AMERIKA Franz Kafka

More documents

Recommendations

Info

„Ale to přece není možné,“ řekl Karel, podíval se na číšníka, jako by hledal pomoc, a číšníkpřistoupil blíž. „Ležela nahoře, a teď je pryč. Kdybyste si byli raději ten žert s kufremodpustili.“„Omyl je naprosto vyloučen,“ řekl Delamarche, „v kufru nebyla žádná fotografie.“„Byla pro mne důležitější než všechno ostatní, co mám v kufru,“ řekl Karel číšníkovi, kterýchodil kolem a hledal v trávě. „Je totiž nenahraditelná, žádnou jinou už nedostanu.“ A kdyžčíšník nechal marného hledání, řekl ještě: „Byl to jediný obrázek rodičů, který jsem měl.“Na to řekl číšník hlasitě a zcela nepokrytě: „Snad bychom mohli ještě prohledat kapsy těchpánů.“„Ano,“ řekl Karel, „musím tu fotografii najít. Ale než začnu prohledávat kapsy, řeknu ještě, žeten, kdo mi fotografii dobrovolně vydá, dostane celý kufr se vším všudy.“ Chvíli všichni mlčelia pak řekl Karel číšníkovi: „Moji kamarádi si tedy zřejmě přejí kapesní prohlídku. Ale ještě iteď slibuji celý kufr tomu, v jehož kapse se fotografie najde. Víc dělat nemohu.“Číšník začal hned prohledávat Delamarche, neboť se mu zdálo, že s ním bude těžší prácenež s Robinsonem; toho přenechal Karlovi. Upozornil Karla na to, že je třeba prohledat obazároveň, protože jinak by jeden z nich mohl fotografii nepozorovaně zašantročit. Hnedprvním hmatem našel Karel v Robinsonově kapse svou kravatu, ale nevzal si ji a zavolal načíšníka: „Ať už u Delamarche najdete cokoli, nechte mu to, prosím, všechno. Nechci nic nežtu fotografii, jenom tu fotografii.“Při prohledávání náprsních kapes zavadil Karel rukou o teplou, tučnou hruď Robinsonovu auvědomil se, že se možná dopouští na svých kamarádech velkého bezpráví. Pospíchal tedy,jak mohl. Všechno bylo ostatně marné, ani u Robinsona, ani u Delamarche se fotografienenašla.„Není to nic platné,“ řekl číšník.„Asi fotografii roztrhali a pak zahodili,“ řekl Karel. „Myslil jsem, že jsou mými přáteli, ale potajími chtěli jen škodit. Robinson ani tolik ne, toho by vůbec nenapadlo, že ta fotografie má promne takovou cenu, ale zato Delamarche.“ Karel viděl před sebou jenom číšníka, jehožsvítilna osvětlovala malý kruh, kdežto všechno ostatní, také Delamarche a Robinson, bylo vhluboké tmě.Nebylo ovšem už ani řeči o tom, že by ti dva mohli jít s ním do hotelu. Číšník si hodil kufr narameno, Karel vzal slaměný košík a šli. Karel byl už na silnici, když se vytrhl ze zamyšlení,zastavil se a zavolal nahoru do tmy: „Poslyšte, má-li snad některý z vás přece jen tu fotografiia chce-li mi ji přinést do hotelu - pořád ještě dostane ten kufr a přísahám, že ho neudám.“Dolů vlastně žádná odpověď nedolehla, bylo slyšet pouze jedno přerušené slovo, začátekRobinsonova zvolání, Delamarche mu však zřejmě ihned zacpal ústa. Karel čekal ještědrahnou chvíli, zda se ti dva nahoře přece jen ještě nerozhodnou jinak. Dvakrát vždy po
chvíli zavolal: „Stále jsem ještě tady!“ Ale neozvalo se ani hlesnutí, jen jednou se skutálelkámen ze svahu, možná že náhodou, možná že jej někdo hodil a minul se cíle.
Page 1 and 2:
AMERIKAFranz KafkaELMER2002
Page 3:
na postel, tam máte víc místa,
Page 8 and 9:
Na štěstí se při této příle
Page 10 and 11:
ylo třeba říci, a nedošel nejme
Page 12 and 13:
Darebáctví, nic než darebáctví
Page 14 and 15: však potěšující jako nová zn
Page 16 and 17: Ostatní si však nyní uvědomili,
Page 18 and 19: „Zavolejte je okamžitě dovnitř
Page 20 and 21: to je nadsázka. A strýc se skute
