Historie a památky města Ústí nad Labem History and monuments of ...

12
CZ ENG DE
Tašovem.
Výrazný nárůst osídlení v zázemí ústeckého centra přispěl k
posílení jeho hospodářského potenciálu. Vytvořily se zde podmínky,
které v dalším vývoji směřovaly k transformaci Ústí v
důležité vrcholně středověké město. Zmínky v listinách z doby
kolem třetiny 13. století připomínají v Ústí opakovaně existenci
trhu a cla. Na závažné změny v celkovém uspořádání zdejšího
osídlení však upozornily především výsledky archeologických
výzkumů. Někdy v průběhu 2. čtvrtiny 13. století došlo k zasypání
příkopu, který odděloval ústřední východní část ústeckého
hradiště od jeho západního předhradí, a zároveň ke vzniku pravidelně
rozmístěné zástavby podél jižní a západní strany
náměstí, která dokládá počátky vzniku vrcholně středověkého
města. Zcela jasně vypovídá o proběhlých změnách listina krále
Václava I. z roku 1249, jíž daroval "město v Ústí nad Labem,
...včetně patronátního práva kostela, příslušejícího Němcům..."
Erkenbertovi ze Starkenbergu, významnému šlechtickému předákovi
ze sousedního Míšeňska. Byla to vlastně odměna za
vojenskou pomoc, díky níž se Václavovi podařilo potlačit odboj
jeho syna Přemysla.
Iniciátorem založení města byl tedy panovník; díky němu došlo
v severozápadních Čechách ke vzniku základní sítě vrcholně
středověkých královských měst, ke kterým vedle Ústí patřily
také Litoměřice, Žatec, Most a pravděpodobně i Kadaň. Zmínkou
o farním kostele Nanebevzetí Panny Marie » se v Ústí
potvrzuje přítomnost společenství měšťanů německého původu,
kterým byl chrám předán do užívání.
Nejpozději po nástupu Přemysla Otakara II. na český trůn se
město opět vrátilo do královských rukou. Jeho dobudování však
představovalo nepochybně dlouhodobý proces; k opevnění
města hradbami došlo teprve v době Přemyslovy vlády (zcela
dokončeny byly však až v průběhu 14. století). Vývoj Ústí nad
Labem završilo udělení panovníkova privilegia, které se sice
nedochovalo v originále, ale známe jeho konfirmaci (potvrzení)
králem Janem Lucemburským z roku 1325. Původní hradiště
nezmizelo z půdorysu nového města beze stopy. Jeho akropole
se v něm uchovala jako hrad, připomínaný prameny ještě
roku 1283. Areál hradu byl obehnán kamennou zdí, vybudovanou
na zasypaném příkopu hradiště. Lze předpokládat, že
ústecký hrad ztratil zcela na významu teprve po založení hradu
Střekova » (před rokem 1319). Zvláštní byla existence dvou farních
kostelů ve městě; chrám Nanebevzetí Panny Marie» sloužil
německým měšťanům, kostel sv. Vojtěcha» byl označován
jako "český", neboť byl určen pro české obyvatelstvo předměstí
a vsí v okolí města. Před Teplickou bránou vyrostl při městském
špitále ještě jeden kostelík, zasvěcený sv. Maternovi; toto
Hroznata the villages of Krásné Březno and Neštěmice on the
left bank of the River Labe, and Svádov, Kojetice, Březí, Horní
Zálezly, Pohoří, Tašov and Proboštov on its right bank. These
villages formed a colonisation domain, beginning down at the
River Labe in Svádov, where also the St. Jacob´s Church
stood, and it continued as far as behind the ridge of the Verneřice
Uplands behind Proboštov and Tašov.
The significant growth in settlement in the background of the
Ústí centre considerably influenced the growing strength of its
economic potential. The situation significantly encouraged the
further process of transforming Ústí into an important High
Medieval town. References to the town in the documents from
the period around the third of the 13th century repeatedly
mention the existence of a market-place and toll a collection
point in Ústí. However, particularly the findings from the archaeological
research revealed considerable changes in the total
lay-out and organisation of the local settlement. Sometime
during the 2nd quarter of the 13th century, the trench was filled.
It used to separate the central eastern part of the town fort
hill from its western settlement round the town walls. At the
same time, houses were built along the southern and western
part of the square in a regular lay-out, evidences the beginnings
of a High Medieval town. The Deed of King Wenceslaus I from
1249 reflects the changes. The king donated "the town in Ústí
nad Labem, ...including the right of sponsorship of the church
possessed by Germans..." Erkenbert of Starkenberg, an important
nobility leader from the neighbouring Meißen region. Actually,
it was a remuneration for a military assistance, thanks to
whom Wenceslaus managed to suppress the revolt of his Son
Přemysl.
