05.12.2012 Aufrufe

Historie a památky města Ústí nad Labem History and monuments of ...

Historie a památky města Ústí nad Labem History and monuments of ...

Historie a památky města Ústí nad Labem History and monuments of ...

MEHR ANZEIGEN
WENIGER ANZEIGEN

Sie wollen auch ein ePaper? Erhöhen Sie die Reichweite Ihrer Titel.

YUMPU macht aus Druck-PDFs automatisch weboptimierte ePaper, die Google liebt.

CZ ENG DE<br />

Vzhledem k různým omezením souvisejícím s plavbou se rozhodujícím<br />

momentem stala železnice, úsek Praha - Drážďany<br />

byl zprovozněn 1850-1851. Zahájení železniční dopravy znamenalo<br />

počátek novodobého rozvoje <strong>města</strong> a jeho přeměny ve<br />

významné průmyslové centrum. <strong>Ústí</strong> <strong>nad</strong> <strong>Labem</strong> se změnilo ve<br />

velký přístav a Labe spojilo české země s mořem. Z toho vycházely<br />

snahy o vytvoření optimálních plavebních podmínek na<br />

Labi, jež vyvrcholily plánem kanalizace toků Vltavy a Labe na<br />

úseku mezi Prahou a <strong>Ústí</strong>m <strong>nad</strong> <strong>Labem</strong>. Tento projekt se začal<br />

realizovat roku 1896 a byl dokončen v roce 1936 dobudováním<br />

Masarykových zdymadel » pod Střekovem.<br />

Labská plavba<br />

Moderní říční dopravu zahájil na své první plavbě z Prahy do<br />

<strong>Ústí</strong> <strong>nad</strong> <strong>Labem</strong> první český parník Bohemia v roce 1841. Od<br />

počátků paroplavby ve čtyřicátých letech 19. století se rozvíjela<br />

labská plavba jako jeden z hlavních dopravních prostředků pro<br />

export zemědělských plodin, surovin i hotových výrobků. Svůj<br />

význam si po celé období udržela i osobní lodní doprava s ročním<br />

počtem cestujících v řádech desítek tisíc. Od poloviny<br />

sedmdesátých let devatenáctého století bylo hlavní komoditou<br />

labské plavby hnědé uhlí. Ročně se ho exportovalo po Labi statisíce<br />

tun. Maximum bylo dosaženo v roce 1899 s vývozem<br />

2 244 569 tun hnědého uhlí. Obrat nákladu v labských přístavech<br />

<strong>města</strong> <strong>Ústí</strong> <strong>nad</strong> <strong>Labem</strong> tak skutečně předčil i největší<br />

námořní přístav monarchie Terst. Význam <strong>města</strong> jako největšího<br />

přístavu Rakouska-Uherska v objemu přeloženého zboží<br />

potvrdila návštěva císaře Františka Josefa I. v roce 1901. Do<br />

<strong>Ústí</strong> <strong>nad</strong> <strong>Labem</strong> císař připlul lodí.<br />

Železniční dráha Praha – Drážďany<br />

Možnost spojit Čechy se Saskem byla diskutována již ve čtyřicátých<br />

letech devatenáctého století. Po vyhodnocení navrhovaných<br />

tras bylo jako nejvhodnější spojení Praha – Drážďany<br />

vybráno vedení trati podél Vltavy a Labe. Veškeré trasovací<br />

práce byly svěřeny vrchnímu inženýru Janu Pernerovi (trasa<br />

byla schválena 26. listopadu 1842). Na jaře roku 1845 bylo<br />

započato s budováním prvního úseku z Prahy do Kralup. Vlastní<br />

stavbou byly pověřeny osvědčené stavební firmy bratří Kleinů<br />

a Vojtěcha Lanny. Na stavbě pracovalo až 22 tisíc dělníků.<br />

Následovala stavba úseků Kralupy – Lovosice, Lovosice – Podmokly.<br />

Na samém sklonku roku 1847 se začal v <strong>Ústí</strong> <strong>nad</strong><br />

<strong>Labem</strong> budovat násep. Tato hradba oddělila <strong>Ústí</strong> od Labe.<br />

V první polovině roku 1850 se v <strong>Ústí</strong> již prováděly poslední<br />

dokončovací práce. První zkušební jízda na trati mezi Lovosicemi<br />

a <strong>Ústí</strong>m <strong>nad</strong> <strong>Labem</strong> se konala dne 15. srpna 1850 a 1.<br />

