AMERIKA Franz Kafka

jej mám dostat o půlnoci, kdekoli budu zastižen. Proč jste mě tedy zde zdržoval a odvolávalse na tento dopis, když jsem ve čtvrt na dvanáct chtěl odtud odejít? Překročil jste tím příkaz.“Green uvedl svou odpověď pohybem ruky, kterým přehnaně naznačoval, jak je Karlovapoznámka zbytečná, a pak řekl: „Stojí snad na obálce, že se mám kvůli vám uštvat k smrti, avyplývá snad z obsahu dopisu, že se má adresa chápat takto? Kdybych vás byl nezdržel, bylbych vám musil odevzdat dopis přesně o půlnoci někde na silnici.“„Ne,“ řekl Karel nezmaten, „není to docela tak. Na obálce stojí: ,Odevzdat po půlnoci.' Byl-lijste příliš unaven, nemusel jste snad ani jít za mnou, nebo možná že i já sám jsem se mohlvrátit ke strýci už o půlnoci, což ovšem i pan Pollunder popíral, nebo konečně by bylo vašípovinností dovézt mě zpátky ke strýci svým autem, o němž už najednou nebyla vůbec řeč,když jsem tolik toužil se vrátit. Neříká dopis docela jasně, že půlnoc má pro mne být ještěposlední lhůtou? A vy, vy jste vinen, že jsem ji zameškal.“Karel se ostře podíval na Greena a poznal, jak v Greenovi bojuje zahanbení, že byl taktoodhalen, i radost, že se jeho záměr zdařil. Konečně se vzchopil a řekl tónem, jako by přímovpadl Karlovi do řeči, ačkoli Karel přece už dlouho mlčel: „Už ani slovo!“ A vystrčil Karla,který opět uchopil kufr a deštník, ze dvířek, jež před ním prudce otevřel. Karel stál užaslevenku. Schody bez zábradlí, přistavěné k domu, vedly před ním dolů. Potřeboval jen sejít apotom zahnout trochu doprava k aleji vedoucí na silnici. V jasném měsíčním světle nemohlani zabloudit. Slyšel, jak dole na zahradě štěkají psi, kteří byli puštěni a pobíhali sem a tam vtemném stínu stromů. V jinak nerušeném tichu bylo docela zřetelně slyšet, jak psi dlouhýmiskoky dopadají do trávy.Karel se dostal štastně ze zahrady, aniž ho psi obtěžovali. Nemohl bezpečně určit, kterýmsměrem leží New York. Cestou do vily si příliš málo všímal jednotlivostí, které by mu teďmohly pomoci. Konečně si řekl, že přece není nutné, aby šel do New Yorku, kde ho nikdoneočekává a jeden člověk docela určitě nečeká. Vykročil tedy nazdařbůh a vydal se nacestu.