Page 22 and 23: Čím lepší byla Karlova angličt
Page 24 and 25: „A všechno jsem si před třicet
Page 26 and 27: „To bylo také moje mínění,“
Page 28 and 29: VILA U NEW YORKU„Jsme na místě,
Page 30 and 31: polévky a vysvětloval napravo Kl
Page 32 and 33: v jejím pokoji, kdyby místo toho
Page 34 and 35: stát a nedával pozor, pocítil na
Page 36 and 37: Klára pořád tak táhla, že se v
Page 38 and 39: „To jsem si hned myslil,“ řekl
Page 40 and 41: odkázán na dobrotu svého strýce
Page 42 and 43: „Tak děkuji,“ řekl Karel, aby
Page 44 and 45: Mám nádherný klavír. Strýc mi
Page 46 and 47: „Nejvyšší čas,“ řekl Karel
Page 48 and 49: jej mám dostat o půlnoci, kdekoli
Page 50 and 51: Již první pohled do otevřeného
Page 52 and 53: Jak se tak díval, uvědomil si brz
Page 54 and 55: víc k Irovi, také ho poprosil, ab
Page 56 and 57: Robinsonovi však chutnala, často
Page 58 and 59: postranních stěn, nepřetržitě
Page 60 and 61: prorostlé masem, vzala z přihrád
Page 62 and 63: „Nejsem náladový,“ řekl Kare
Page 66 and 67: HOTEL OCCIDENTALV hotelu zavedli Ka
Page 68 and 69: Vyšli pak dveřmi proti vchodu na
Page 70 and 71: Karel přikývl. Tu si sedla tak t
Page 72 and 73: „Ano, některé věci dovedu,“
Page 74 and 75: svého liftboye, Karel přijímal t
Page 76 and 77: doprovázel, nemusila jako často p
Page 78 and 79: alespoň do jedné ze společných
Page 80 and 81: vypadající tak, že by podle jej
Page 82 and 83: PŘÍPAD ROBINSONVtom mu kdosi pokl
Page 84 and 85: přátele a ke všemu jim ještě d
Page 86 and 87: výtahy právě stáli noví hosté
Page 88 and 89: Karel se právě trochu uklidnil ta
Page 90 and 91: jediný den, a jistě by potřebova
Page 92 and 93: co provádí v noci. Dovedu si pře
Page 94 and 95: a prohlédnout se. Co vrchní kucha
Page 96 and 97: ale odejít sám nemohl, a on to by
Page 98 and 99: Karlem prožít obrat k lepšímu,
Page 100 and 101: nemohl dobře představit - před s
Page 102 and 103: pozorují, co se děje v telefonní
Page 104 and 105: nenápadným způsobem znemožnit,
Page 106 and 107: ASYLByla to jistě odlehlá předm
Page 108 and 109: „A přece půjdu,“ řekl Karel
Page 110 and 111: „Ano,“ řekl Delamarche a s ruk
Page 112 and 113: Sotva byl o dva skoky dál - že ho
Page 114 and 115:
„To jsou protivné ženské,“
Page 116 and 117:
vlastním bytě a stále ho někdo
Page 118 and 119:
„Ne,“ řekl Karel, „já urči
Page 120 and 121:
„Nahoru?“ Karel údivem lehce u
Page 122 and 123:
prodat, vzali jsme s sebou. Mohlo s
Page 124 and 125:
„Napřed tedy,“ řekl Robinson
Page 126 and 127:
Karel uhnul podél zábradlí stran
Page 128 and 129:
„Vidím dost,“ řekl Karel.„Z
Page 130 and 131:
hnát nahoru a dolů ulicí, kandid
Page 132 and 133:
oddychování tří spáčů, dalek
Page 134 and 135:
„Kdo vlastně jste?“ řekl muž
Page 136 and 137:
„To je tak těžké dostat tam m
Page 138 and 139:
OKLAHOMSKÉ DIVADLO V PŘÍRODĚKar
Page 140 and 141:
„Pojď sem,“ zvolala Fanny. „
Page 142 and 143:
„Má s sebou také ženu a malé
Page 144 and 145:
slovo, přes to rychle přešel a p
Page 146 and 147:
otázkou. Jeho odpověď mu však m
Page 148 and 149:
jakou Karel ještě nikdy neviděl,
Page 150 and 151:
nemůže být jinak mezi cestujíc
Page 152 and 153:
nad hlavou krajkovými kalhotkami.
Page 154 and 155:
také po tváři a z vlasů mu sté
Page 156 and 157:
podnos a šťouchla jím Robinsona
Page 158 and 159:
IIBruneldin odjezdJednoho rána tla
Page 160:
„To je přece celá sklizeň,“
show all

AMERIKA Franz Kafka

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?