Historie a památky města Ústí nad Labem History and monuments of ...

40
CZ ENG DE
Z mnoha dalších továren je nutné jmenovat Spolek pro chemickou
a hutní výrobu», který vždy patřil k nejvýznamnějším
evropským chemickým podnikům. Závod, který vznikl už roku
1856, zastával pozici nejvýznamnějšího chemického podniku
celého Rakousko-Uherska. V oboru chemie stál i v čele výzkumu,
založil vůbec první podnikovou laboratoř v monarchii. Rozhodující
úlohu si zachovával ještě v prvorepublikovém Československu,
tehdy Spolchemie zaujímala čtvrté místo mezi
evropskými chemickými koncerny. Dnes se zde vyrábí nejčistší
umělé safíry na světě, které firma dodává optickému průmyslu.
Je také jediným evropským výrobcem manganistanu draselného.
Velmi významné byly také Schichtovy podniky » na výrobu
mýdla a zpracování jedlých tuků a olejů, které mají svůj počátek
v Rynolticích u Liberce. Odtud se však záhy firma přestěhovala.
S deseti dělníky a dvěma úředníky začal v roce 1882 vyrábět
Johann Schicht » (1855-1907) v malé továrně na Střekově
mýdlo, margarín a ovocné šťávy. Za dvacet let už byly Schichtovy
závody největším podnikem svého druhu v Evropě. Jméno
Schicht mělo stejný zvuk jako Baťa nebo Škoda. Střekovská
továrna se mohla pyšnit třeba první ztužovnou tuku v Evropě či
nejvyšším komínem v Rakousko-Uhersku. Schichtovy výrobky
jako mýdlo s jelenem, tuk Ceres, olej Vegetol nebo ovocné
šťávy Ceres saft patří dodnes k nesmrtelným českým značkám.
Město také bylo po několik desetiletí centrem výroby cukru v
rakouských zemích monarchie. V letech 1882 až 1890 tu vyrostla
trojice rafinerií (v dnešní Pražské ulici, v Krásném Březně a v
Neštěmicích), která dohromady vyprodukovala největší množství
cukru v českých zemích i v celém Předlitavsku. Převážná
část výroby mířila na export; v nejlepších letech odplulo do
Hamburku přes 400 tisíc tun ústeckého cukru ročně. K hlavním
odběratelům patřila Anglie a její kolonie, Švédsko, Balkán i Orient.
Rok 1848, jenž začal bojem za liberalizaci poměrů, se také stal
prvním mezníkem národnostních sporů. V Ústí nad Labem se
18. června konala schůze, kterou organizoval Německý spolek
z Teplic, počet účastníků se odhadoval až na 5 000. Jednání
pak pokračovala následujícího dne v Teplicích a současně byla
uspořádána slavnost také v Sasku. Po relativním klidu v době
neoabsolutismu se národnostní spory dále prohlubovaly, až se
na přelomu 19. a 20. století staly permanentní součástí života
společnosti.
V posledních desetiletích 19. století sehrála velkou roli ve všech
městech samospráva. V Ústí nad Labem je datován počátek
"autonomní samosprávy" rokem 1859, kdy místodržitelství na
the period during the First Republic (i.e.
until WWII), with Spolchemie coming
fourth among European chemical concerns.
Today, it produces the purest synthetic
sapphires in the world, supplied to
the optics industry. It is also the only
European producer of potassium permanganate.
Schicht´s works manufacturing soap and
processing edible fats and oils were also
very important. They originated in Rynoltice
near Liberec. However, the company
was relocated very quickly. Johann
Schicht (1855-1907), began producing
soap, margarine and fruit juices in a small
Střekov factory with ten workers and two
clerks in 1882. Over the next twenty
years, Schicht´s works became the largest
company of this type in Europe. The
name Schicht enjoyed the same repute
as Baťa and Škoda. The Střekov plant
could boast the first fat hardening plant in Europe and the highest
stack in Austria-Hungary. Schicht´s products such as soap
with a depicted deer, Ceres fat, Vegetol oil and Ceres soft fruit
juices are still immortal Czech brands.
The town was also a sugar manufacturing centre in the Austrian
lands of the monarchy for several decades. Between 1882
and 1890, three refineries grew here (in today’s Pražská Street,
in Krásné Březno and Neštěmice), which altogether produced
the biggest amount of sugar nationwide as well as in the
whole area outside of the River Leitha (Litava). The prevailing
part of production was exported; in the best years over 400
thousand tons of sugar sailed from Ústí to Hamburg yearly.
The main customers were England and its colonies, Sweden,
the Balkans as well as the Orient.
The year 1848, which began with efforts to liberalise the situation,
also became the first milestone in national clashes. On
18 June, a meeting took place in Ústí nad Labem organised by
the German Association from Teplice, with the number of those
in attendance estimated at up to 5 000. The meeting continued
the next day in Teplice and at the same time, a ceremony was
held in Saxony, too. After relative peace during the period of
new absolutism, the national conflicts became deeper and
deeper, until they became a permanent part of the social life
at the turn of the 19th and 20th century.
32
duzierten. Der größte Teil der Produktion wurde exportiert; in
den besten Jahren wurden über 400 000 Tonnen Aussiger Zucker
jährlich nach Hamburg verschifft. Zu den wichtigsten Abnehmern
gehörten England mit ihren Kolonien, Schweden, die
Balkanländer und der Orient.
Das Jahr 1848, welches mit dem Kampf für die Liberalisierung
der Verhältnisse begann, wurde auch zum ersten Meilenstein
für die Nationalitätenauseinandersetzungen. In Ústí nad Labem
fand am 18. Juni eine Versammlung statt, die von dem Deutschen
Verein aus Teplitz organisiert wurde. Die Anzahl der Beteiligten
wurde bis auf 5 000 geschätzt. Die Handlungen setzten
dann am nächsten Tag in Teplitz fort; es wurde gleichzeitig eine
Feier auch in Sachsen veranstaltet. Nach einer relativen Ruhe
während des Neoabsolutismus wurden die Nationalitätenauseinandersetzungen
wieter vertieft, bis sie an der Wende des 19.
und 20. Jahrhunderts zum permanenten Bestandteil des
Lebens der Gesellschaft wurden.
In den letzten Jahrzehnten des 19. Jahrhunderts spielte die
Selbstverwaltung eine große Rolle in allen Städten. In Ústí nad
Labem wird der Anfang der "autonomen Selbstverwaltung" mit
dem Jahr 1859 zurückdatiert, als die Stadthaltung aufgrund
eines Vorschlags des Bezirkshauptrates neue Mitglieder des
Gemeinderates und einen Bürgermeister ernannte. Hier setzten
sich neue Eliten durch, welche die Träger einer liberal-zentralistischen
Denkart waren. Sie setzten sich allerdings nur langsam