Historie a památky města Ústí nad Labem History and monuments of ...

CZ ENG DE
vem učení Martina Lutera snažila k této víře
obrátit i své poddané. Od šedesátých let 16. století
pronikli luteráni i mezi městské obyvatelstvo,
jak víme ze stížností katolických děkanů. Sílící
vliv luterství nakonec přivedl ke změně vyznání i
některé katolické kněží; známý je případ faráře
Valentina Scherfera, doloženého v Ústí v rozmezí
let 1573-74, který přestoupil k luterství a stal se
duchovním v Trmicích. Luteránští pastoři přímo
ve městě kázat nemohli, ústečtí luteráni za nimi
většinou docházeli do kostelů nedaleko Ústí nad
Labem, především do Svádova», Krásného
Března» a Trmic. Na počátku 17. století se do
Ústí přiženil pastor Jan Langenberger, který získal
ve městě dům, ze kterého odešel až po bitvě
na Bílé hoře. Podobně jako v celém království, to
byla i v Ústí nad Labem doba, kdy se náboženská
situace vyhrotila a směřovala ke konfliktu.
Na počátku 17. století se stal reprezentantem
protikatolických tendencí ve městě ambiciózní
primas Johann Ernst Schösser, který ve své
době podnítil řadu významných aktivit, například
založení dominikánského kláštera v Ústí v roce
1616 u kostela sv. Vojtěcha». Jeho katolictví a
možná i další problémy ve vztahu k místní protestantské
menšině vyvrcholily v roce 1617, kdy
byl skupinou ústeckých měšťanů zavražděn. Tak
tato ústecká defenestrace o rok předešla stavovské
povstání v Praze a stala se předzvěstí neblahých
událostí následujícího období.
Památky saské renesance v okolí Ústí nad Labem
V okolí Ústí nad Labem se v 16. století usadila řada rytířských
rodin původně ze Saska, z nichž se mnoho přiklonilo k luterskému
vyznání. Svými kontakty a rodinnými vazbami byly tyto rody
spojené se saským prostředím, což se odrazilo ve specifických
rysech kulturního prostředí, které vytvořily na svých sídlech.
Pánové ze Salhausenu, z Bünau, ze Starschedlu, Kölblů z Geisingu,
Mansdorfové či Milinští z Miliny zde nechali vybudovat
významné památky v duchu tzv. saské renesance.
Renesance byla v Sasku, stejně jako v ostatních zaalpských
oblastech, poznamenaná propojením a smíšením vlašské renesance
s tradicí domácí gotiky. Saská renesance se v architektuře
s gotickou dispozicí vyznačovala typickým tvaroslovím, např.
diamantovou bosáží, ostře lineárními římsami, či štíty se vztyčenými
volutami. Mezi charakteristické prvky patřila i bohatá
zdobnost architektonických článků na štítech a portálech, velký
22
1620´s , the Saxon Renaissance became the main artistic
stream in Bohemia and also Moravia, apart from its Southern
areas. The new architecture was performed by foreign, Saxon
artists. The internationally oriented court of Rudolf II also considerably
encouraged its dissemination.
The Battle of White Mountain and the issuing of mandates against
non Catholics severely affected also Ústí nad Labem. Most
of the bourgeoisie converted to Catholicism, while those who
refused to convert were forced to flee Bohemia. They left
mostly for foreign towns close to the border – such as Königstein
and Pirna, where they could have their business partners,
relatives or friends. Obviously, many of them hoped to come
back soon, however, it was impossible due to the development
of the political situation. The most important exile from the Ústí
region was Georg Ritschel, who worked with Jan Ámos Komenský
in Gdansk at the beginning of the 1640´s and settled in
England, where he became an important theologian in the
de.
Die Bewohner von Ústí nad Labem waren während des ganzen
16. Jahrhunderts auch aus religiösen Hinsicht aufgeteilt. Der
katholische Glauben, repräsentiert durch die wichtigste Kirche
Maria Himmelfahrt», hatte in der Stadt aufgrund der älteren Tradition
immer eine feste Stelle. Ebenfalls die Utraquisten hatten
in Ústí eine Vertretung, deren Sanktuarium die Kirche des Hl.
Vojtěch» war. Weit bis über die Hälfte des 16. Jahrhunderts
hinein gab es wahrscheinlich in der Stadt eine ziemlich große
Religionstoleranz und vielleicht auch eine gewisse glaubensbelehrende
Undifferenziertheit, die aufgrund gemeinsamen Nachlässen
an die beiden Kirchen belegt werden kann. Beide diese
wichtigen religiösen Richtungen beobachteten mit Unlust in der
Stadt die Handlungen der umgebenden Aristokratie, die aus
Sachsen kam und die sich unter dem Einfluss der Lehre von
Martin Luther bemühte, auch ihre Untertanen zu diesem Glauben
zu bekehren. Seit den 60er Jahren des 16. Jahrhunderts
drangen die Lutheraner auch bis unter die Stadteinwohner
durch, wie wir aufgrund Beschwerden der katholischen Dekane
wissen. Der stärkende Einfluss des Luthertums brachte
schließlich auch einige katholische Geistliche zur Glaubensveränderung;
von den bekannten Fällen nennen wir z.B. den Pfarrer
Valentin Scherfer, belegt in Ústí zwischen den Jahren 1573-
74, welcher zum Luthertum konvertierte und ein Geistlicher in
Trmice wurde. Die Lutheraner Pastore konnten nicht direkt in
der Stadt predigen, sondern die Lutheraner aus Ústí kamen
meistens zu ihnen in die Kirchen nicht weit von Ústí nad Labem,
vor allem nach Svádov (Schwaden)», Krásné Březno (Schönpriesen)»
und Trmice (Türmitz). Am Anfang des 17. Jahrhunderts
heiratete sich der Pastor Jan Langenberger in Ústí ein. In der
Stadt bekam er ein Haus, welches er erst nach der Schlacht am
Weißen Berg verließ. Ähnlich wie im ganzen Königreich war es
auch in Ústí nad Labem eine Zeit, wo die religiöse Situation sich
verschärfte und zu einem Konflikt führte.
Am Anfang des 17. Jahrhunderts wurde der ambitionierte Primas
Johann Ernst Schösser zum Vertreter von gegenkatholischen
Tendenzen in der Stadt. Zu seiner Zeit veranlasste er eine
Reihe von bedeutenden Aktivitäten, beispielsweise die Gründung
des dominikanischen Klosters in Ústí im Jahre 1616 bei
der Kirche des Hl. Vojtěch». Sein Katholizismus und vielleicht
auch andere Probleme in der Beziehung zur lokalen protestantischen
Minderheit kulminierten im Jahre 1617, als er von einer
Gruppe von Aussiger Bürgern ermordet wurde. Dadurch kam
dieser Ústí-Fenstersturz dem Ständeaufstand in Prag um ein
Jahr zuvor und wurde zum Vorboten für unglückselige Ereignisse
der folgenden Zeitperiode.
29