otevřít - Statutární město Olomouc

Vodní toky a jejich nivy jsou ve většině případů překryty prvky ÚSES, které jsou
připomínkovány v předchozí kapitole. Kvalifikované posouzení skutečnosti, zda je
zákonná ochrana VKP konceptem ÚP zajištěna v dostatečné míře, by opět měla potvrdit
odborná analýza. Dokumentace SEA ani v této oblasti žádné objektivní vyhodnocení
opřené o konkrétní údaje neposkytuje. V kontextu nezbytné územní ochrany vodních
toků a jejich niv zdůrazňujeme jeden z hlavních principů koncepce ochrany a rozvoje
hodnot města - „chránit a rozvíjet rekreační a přírodní využití nivy vodních ploch a toků
zejména Moravy a Bystřice a Mlýnského potoka (str. 4 konceptu územního plánu).
Proto obdobně jako v případě prvků ÚSES trváme na důsledném promítnutí jejich
ochrany (§ 4 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody ) do všech částí územního
plánu.
Plochu lesů v oblastech přiléhajících k zastavěnému území navrhuje koncept územního
plánu významně rozšířit (Holický les, Slavonín). Ovšem je nutno podotknout, že
zpracovatel pouze akceptoval návrhy statutárního města Olomouce. Vlastní iniciativa
zpracovatele zde spočívala pouze ve zcela nepřijatelném návrhu na zastavění cca 10 ha
lesa v lokalitě "Zlatý důl". Vzhledem k jeho závažnosti problém rozvádíme podrobněji.
„Zlatý důl“
Na lesním pozemku p.č. 833 v k.ú. Lošov byla koncem minulého století zbudována
lesní školka. Pozemek je po celou dobu evidován jako pozemek určený k plnění funkcí
lesa (§ 3 zák. č. 28911995 Sb. , lesní zákon). Částečné omezení environmentálních
funkcí, ke kterému při založení lesní školky došlo náhradou původního lesního porostu
záhony se sazenicemi lesních dřevin, bylo kompenzováno skutečností, že
vyprodukované sazenice sloužily k obnově jinde vytěžených lesních porostů. Pozemek
je tedy nepřetržitě funkční součástí lesa jakožto významného krajinného prvku (§ 3
písm. b) zák. o ochraně přírody). Významné krajinné prvky (dále jen VKP) jsou podle
ustanovení § 4 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody chráněny před
poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a
nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. Navrženým zastavěním by
však došlo k úplnému zničení dotčené části lesa. Pokud vyhodnocujeme dopad záměru
na celý lesní komplex západně od komunikace Lošov -Velká Bystřice, je zřejmé, že
vzhledem k bezprecedentnímu rozsahu záboru lesa (více než 10ha!) by došlo k trvalému
a nevratnému poškození tohoto VKP. Obdobně by i stabilizační funkce byla zásadně
oslabena (enormní navýšení dopravy, hlučnosti, prašnosti, zatížení navazujících lesních
ekosystémů obyvateli nového sídliště, požadavky vlastníků na odkácení stromů
rostoucích na sousedních pozemcích, noční hluk a osvětlení atd.). Záměr by znamenal
také významné narušení krajinného rázu odpočinkové lesní krajiny mezi Lošovem a
Velkou Bystřicí, podstatně by to narušilo její estetické i funkční vyznění. Vzhledem k
enormnímu rozsahu zástavby (spolu s vedlejší parcelou více než 12 ha!) by evidentně
došlo k narušení harmonického měřítka a vztahů v krajině (§12 zákona o ochraně
přírody). Z uvedeného vyplývá, že navržený záměr je v příkrém rozporu s citovanými
ustanoveními zákona o ochraně přírody (jakož i zákona o lesích) a proto s jeho realizací
zásadně nesouhlasíme. Neshledali jsme žádný zákonný důvod pro to, aby vlastník
dotčeného pozemku nepostupoval při jeho využívání standardním způsobem v souladu s
platnou legislativou - t.j. na pozemku bud' pěstoval sazenice lesních dřevin, nebo
pozemek stanovištně vhodnými dřevinami zalesnil. Tato zákonná omezení platila i v
době, kdy pozemek nabýval a nebude tedy nijak zkrácen na svých vlastnických právech.
Označení lokality jakožto brownfield je hrubě zavádějící. Brownfield je území, jehož
někdejší využívání vyústilo v kontaminaci nebo devastaci, jež omezuje jeho budoucí
využití. Označit takto momentálně nevyužívané záhony pro lesní sazenice (přes 10 ha)
je neseriózní matení odborné i laické veřejnosti. Z hlediska veřejných zájmů týkajících
56