanismus je velmichoulostivý, že se lehce porouchá a že oprava je velmi nákladná. Nebylo těžko uhodnout, žetakové poznámky jsou jen výmluvy, i když si člověk naopak musil zase říci, že se regulátordá velmi snadno pevně nastavit, což však strýc nedělal.V prvních dnech, kdy strýc s Karlem rozmlouval samozřejmě častěji, Karel také vyprávěl, žedoma hrál na klavír, sice jen trochu, ale rád, a že ovšem má jen začátečnické znalosti, kterépochytil od matky. Karel si byl dobře vědom, že takové vyprávění je zároveň prosbou oklavír, ale poznal poměry už dost, aby věděl, že strýc nemusí nijak šetřit. Přesto mu strýc tuprosbu nesplnil hned, ale řekl asi za týden, skoro jako by se proti své vůli k něčemu