AMERIKA Franz Kafka

víc k Irovi, také ho poprosil, aby mu chvilku nesl kufr. Když Karel prosbu několikrát opakoval,Ir mu s kufrem skutečně pomohl. Jenom si neustále stěžoval, jak je kufr těžký, a ukázalo se,že má v úmyslu pouze ulehčit kufru o veronský salám, který mu asi už v hotelu padl do oka.Karel musil salám vybalit, Francouz se ho ujal, zpracoval ho nožem podobným dýce a snědlskoro sám. Robinson dostal jen tu a tam kolečko, kdežto Karel, který si už zase musil sámnést kufr, nechtěl-li jej nechat stát na silnici, nedostal nic, jako by si byl vzal svůj díl užpředem. Zdálo se mu příliš malicherné žebrat o kousek, ale žluč v něm vzkypěla.Mlha se už docela rozptýlila, v dálce se třpytilo vysoké pohoří, jeho zvlněný hřeben se ztrácelještě dál ve slunečním oparu. Podél silnice ležela špatně obdělaná pole, táhla se kolemvelkých továren, které stály ve volné krajině, temné a plné kouře. V činžácích, podobnýchkasárnám a bez ladu postavených, se zachvívala spousta oken nejrůznějšími otřesy azáblesky a na všech těch malých, chatrných balkónech se ženy a děti věnovaly rozmanitéčinnosti, přičemž rozvěšené a rozložené šátky a kusy prádla poletovaly a mocně sevzdouvaly v ranním větru a střídavě ženy i děti zakrývaly nebo odhalovaly. Když člověkodvrátil pohled od domů, viděl, jak vysoko na nebi lítají skřivánci a dole zas vlaštovky, téměřnad hlavami jedoucích lidí.Mnoho věcí připomínalo Karlovi domov a nevěděl, zda dělá dohře, že opouští New York ajde do vnitrozemí. V New Yorku je moře a možnost vrátit se kdykoli do vlasti. Zastavil se tedya řekl oběma průvodcům, že má přece jen chuť zůstat v New Yorku. A když ho chtělDelamarche prostě hnát dál, nedal se a řekl, že má snad ještě právo sám o sobě rozhodovat.Ir musil napřed spor urovnat a vysvětlit, že Butterford je mnohem krásnější než New York, aoba musili Karla ještě hodně prosit, než se znovu vydal na cestu. A ještě ani potom by bylnešel dál, kdyby si neřekl, že je možná pro něho lepší dostat se na místo, kde není takovápříležitost k návratu do vlasti. Jistě tam bude lépe pracovat a dostane se spíš kupředu, kdyžse nebude zdržovat zbytečnými myšlenkami.Teď naopak on poháněl své druhy a ti měli takovou radost z jeho horlivosti, že mu střídavěnesli kufr, aniž je o to musil napřed prosit; a Karel vůbec nechápal, čím je vlastně takrozradostnil. Šli krajinou, která se mírně zvedala, a když se tu a tam zastavili a ohlédli se,viděli, jak se panorama New Yorku a jeho přístavu rozvíjí do větší a větší šíře. Most, kterýspojuje New York s Brooklynem, vznášel se jemně nad East Riverem a zachvíval se, kdyžčlověk přimhouřil oči. Zdálo se, že na něm není žádný provoz, a pod ním se táhl neoživený,hladký pruh vody. V obou obrovských městech vypadalo všechno prázdné a zbytečněvystavěné. Nebylo skoro rozdílu mezi velkými a malými domy. V nepostřehnutelné hloubi ulicšel asi život po svém dál, ale nad nimi nebylo vidět nic než lehký opar, který byl sicenehybný, ale vypadal, jako by se dal lehce rozptýlit. Dokonce i v přístavu, největším nasvětě, se rozhostil klid a jen tu a tam se člověku zdálo, patrně ve vzpomínce na to, co dříve