So the town was founded upon the initiative of the monarch;
thanks to him the basic network of High Medieval royal towns
was established in North Western Bohemia. Apart from Ústí
there were also Litoměřice, Žatec, Most and probably also
Kadaň. By the reference to a parish Church of the Assumption
of the Virgin Mary» the presence of the German origin bourgeoisie
is confirmed. The church passed to them for their use.
At the latest after the succession of Přemysl Otakar II to the
Czech throne the town passed to royal hands again. However,
to complete the building must have definitely taken a very long
time. The town was enclosed by defensive walls as late as
during the reign of Přemysl (and they were not completed until
during the 14th century). The development of Ústí nad Labem
was completed by granting privileges to the town by the
monarch, which was not preserved in the original language, but
we know its confirmation by King John of Luxembourg from
Eine wichtige Entwicklung der Besiedlung im Umfeld des Aussiger
Zentrums trug zum Verstärken des Witschaftspotentials bei.
Es wurden hier Bedingungen geschaffen, die zur nachfolgenden
Entwicklung und Transformierung von Ústí nad Labem in
eine wichtige hochmittelalterliche Stadt führten. Die Erwähnungen
in den Urkunden aus der Zeit im ersten Drittel des 13. Jahrhunderts
erinnern in Ústí wiederholt an die Existenz von Handel
und Zoll. Auf erhebliche Änderungen in der gesamten Organisierung
der hiesigen Besiedlung wiesen allerdings vor allem die
Ergebnisse der archeologischen Nachforschungen hin. Irgendwann
im Laufe des zweiten Viertels des 13. Jahrhunderts wurde
der Graben aufgeschüttet, welcher den zentralen östlichen Teil
der Ústí Burgstätte von der westlichen Vorburg teilte. Gleichzeitig
entstand eine gleichmäßig verteilte Bebauung an der südlichen
und westlichen Seite des Stadtplatzes entlang, welche
die Anfänge der Entstehung der hochmittelalterlichen Stadt
belegt. Über die verlaufenen Änderungen sagt ganz klar die
Urkunde des Königs Václav I. aus dem Jahre 1249 aus, durch
welche er "die Stadt in Ústí nad Labem, ...einschließlich des
Patronsrechtes der Kirche, welche den Deutschen angehörte..."
an Erkenbert aus Starkenberg - dem bedeutenden adligen Vormann
aus dem benachbartem Meißner Gebiet schenkte. Es war
eigentlich eine Belohnung für die militärische Hilfe, dank deren
es Václav gelang, die Rebellion seines Sohn Přemysl zu unterdrücken.
Der Initiator der Entstehung der Stadt war also der Herrscher;
dank ihm kam es in Nordwest-Böhmen zur Entstehung eines
Grundnetzes der hochmittelalterlichen Königsstädte, zu welchen
neben Ústí nad Labem auch Litoměřice (Leitmeritz), Žatec
(Saaz), Most (Brüx) und wahrscheinlich auch Kadaň (Kaaden)
zählten. Durch einer Erwähnung über die Pfarrkirche Maria
Himmelfahrt » wird in Ústí die Anwesenheit der Gemeinschaft
von Bürgern mit deutschem Urpsrung belegt, an welche der
Dom zum Nutzen übergeben wurde.
Spätestens nach dem Antritt von Přemysl Otakar II. auf den
böhmischen Thron kam die Stadt wieder in Königshände
zurück. Ihr Fertigaufbau stellte allerdings zweifellos einen langen
Prozess dar; erst während der Regierungszeit von Přemysl
wurde die Stadt mit Burgmauern befestigt (sie wurden allerdings
erst im Laufe des 14. Jahrhunderts fertiggestellt). Die Entwicklung
von Ústí nad Labem wurde durch das Erteilen des
Herrscherprivilegs gekrönt, welches zwar nicht im Original
erhalten blieb, allerdings kennen wir seine Konfirmation (Bestätigung)
vom König Jan Lucemburský (Johann von Luxemburg)
aus dem Jahre 1325. Die ursprüngliche Burgstätte verschwand
aus dem Grundriss der neuen Stadt nicht ohne Spuren.
Seine Akropole blieb in ihm als eine Burg erhalten, an die noch