října roku 1850 v 6:30 ráno byl na dráze Lovosice – <strong>Ústí</strong> zahájen<br />

pravidelný provoz. Vlastní výstavba trati <strong>Ústí</strong> <strong>nad</strong> <strong>Labem</strong> –<br />

optimum navigation conditions<br />

on the River Labe, which<br />

culminated in a plan for<br />

canals to be built <strong>of</strong> the<br />

River Vltava <strong>and</strong> River Labe<br />

in the section between Prague<br />

<strong>and</strong> <strong>Ústí</strong>. The project<br />

was commenced in 1896<br />

<strong>and</strong> completed in 1936 by<br />

completion <strong>of</strong> building <strong>of</strong> the<br />

Masaryk Sluices beneath<br />

Castle Střekov.<br />

Navigation on the River<br />

Labe<br />

The first Czech steamboat,<br />

Bohemia, started modern<br />

river transportation in 1841<br />

on its first journey from Prague<br />

to <strong>Ústí</strong> <strong>nad</strong> <strong>Labem</strong>.<br />

From the beginnings <strong>of</strong><br />

steam navigation in the<br />

1840´s navigation on the<br />

River Labe was developing<br />

as one <strong>of</strong> the main means <strong>of</strong><br />

transport to export commodities,<br />

raw materials as well<br />

as finished products. Personal<br />

ship transportation also<br />

maintained its position over<br />

the whole period with the<br />

annual number <strong>of</strong> passengers amounting to thous<strong>and</strong>s. From<br />

the mid 1870´s brown coal was the main commodity on the<br />

River Labe. Hundreds <strong>of</strong> thous<strong>and</strong>s <strong>of</strong> tons were exported via<br />

the River Labe every year. The peak was achieved in 1899 with<br />

2 244 569 tons <strong>of</strong> brown coal being exported. The freight turnover<br />

in the River Labe ports <strong>of</strong> the city <strong>of</strong> <strong>Ústí</strong> <strong>nad</strong> <strong>Labem</strong> exceeded<br />

that <strong>of</strong> Terst, the biggest sea harbour in the monarchy. The<br />

importance <strong>of</strong> the city as the largest Austro-Hungarian port in<br />

terms <strong>of</strong> the volume the transferred goods was confirmed by<br />

the visit by Emperor Francis Joseph I in 1901. The emperor<br />

arrived in the town on a ship.<br />

Prague-Dresden Railway line<br />

The possibility to connect Bohemia with Saxony was discussed<br />

already in the 1840´s . Once the proposed lines had been<br />

assessed, the most suitable link for the Prague – Dresden line<br />

was chosen along the Rivers Vltava <strong>and</strong> Labe. All the tracing<br />

work was allocated to senior engineer Jan Perner (the line was<br />

29<br />

Eisenbahnstrecke Prag – Dresden<br />

Über die Möglichkeit, Böhmen mit Sachsen zu verknüpfen,<br />

wurde bereits in den 40er Jahren des 19. Jahrhunderts diskutiert.<br />

Nach der Bewertung der vorgeschlagenen Strecken war für<br />

die Verknüpfung Prag – Dresden die Strecke an der Moldau und<br />

der Elbe entlang als die günstigste Strecke ausgewählt. Der<br />

Oberingenieur Jan Perner war für die gesamten Arbeiten an der<br />

Strecke verantwortlich (die Strecke wurde am 26. November<br />

1842 zugelassen). Im Frühling 1845 wurde der Bau des ersten<br />

Abschnittes von Prag nach Kralupy begonnen. Mit dem Aufbau<br />

selber waren die anerkannten Baufirmen der Gebrüder Klein<br />

und weiter Vojtěch Lanna beauftragt. An dem Aufbau arbeiteten<br />

bis zu 22 Tausend Arbeiter. Es folgten der Bau der Abschnitte<br />

Kralupy (Kralupp) – Lovosice (Lobositz), Lovosice – Podmokly<br />

(Bodenbach). Ganz am Ende des Jahres 1847 wurde in <strong>Ústí</strong><br />

mit dem Aufbau des Walles begonnen. Diese Mauer trennte<br />

<strong>Ústí</strong> von der Elbe.<br />

37

Hurra! Ihre Datei wurde hochgeladen und ist bereit für die Veröffentlichung.

Erfolgreich gespeichert!

Leider ist etwas schief gelaufen!