Historie a památky města Ústí nad Labem History and monuments of ...

CZ ENG DE
PEČEŤ 1476
Mezi důležitá privilegia udělená Jagellonci nepochybně patřila
výsada z roku 1476 pečetit červeným voskem. Na pečetích
dochovaných z té doby je v opisu SIGILIUM CIVITATIS
AUSTENSIS SUPER ALBEA a v poli vpravo kráčející dvouocasý
lev, na jehož helmu spočívá klenot s orlím křídlem. Právu
pečetit červeným voskem předcházela tzv. znaková listina
vydaná téhož roku, v níž král potvrdil dosud užívaný městský
znak, který byl však podle dochovaného popisu a vyobrazení
„polepšen“. Štít byl červený, v něm bílý lev se dvěma propletenými
ocasy nově ozdobenými dvěma zlatými uzly a stejně tak
vybarvenými drápy. Na hlavě lva byla bílá přílba, na hrudi bílé
kroužkové brnění lemované zlatými špičkami. Na přílbě spočívala
zlatá koruna, z níž vyrůstala dvě složená zlatá křídla. V této
podobě užívá město svůj znak v podstatě dodnes.
Velké zklamání a problémy přinesly městu snahy Vladislava II.
Jagellonského, který se pokoušel řešit svou zadluženost zástavami
královského majetku. Ústecký komorní plat byl kolem roku
1486 zastaven panu Bezdružickému z Kolovrat, ale jak ukazují
záznamy v městských knihách, měšťané se rozhodli z tohoto
závazku vykoupit a uspořádali proto sbírku.
Hospodářský rozkvět města posilovala zejména rozvíjející se
řemesla, sdružovaná v ceších. Dochované jsou artikule cechu
kožešnického z roku 1514, jejich existenci lze však předpokládat
i u soukeníků, hrnčířů, kteří žili na předměstí, nebo ševců.
Významné místo patřilo ve městě i cechům potravinářským,
především sladovníkům a pekařům. Pro příjmy Ústí nad Labem
mělo velký význam vybírání cla a mýta. Roku 1496 pořídila
městská rada soupis celního tarifu, který doprovázelo prohlášení,
že od „starodávna“ jedna polovina cla ze zboží plaveného po
Labi směrem k Ústí náleží Střekovu, zbytek se však má vybírat
v Ústí. Od celní povinnosti byly osvobozeny výrobky ústeckých
řemeslníků a pivo, které prodávaly nebo měly k vlastní spotřebě.
Na předních místech bylo v tarifu uvedeno obilí, slad, sukno,
kamenné žernovy, železo a sýry, ryby a různé výrobky ze dřeva
jako šindele, prkna a tyče, patrně určené pro vinohradnictví.
Vinařství a ovocnářství bylo rozšířeno po celém ústeckém okolí.
V těsné blízkosti města se nacházely vinice nad pravým břehem
Bíliny na svahu na Větruši, odkud se táhly po levém břehu Labe
až k Vaňovu. Vinohrady patrně sahaly až před samotné brány
města; při lokalizaci vinic se v městských knihách objevuje např.
označení „za hořejší branou“. Největší vinice byly „Pod skalou“,
tedy pod a částečně i na Mariánské skále, kde se říkalo Podskalí.
Víno odtud se vyváželo a bylo patrně velmi oblíbené a
ceněné.
maltsters and bakers. Collecting customs and tolls was of great
importance for the revenues of Ústí nad Labem. In 1496, the
town council made a list of customs tariffs, accompanied by
the statement that a half of the customs navigated along the
River Labe towards Ústí belongs to Střekov from of old, however,
the rest shall be collected in Ústí. The products of the
town craftsmen and beer were exempt from the duty to pay
customs if they were sold or kept for personal needs. The list
showed corn, malt, cloth, quern-stones, iron and cheese, fish
and various wooden products such as shingle, boards and
poles, probably specified for viniculture on first entries. Winegrowing
and fruit growing was spread all over the Ústí surroundings.
Above the right bank of the River Bílina
on the slope of Větruše there were vineyards
in the close vicinity of the town.
They stretched along the left bank of
the River Labe down to Vaňov. The
vineyards presumably reached as far
as the town gates. To locate the vineyards,
the town records mention, for
example, the designation „behind the
upper gate“. The largest vineyards were
„Below the Rock“, i.e. below and partially
on Mariánská Rock, called “Podskalí”
(Below the Rock). Wine was exported
from here and apparently, it was very
popular and valued.
The period of the reign of the Jagiellons
in the whole north-western Bohemia is
particularly characterised by the development
of mining and the processing of
silver and tin. In the close surroundings
of Ústí the most important mountain
mining area was Krupka. However,
mining also flourished in, for example,
Liboňov, Telnice and Krásný Les. The
lust to become rich brought miners
also down to the River Labe, where
experiments to prospect for silver were
established in, for example, Stříbrníky
(“Silversmiths”) and in Roztoky. The
town bourgeoisie also became mine
owners, and their interests can be found
not only in nearby Krupka, but also in
Jáchymov, Freiberg and Annaberg.
sich entwickelnden Handwerke verstärkt, die sich in Zünften
versammelten. Erhalten blieben die Artikel der Pelzzunft aus
dem Jahre 1514, allerdings ihre Existenz kann auch bei
Tuchmachern, Töpfern, die in den Vorstädten lebten, oder bei
Schuhmacher vorausgesetzt werden. Eine wichtige Rolle in der
Stadt hatten auch Lebensmittelzünfte, vor allem Bierbrauer und
Bäcker. Für das Einkommen von Ústí nad Labem hatte auch
das Einziehen von Zoll und Wegegebühren. Im Jahre 1496
stellte der Stadtrat eine Liste von Zolltarif bereit, welche mit
einer Erklärung ergänzt wurde, dass „seit Urzeiten“ eine Hälfte
des Zolls von der Ware, die an der Elbe Richtung Ústí verschifft
wurde, Střekov (Schreckenstein) gehört, der Rest soll jedoch in
Ústí eingezogen werden. Von den Zollverpflichtungen wurden
15
21