Historie a památky města Ústí nad Labem History and monuments of ...

CZ ENG DE
ÚSTÍ NAD LABEM V RANÉM NOVOVĚKU
Nástup Ferdinanda I. z rodu Habsburků na trůn znamenal pro
české země řadu změn. První roky jeho vlády byly pro Ústí nad
Labem klidné, ovšem záhy se muselo město vzpamatovávat
hned ze dvou katastrof. V letech 1536 a 1538 ho zasáhl požár,
který byl v druhém případě ničivější a ušetřil ve městě pouze asi
šest domů. Panovník se tehdy o zkáze Ústí přesvědčil při cestě
z Drážďan osobně a odpustil mu na deset let komorní plat. Díky
tomu se město z následků katastrofy postupně vzpamatovalo,
snad již roku 1542 byla zahájena stavba nové renesanční radnice
na náměstí. Podle zachovaného majetkové přiznání českých
měst pro berní účely z roku 1543 bylo Ústí nad Labem
mezi královskými městy na 25. místě. Jeho hospodářskou situaci
a postavení v regionu v té době komplikoval vzestup aktivit
šlechty na okolních statcích. Trnem v oku byl Ústeckým rozvoj
krupeckého panství a městečka Chabařovice, kde se začal
vyrábět slad, vařit a šenkovat pivo, či obchodovat se solí; tyto
činnosti poškozovaly Ústí na jeho mílovém právu. Panovník se
města zastal, záhy však začal řešit daleko složitější problémy
celozemského významu. Schylovalo se totiž ke konfliktu, který
byl od počátku jeho vlády v českých zemích patrně neodvratitelný.
Základem Ferdinandovy vládní koncepce byl panovnický
centralismus, který však narušoval starobylé právní zvyky
stavů. Ozývaly se neshody týkající se podílu stavů na moci a
také náboženských problémů, které vyplývaly z většinově kališnické
orientace Čech a habsburského katolictví. Náboženská
situace se ještě zkomplikovala poté, kdy přes severní hranice
země začalo do Čech proudit učení Martina Luthera, jemuž
Habsburkové vyhlásili nesmiřitelnou válku. Konflikt se vepsal do
dějin jako šmalkaldská válka a byl veden Ferdinandovým bratrem,
císařem Karlem V., proti německým protestantům v říši, v
jejichž čele stál Jan Fridrich Saský.
Narůstající nespokojenost s Ferdinandovou politikou a kritický
vývoj na území Říše na sebe narazily v lednu roku 1547. Tehdy
české stavy v čele s královskými městy odmítly uposlechnout
královský příkaz ke svolání zemské hotovosti, která měla posílit
vojska Habsburků proti protestantům v Říši. Rozhořelo se
první stavovské povstání, které mělo v českých zemích oživit
starobylé zásady stavovské monarchie. Ke vzpouře se přidala
větší část královských měst, Ústí nad Labem však, stejně jako
katolická Plzeň a České Budějovice, zůstalo mezi věrnými stoupenci
krále Ferdinanda I. Loajalita Ústeckých patrně souvisela
se snahou posílit své pozice na úkor v tuto chvíli odbojných Litoměřic,
či s vděčností králi za pomoc po požáru. V průběhu
povstání Ferdinand v Ústí nad Labem pobýval a přímo na místě
se v několika případech snažil zasáhnout ve prospěch města;
efekt, který si snad od věrnosti panovníkovi Ústečtí slibovali,
ÚSTÍ NAD LABEM IN EARLY MODERN TIMES
The accession of Ferdinand I Habsburg to the throne was followed
by many changes in the Czech lands. The first years of
his reign were peaceful for Ústí nad Labem. However, the town
soon had to recover from two disasters. The town was destroyed
by two big fires in 1536 and 1538. The second fire was
much more destructive, and only about six houses in the town
were saved . Ferdinand I saw the destruction of the town personally
on his journey to Dresden and waived the town’s servitude
payments for ten years. This helped Ústí recover stepby-step
from the disaster. Presumably as early as in 1542, building
of the new Renaissance town hall was commenced on the
square. In 1543, Ústí nad Labem ranked 25th among royal
towns as documented by the preserved tax return paid by
Czech towns to revenue offices. Its economic situation and
position in the region at that time was complicated by the booming
activities of noblemen in the surrounding domains. A
thorn in the side of Ústí was the thriving Krupka domain and
the small town of Chabařovice, where malt and beer was brewed
and beer was on tap, and trade in salt began. These business
activities harmed Ústí´s right of mile (Bannmeile). The
monarch stood up for the town, however, he soon had to deal
with much more complicated nationwide problems. It verged
upon a conflict, which was apparently unavoidable from the
beginning of his reign over the Czech lands. The basis of Ferdinand’s
ruling concept was sovereign centralism, which interfered
with old legal customs of the Estates. Disagreements on
the Estates´ participation in power arose. There were also religious
problems resulting from the majority pro-caliche orientation
in the Czech Lands as opposed to the Habsburg Catholicism.
