Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

„Vsaďte se o dolar, Sokrate, že vás dokážu donutit, abyste řekl víc než
dvě slova.“
Natáhl ruku, abychom si plácli, a řekl: „Prohráls.“
Byl jsem z gymnastiky zvyklý na úspěchy, proto jsem zpočátku - asi
tak měsíc - překypoval dobrou náladou a sebedůvěrou; netrvalo to ale
dlouho a uvědomil jsem si, že to vůbec nebude procházka růžovým
sadem, jak říkával Sokrates.
Můj největší problém spočíval v tom, že jsem se začal odlišovat od
svých přátel. Rick, Sid a já jsme chodili s děvčaty do pizzerie La Val.
Všichni ostatní, včetně mé dívky, si dali společně velkou pizzu se
salámem; já jsem si objednal speciální malou, vegetariánskou, z
celozrnné mouky. Dávali si mléčné koktejly nebo pivo; já jsem usrkával
jablečnou šťávu. Pak šli všichni na zmrzlinu, a zatímco se cpali
nerůznějšími poháry, já jsem cucal kousek ledu. Díval jsem se na ně
závistivě a oni na mne s mírnou výčitkou. Asi měli kvůli mne špatné
svědomí. Společenský život se mi hroutil pod tíhou mé discipliny.
Chodil jsem v okolí universitního městečka oklikami, abych se vyhnul
obchodům s koblihami, stánkům s občerstvením a zahrádkám před
restauracemi. Tvrdě jsem bojoval se svými chutěmi a nutkáními. Teprve
když se mi při pohledu na koblihu s marmeládou obrátí žaludek, budu
moci předstoupit před Sokrata.
Po nějaké době jsem se začal bouřit. Přestože Sokrates se tvářil
odmítavě, stěžoval jsem si: „Soku, už s vámi není žádná legrace. Je z vás
obyčejný starý bručoun; vždyť vy už ani nezáříte.“
Zamračil se: „S kouzelnickými triky je konec.“ Tak to přesně bylo -
konec s triky, se sexem, smaženými brambůrkami, cukrovím, koblihami,
legrací a s odpočinkem; jen disciplina - v noci u čerpadla, ve dne všude.
Leden se vlekl, únor přeletěl a už byl skoro konec března. Družstvo
končilo sezónu beze mne.
Znovu jsem popsal Sokratovi své pocity, ale neměl pro mne útěchu ani
podporu. „Sokrate, už je ze mne dokonalý ctnostný skautík. Kamarádi se
mnou nikam nechtějí chodit. Ničíte mi život! Bojím se, že ze mne bude
starý, vysušený...“
Přerušil mě jeho smích: „Jestli se, Dane, bojíš dehydratace, můžu tě
ujistit,,že mě má nebožka považovala za dost šťavnatého.“
~ 108 ~