Historie a památky města Ústí nad Labem History and monuments of ...

CZ ENG DE
ÚVOD
ÚSTÍ NAD LABEM A OKOLÍ
Ústečtí předváleční pamětníci – zástupci české, německé i
židovské komunity, kteří nám stačili předat své vzpomínky, své
město rozhodně nepovažovali za krásné, naopak. Ale bez rozdílu
národnosti zároveň zmiňovali jeho úžasného genia loci,
jehož milovali. Původně druhořadé královské město získalo
zhruba v polovině 19. století bezkonkurenční světácký nádech,
který si udrželo i v meziválečné době. Byla tu řeka s přístavem
evropských rozměrů, železnice, novostavby s mrakodrapem,
vesměs dobře situovaná střední vrstva, rozumná komunální
politika, ale existovaly i sociální problémy velkého průmyslového
centra. Ani nevěstince neměly provinční charakter, prý si s
těmi proslulejšími při ústí Labe v Hamburku nezadaly.
Druhá světová válka, poválečné vysídlení německého obyvatelstva
a následná desetiletí socialistického budování zničily
takřka vše, co v tomto městě bylo pozitivní. Co nezničily bomby,
bylo postupně bouráno, průmysl prorůstal stále více do jádra
Ústí, většina nových osídlenců přicházela bez zájmu o jiné hodnoty,
než existenční přežití. Přesto se skoro zázrakem při každé
možné příležitosti i na této zdevastované půdě objevovaly originální
počiny, zejména v kultuře – zmiňme Kladivadlo, kulturněpolitický
měsíčník Dialog, Bendův komorní orchestr a jiné.
Dokonce ani všechny cenné a zajímavé budovy se nestihly
zbourat – zůstala stát ojedinělá průmyslová architektura, vily
podnikatelů, i několik cenných domů gründerského období přežilo.
Rok 1989 pak plně otevřel možnosti starého genia loci
města, byť v jiném kontextu, křísit. Vzpomínková kultura, která
se začala pěstovat, nemá jen připomenout staré tradice, ale
klade si za cíl zde dnes žijícím lidem pomoci vytvořit historické
povědomí o jejich městě a okolí.
S okolím města Ústí nad Labem jsou spojeny významné mezníky
českých dějin. Pověst vypráví o povolání Přemysla Oráče
na knížecí stolec z nedalekých Stadic. Poloha na „hranici“ bývala
klíčová pro obranu země – přes krušnohorské průsmyky se
do nitra Čech často valila cizí vojska. U Chlumce porazil kníže
Soběslav v roce 1126 vojska císaře Lothara, v roce 1426 vybojovali
husité „Na Běhání“ jedno z největších vítězství, v roce
1813 znovu u Chlumce utrpělo těžkou porážku Napoleonovo
vojsko… Ale na Ústecku se pouze nebojovalo – kostelíky svébytného
architektonického slohu „saská renesance“ patří ke
koloritu labského údolí, stejně jako hrad Střekov.
Ústí nad Labem leží v krajině s neopakovatelnými přírodními
INTRODUCTION
ÚSTÍ NAD LABEM AND ITS SURROUNDINGS
Ústí pre-war personal observers – representatives of Czech,
German and Jewish community, who shared their memories
with us, obviously, did not regard their town as beautiful, on the
contrary. However, regardless the nationality, all of them
spoke of an amazing Genius loci, which they loved. The originally
peripheral royal town developed into a town with an unrivalled
worldly-minded spirit approximately in the middle of the
19th century and kept it also in the interwar period. It had a
river with a port of European importance, railway, newly built
structures with a high rise building, mostly well-off medium
class, reasonable municipal policy, however, there were also
social problems characteristic of a big industrial centre. Even
brothels failed to have a small-town character. It is said they
were second to none when compared with the more famous
ones at the confluence of the River Labe in Hamburg.
