AMERIKA Franz Kafka

V Terezině pokoji zažil však Karel také veselejší chvíle. Zahlédl tam při své první návštěvěučebnici obchodní korespondence a Tereza mu ji na jeho prosby půjčila. Zároveň sedomluvili, že Karel vypracuje úlohy z této učebnice a že je předloží Tereze, aby je prohlédla,neboť ona už knihu prostudovala, pokud to potřebovala pro svou drobnou práci. A tak leželKarel po celé noci s vatou v uších na své posteli dole ve společné ložnici, pro změnu vnejrůznějších polohách, četl v knize a čmáral úlohy do sešitku plnicím perem, které mu dalavrchní kuchařka odměnou za to, že pro ni velmi prakticky pořídil a čistě napsal velký seznaminventáře. Když ho ostatní hoši rušili, dokázal to většinou obrátit v dobré tím, že je vždyžádal, aby mu trochu poradili s angličtinou, až toho měli dost a nechali ho na pokoji. Často sedivil, že se ostatní úplně smířili se svým nynějším postavením, že vůbec nepociťují jehopřechodný ráz - liftboyové starší dvaceti let nebyli trpěni - že nechápou, jak je nezbytné, abyse rozhodli o svém budoucím povolání, a přes Karlův příklad nic nečtou, leda detektivky,které ve špinavých cárech kolovaly od jedné postele ke druhé. Když se setkali, opravovalaTereza úlohy s neobyčejnou důkladností; někdy se rozcházeli v názorech, Karel uváděl jakosvědka svého slavného newyorského profesora, ale to na Terezu platilo stejně málo jakonázory liftboyů o gramatice. Vzala mu plnicí pero z ruky a přeškrtla místo, o němž bylapřesvědčena, že je chybné, Karel však v takových sporných případech z důkladnosti přeškrtlzase Tereziny škrty, ačkoli to neměla zpravidla spatřit žádná vyšší autorita než Tereza.Někdy však přišla vrchní kuchařka a rozhodla pak vždy v Terezin prospěch, což nebylo ještěprůkazné, neboť Tereza byla její sekretářka. Příchod vrchní kuchařky byl však zároveňznamením smíru, neboť vařili čaj, přinesli zákusky a Karel musil vyprávět o Evropě, přičemžho ovšem mnohokrát přerušovala vrchní kuchařka, jež se neustále vyptávala a divila, takžesi Karel uvědomil, kolik se tam za poměrně krátkou dobu od základů změnilo a kolik se tohoasi také už změnilo za dobu jeho nepřítomnosti a jak se to vůbec pořád mění.Karel byl asi měsíc v Ramsu, když šel jednou večer kolem něho Renell a řekl mu, že ho předhotelem zastavil jakýsi muž jménem Delamarche a že se ho vyptával na Karla. Renell prýneměl důvod, aby něco zamlčoval, a vyprávěl podle pravdy, že Karel je liftboyem, ale mánaději, že z protekce vrchní kuchařky dostane ještě docela jiné místo. Karel si všiml, jakopatrně Delamarche jednal s Renellem, a že ho dokonce pozval, aby s ním ten večerpovečeřel.„Nemám už nic společného s Delamarchem,“ řekl Karel, „a ty se měj před ním také napozoru!“„Já?“ řekl Renell, protáhl se a rychle odešel. Byl to nejhezčí hoch v hotelu a mezi ostatnímichlapci kolovala pověst, o které nikdo nevěděl, od koho pochází, že prý ho jedna vznešenádáma, jež bydlí už delší dobu v hotelu, ve výtahu při nejmenším zlíbala. Pro toho, kdo tupověst znal, bylo nepochybně velmi dráždivé, když viděl, jak kolem něho kráčí onasebevědomá dáma, klidnými, lehkými kroky, s jemnými závoji, s přísně upjatým živůtkem,