The religious situation got even more complicated after
the teachings of Martin Luther came to Bohemia across the
northern border. The Habsburgs declared irreconcilable war
against Luther. The conflict is known in history as the Schmalkaldic
War. The conflict was under the command of Ferdinand’s
brother, Emperor Charles V against German Protestants in
the empire headed by John Frederick of Saxony.
The growing dissatisfaction with Ferdinand’s politics encountered
critical development in the Empire in January 1547. Royal
towns led by the Czech Estates refused to obey the king’s
order to raise troops to reinforce the Habsburg army fighting
the imperial Protestants. The first Estates´ rebellion broke out
to revive the traditional principles of the Estates Monarchy in
the Czech lands. Most royal towns joined the resistance,
However, Ústí nad Labem as well as Catholic Plzeň and České
Budějovice, remained loyal to King Ferdinand I. The loyalty of
Ústí presumably resulted from its effort to strengthen its posi-
ÚSTÍ NAD LABEM IN DER FRÜHNEUZEIT
Der Antritt von Ferdinand I. von Habsburg auf den Thron bedeutete
für die böhmischen Länder eine Reihe von Änderungen.
Die ersten Schritte seiner Regierung waren für Ústí nad Labem
ruhig, allerdings kurz danach musste sich die Stadt sofort von
zwei Katastrophen erholen. In den Jahren 1536 und 1538 gab
es einen Brand, welcher im zweiten Fall zerstörend war und nur
ungefähr sechs Häuser in der Stadt unbeschadet ließ. Der
Herrscher überzeugte sich damals persönlich von der Vernichtung
der Stadt auf seinem Weg nach Dresden und erließ ihr das
Kammergehalt für eine Periode von zehn Jahren. Dank dessen
erholte sich die Stadt allmählich von den Konsequenzen der
Katastrophe und bereits im Jahre 1542 wurde der Aufbau des
neuen Renaissance-Rathauses am Stadtplatz begonnen. Laut
der erhaltengebliebenen Vermögenserklärung böhmischer
Städte für Finanzzwecke aus dem Jahre 1543 war Ústí nad
Labem unter den Königsstädten auf dem 25. Platz. Seine wirtschaftliche
Situation und Position in der Region wurde zu der Zeit
durch den Aufstieg von Aktivitäten der Aristokratie an den umgebenden
Gütern kompliziert. Ein Dorn im Auge war für die Bürger
von Ústí die Entwicklung des Gutbesitzes Krupka, sowie auch
der Stadt Chabařovice (Karbitz), wo begonnen wurde Malz herzustellen,
Bier zu brauen und auszuschenken oder mit Salz zu
handeln; diese Tätigkeiten beschädigten Ústí an ihrem Meilenrecht.
Der Herrscher trat für die Stadt ein, allerdings kurz
danach fing er an, viel schwerere Probleme einer gesamtländischen
Bedeutung zu lösen. Es neigte sich nämlich zu einem
Konflikt hin, welcher seit Beginn seiner Regierung in böhmischen
Ländern wahrscheinlich unabwendbar war. Die Basis von
Ferdinands Regierungskonzeption war der Zentralismus, welcher
jedoch die alten Rechtsgewohnheiten der Stände störte.
Es kamen Konflikte, die den Anteil der Stände an der Macht
und auch religiöse Probleme betrafen, welche mit der überwiegend
kalixtiner Orientierung Böhmens und des Habsburger Katholizismus
zusammenhingen. Die religiöse Situation wurde
noch komplizierter, nachdem die Lehre von Martin Luther über
die nördlichen Grenzen des Landes nach Böhmen strömte; der
Lehre von Luther erklärten die Habsburger den unversöhnlichen
Krieg. Der Konflikt ging in die Geschichte als Schmalkaldischer
Krieg ein und wurde von Ferdinands Bruder - Kaiser
Karl V. - gegen die deutschen Protestanten im Reich geführt,
welche von Jan Fridrich Saský geführt wurden.
Die steigende Unzufriedenheit mit Ferdinands Politik und die
kritische Entwicklung auf dem Gebiet des Reiches stießen im
Januar 1547 aufeinander. Damals weigerten sich die böhmischen
Stände an der Spitze mit den Königsstädten dem Königsbefehl
zu folgen zur Zusammenrufung der Landesbereitschaft,
23