The Second World War, post-war expatriation of the German
population and the consequent decades of socialist development
destroyed nearly everything positive in the city. Buildings
that managed to survive the air raids were knocked down step
by step, industries kept growing closer and closer into the city
centre of Ústí, most of the newcomers were interested in nothing
but keeping on living. In spite of this, nearly by miracle, also
in such a devastated background path-breaking things happened
at every possible occasion, particularly in culture – let us
name Kladivadlo, Dialog – a cultural-political monthly periodical,
Benda´s Chamber Orchestra and others. Luckily, the regime
did not manage to demolish all the remaining valuable and
remarkable buildings – the unique industrial architecture was
preserved, villas of entrepreneurs as well as several valuable
houses from the “gründer” period were preserved. The year
1989 fully opened the door for the possibilities of the old Genius
loci of the city, although in a different context. The retrospective
culture, which has become so popular these days, shall not
only remind of old traditions, but its objective is to help people
living here create awareness of the history of their city and its
surroundings.
The surroundings of the city of Ústí nad Labem are connected
with important milestones of the Czech history. A legend tells
the story of Přemysl the Ploughman summoned to the prince´s
throne from the nearby Stadice. The location near the “border”
used to be the “key” position for the protection of the country
– foreign troops often rushed into the country through the pas-
EINFÜHRUNG
ÚSTÍ NAD LABEM UND UMGEBUNG
Die Vorkriegsgeneration von Ústí – Vertreter der tschechischen,
deutschen und auch jüdischen Gemeinschaft, die uns ihre Erinnerungen
noch weitergeben konnten, fanden ihre Stadt auf keinen
Fall schön. Im Gegenteil. Allerdings ohne Nationalitätsunterschiede
erwähnten sie gleichzeitig ihren erstaunlichen Genius
loci, den sie liebten. Die ursprünglich zweitklassige Königsstadt
bekam ungefähr in der Hälfte des 19. Jahrhunderts einen
konkurrenzlosen weltlichen Hauch, welchen sie auch in der
Zwischenkriegszeit behielt. Es gab hier einen Fluss mit einem
Hafen von europäischen Ausmaßen, eine Eisenbahn, Neubauten
mit einem Wolkenkratzer, insgesamt eine gut situierte Mittelschicht,
eine vernünftige Gemeinschaftspolitik. Jedoch gab
es auch soziale Probleme dieses großen Industriezentrums.
Nicht einmal Freudenhäuser hatten einen Provinzcharakter.
Angeblich standen sie mit den berühmteren an der Elbemündung
in Hamburg mit nichts nach.
Der Zweite Weltkrieg, die Nachkriegsaussiedlung der deutschen
Bevölkerung, sowie auch die nachfolgende Dekaden des
sozialistischen Aufbaus zerstörten beinahe all das, wass in dieser
Stadt positiv war. Was nicht durch die Bomben zerstört
wurde, wurde allmählich niedergerissen, die Industrie wuchs
immer mehr durch den Kern von Ústí, die meisten neuen
Bewohner kamen ohne ein Interesse als für andere Werte wie
das existentielle Überleben. Allerding kamen, wie durch ein
Wunder, auch auf diesem zerstörten Boden zu jeder möglichen
Gelegenheit ungewöhnliche Anlässe auf, vor allem im Bereich
Kultur – erwähnenswert sind hier Kladivadlo, die kultur-politische
Monatszeitschrift Dialog, Bendas Kammerorchester und
andere. Es wurden sogar nicht einmal alle wertvollen und interessanten
Gebäude niedergerissen – es blieben die einzigartige
Industriearchitektur, Villen von Unternehmern, und sogar auch
einige wertvolle Häuser aus der Gründerzeit übrig. Das Jahr
1989 eröffnete dann völlig neue Möglickheiten, den alten Genius
loci (Schutzgeist) der Stadt, wenn auch in einem anderen
Kontext, wieder zu beleben. Die Erinnerungskultur, die dann
begann ausgeübt zu werden, soll nicht nur an die alten Traditionen
erinnern, sondern setzt sich auch das Ziel, den Bewohnern,
die heutzutage hier leben, dabei zu helfen, ein historisches
Bewusstsein für ihre Stadt und Umgebung zu schaffen.
Mit der Umgebung der Stadt Ústí nad Labem sind wichtige Meilensteine
der Geschichte Böhmens verbunden. Die Legende
erzählt von der Berufung von Přemysl Oráč (Premysl der
Pflüger) auf den Fürstenstuhl aus dem unweitem Stadice (Sta-
3