AMERIKA Franz Kafka

„Ale hlásí se málo lidí,“ řekl Karel a ukázal dolů na hochy a na malou rodinu.„To je pravda,“ řekla Fanny. „Ale považ, že přijímáme lidi ve všech městech, že našenáborová skupina ustavičně cestuje a že je ještě mnoho takových skupin.“„Copak divadlo ještě není otevřeno?“ zeptal se Karel.„Ale ano,“ řekla Fanny, „je to staré divadlo, ale neustále se rozšiřuje.“„Divím se,“ řekl Karel, „že se sem nehrne víc lidí.“„Ano,“ řekla Fanny, „je to divné.“„Snad ta spousta andělů a čertů,“ řekl Karel, „lidi spíš odpuzuje, než přitahuje.“„Jak sis tohle mohl vymyslet!“ řekla Fanny. „Je to však možné. Řekni to našemu vedoucímu,snad mu tím prospěješ.“„Kde je?“ zeptal se Karel.„Na závodišti,“ řekla Fanny, „na tribuně rozhodčích.“„I to je divné,“ řekl Karel, „proč se přijímá na závodišti?“„Ano,“ řekla Fanny, „děláme všude obrovské přípravy na veliký nával. A na závodišti jespousta místa. U všech stánků, kde se jinak uzavírají sázky, jsou zřízeny přijímací kanceláře.Je prý na dvě stě různých kanceláří.“„Ale,“ zvolal Karel, „copak má oklahomské divadlo tak velké příjmy, že si může vydržovattakové náborové skupiny?“„Co je nám po tom?“ řekla Fanny. „Teď však, Karle, jdi, abys nic nezmeškal, musím už zasetroubit. Rozhodně se pokus, abys dostal místo u této skupiny, a přijď mi to hned oznámit.Mysli na to, že čekám na tvou zprávu s velkým neklidem.“Stiskla mu ruku, napomenula ho, aby sestupoval opatrně, přiložila zase trubku ke rtům, alenetroubila, dokud neviděla, že Karel je v bezpečí dole na zemi. Karel dal zase přehozy přesschody, jak byly předtím, Fanny poděkovala kývnutím a Karel šel, probíraje v myšlenkách, coprávě slyšel, k muži, který už viděl Karla nahoře u Fanny a přiblížil se k podstavci, kde naněho chtěl počkat.„Chcete u nás nastoupit?“ zeptal se muž, „jsem personální šéf této skupiny a vítám vás.“Neustále se trochu, jakoby ze zdvořilosti, ukláněl, vrtěl se, ačkoli se nehýbal z místa, apohrával si s řetízkem u hodinek.„Děkuji,“ řekl Karel, „četl jsem plakát vaší společnosti a hlásím se, jak se tam požaduje.“„Velmi správně,“ řekl muž uznale, „bohužel se tu každý tak správně nezachová.“Karel myslil na to, že by teď mohl toho muže upozornit, že lákadla náborové skupinyselhávají snad právě proto, že jsou tak velkolepá. Ale neřekl to, neboť tento muž vůbec nebylvedoucím skupiny, a mimo to by sotva bylo vhodné, aby hned podával návrhy na zlepšení,když ještě ani není přijat. Proto jenom řekl: „Venku čeká člověk, který se chce také přihlásit aposlal mě pouze napřed. Smím teď jít pro něho?“„Samozřejmě,“ řekl muž, „čím víc lidí přijde, tím líp.“