AMERIKA Franz Kafka

Čím lepší byla Karlova angličtina, tím větší snahu strýc projevoval, aby se Karel setkal s jehoznámými, a jen pro jistotu nařídil, že při takových setkáních má být Karlovi prozatím vždynablízku profesor angličtiny. První známý vůbec, jemuž byl Karel jednou dopolednepředstaven, byl štíhlý, mladý, neuvěřitelně pružný člověk, kterého strýc uvedl do Karlovapokoje se zvláštní zdvořilostí. Byl to zřejmě jeden z četných milionářských synků, z hlediskarodičů nevydařených, který vedl takový život, že obyčejný člověk nemohl bez bolesti sledovatani jediný libovolný den v životě tohoto mladého muže. A jako by to věděl nebo tušil a jako byto chtěl vyrovnat, pokud to bylo v jeho moci, měl trvale na rtech a v očích šťastný úsměv,kterým se, jak se zdálo, usmíval na sebe, na svůj protějšek a na celý svět.S tímto mladým mužem, jistým panem Mackem, se Karel s naprostým strýcovým souhlasemdomluvil, že budou spolu jezdit na koni o půl šesté ráno buď v jízdárně, anebo venku vpřírodě. Karel sice zprvu váhal, než přislíbil, protože ještě nikdy neseděl na koni a chtěl senapřed trochu naučit jezdit, ale nakonec souhlasil, když mu strýc a Mack tolik domlouvali akdyž mu říkali, že jízda na koni je pouhá zábava a zdravé cvičení, ale vůbec žádné umění.Musil teď sice vstávat už o půl páté a to mu bylo často velmi líto, protože zde přímo trpěltouhou po spánku, asi proto, že po celý den musil neustále napínat pozornost, alev koupelně ho lítost brzo přešla. Po celé délce i šířce vany byl vějíř sprch - který spolužákdoma, i sebebohatší, měl něco takového, a dokonce ještě sám pro sebe - a teď tu Karel leželnatažen, v této vaně mohl rozpažit ruce, a pouštěl na sebe proudy vlažné, horké, opět vlažnéa nakonec ledové vody, jak se mu zachtělo, na celé tělo, nebo na jeho části. Ležel tu, jakoby ještě o něco déle vychutnával spánek, a zvláště rád schytával na zavřená víčka poslední,jednotlivě padající kapky, které se pak rozprskly a stékaly mu po tváři.U jízdárny, kde vystoupil ze strýcova vysokého auta, očekával ho už profesor angličtiny,Mack přicházel po každé až později. Ale Mack také mohl klidně přijít až později, neboťskutečná, živá jízda začala, teprve když tu byl on. Což se nezdálo, že se teprve po jehopříchodu vzpínají koně, kteří dosud podřimovali, že se v místnosti hlasitěji ozývá práskáníbičem, že se nahoře na galerii kolem jízdárny najednou objevují postavy, diváci, podkoní,žáci jezdecké školy čí kdoví, kdo to byli? Karel však využíval času před Mackovýmpříchodem k tomu, aby se přece jen trochu pocvičil v jízdě, i když to byla jen předběžnánejzákladnější cvičení. Byl tu dlouhán, který dosáhl na hřbet nejvyššího koně rukou jen mírněvztaženou, a ten dával Karlovi tyto sotva čtvrthodinové lekce. Karel neměl žádné zvláštníúspěchy a tak si mohl trvale osvojit mnohé žalostivé anglické výrazy, které při tomto učeníbez dechu vykřikoval na svého učitele angličtiny, jenž stál vždy opřen o veřeje a většinouvypadal velmi rozespale. Nespokojenost, že neumí jezdit, přešla však Karla skoro úplně,když přišel Mack. Dlouhána poslali pryč a v dvoraně, kde bylo pořád ještě pološero, nebylobrzo slyšet nic než kopyta cválajících koní a sotva bylo vidět něco jiného než Mackovuvztyčenou paži, kterou dával Karlovi povel. Po půl hodině takové zábavy, která uplynula jako