Historie a památky města Ústí nad Labem History and monuments of ...

CZ ENG DE
na konci 19. století, kdy byl kostel regotizován podle plánů známého
architekta J. Mockera. Změn doznala především střecha
věže a západní průčelí. V další etapě byl v západním průčelí
proražen nový vstup a zřízen mohutný vstupní portál od vídeňského
architekta A. Webera. Poslední rozsáhlé stavební úpravy
byly vynuceny náletem spojeneckých vojsk na Ústí nad Labem
na konci II. světové války; útok poškodil především věž, která se
vychýlila téměř o dva metry, a část interiéru kostela. Z tohoto
důvodu musela být vychýlená věž a části kleneb injektovány.
V interiéru kostela Nanebevzetí Panny Marie se nachází
významné památky. Jedná se zejména o gotický křídlový
oltář z roku 1498, původem z Pirny, který pro město Ústí nad
Labem zakoupil v roce 1617 za čtyři sudy vína ústecký primas
J. A. Schösser. Oltář byl původně určen pro právě založený
klášter dominikánů, ale v důsledku tragické smrti J. A. Schössera
skončil po třicetileté válce ve špitálním kostele sv. Materny.
Na současné místo se dostal teprve po uzavření tohoto kostela
v roce 1872. Křídlová skříň z Pirny, od autorů P. Breuera a H.
Hesse (?), je umístěna na původní oltářní mensu ze 13. století.
Střednímu poli dominuje postava Panny Marie s dítětem, vlevo
od ní sv. Petr, vpravo sv. Jan Křtitel, na křídlech oltáře vlevo sv.
Máří Magdaléna, vpravo sv. Jan Evangelista. Na líci zavřených
křídel jsou dřevěné desky s malbou Zvěstování Panně Marii.
Nástavec s Ukřižovaným Kristem pochází z roku 1873 a byl
vytvořen dle návrhu F. Waschmanna.
Z dochovaných památek je dále třeba zmínit pískovcovou křtitelnici
z přelomu 15. a 16. století a kazatelnu z počátku 16. století.
Ve svatyni se dochovaly i některé epitafy, např. J. I. Kunte
vzniklý po roce 1708 nebo Adama Glatze z poslední čtvrtiny 16.
století od Hanse Köhlera z Míšně. Současné varhany, které
nahradily varhany z konce 19. století zničené na konci II. světové
války, pochází z arcibiskupského semináře v Praze Dejvicích.
V kostele upoutá i obraz Ústecké madony z počátku 18.
století od I. Mengse, drážďanského dvorního malíře a monumentální
vrcholně barokní dřevořezba ukřižovaného Krista z
druhé poloviny 17. století. Hlavní oltář kostela je novodobý z
roku 1994.
se side of the closed wings
there are wooden boards
with a painting of the
Annunciation of the Virgin
Mary. The extension with
the crucified Jesus Christ
comes from 1873 and was
made following a design by
F. Waschmann.
Of the preserved sights it
is necessary to mention
the sandstone font from
the turn of the 15th and
16th centuries and the pulpit
from the early 16th century.
Some epitaphs have
also been preserved in the
shrine, i.e. that of J. I.
Kunte, which originated
after 1708, and Adam Glatz
from the last quarter of the
16th century by Hans Köhler
from Meißen. The current
pipe organ, which
replaced the organ from the
19th century, destroyed at
the end of WWII, comes
from the archiepiscopate
seminar in Prague Dejvice.
Our attention is also caught
by the painting of the Ústí
Madonna from the early
18th century by I. Mengs,
Dresden court painter and
the grandiose High Baroque wood carving/cutting of the crucified
Jesus Christ from the late 17th century. The main altar of
the church is modern, from 1994.
Gemälde Maria Verkündigung.
Der Aufsatz mit dem
Gekreuzigten Christus stammt
aus dem Jahre 1873 und
wurde nach dem Vorschlag
von F. Waschmann angefertigt.
Von den erhaltengeblieben
Gedenkstätten sollten noch
das Sandsteintaufbecken aus
der Wende des 15. und 16.
Jahrhunderts und der Predigerstuhl
aus dem Anfang des
16. Jahrhunderts erwähnt
48
werden. Im Schrein sind auch
einige Epitaphs erhalten geblieben,
z.B. J. I. Kunte aus dem
Jahre 1708 oder Adam Glatz
aus dem letzten Viertel des
16. Jahrhunderts von Hans
Köhler aus Meißen. Die heutige
Orgel, welche die Orgel
aus dem Ende des 19. Jahrhunderts
ersetzte, die am
Ende des Zweiten Weltkrieges
zerstört wurde, stammt aus
dem Erzbischofseminar in
Prag Dejvice. In der Kirche
fesselt die Aufmerksamkeit
auch ein Gemälde der Aussiger
Madonna aus dem Anfang
des 18. Jahrhunderts von I.
Mengs, er war Dresdener Hofmaler,
sowie auch die monumentale
hochbarocke Holzschnitzerei des gekreuzigten Christus
aus der zweiten Hälfte des 17. Jahrhunderts. Der Hauptaltar
der Kirche kommt aus der neuen Zeit aus dem Jahre 1994.
69