Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

Recommendations

Info

„To je možné, máš ale pořád podivuhodnou schopnost sám sebeklamat. Proto jsi musel mít sen o svém životě. Vzpomeň si na něj, ažbudeš v pokušení uniknout a jít za svými iluzemi.“„Nedělejte si o mě starosti, Sokrate. Já to zvládnu.“Kdybych býval věděl, co mě čeká, byl bych raději mlčel.~ 47 ~
PŘEDIVO ILUZÍBřeznový vítr se uklidňoval. Barevné jarní květy vysílaly do vzduchusvé vůně - dokonce až do sprchy, pod níž jsem smýval pot zrozbolavělého těla po tréninku, náročném na energii.Rychle jsem se oblékl a seběhl po zadním schodišti Harmonovytělocvičny, abych viděl, jak nebe nad Edwardsovým polem přechází vposledních paprscích slunce do oranžova. Chladný vzduch mě osvěžoval.Byl jsem uvolněný a smířený se světem; loudal jsem se do města acestou do kina jsem snědl cheeseburger. Hráli Velký útěk, napínavý filmo útěku britských a amerických válečných zajatců.Když film skončil, dal jsem se do běhu po Universitní třídě, odbočiljsem doleva a k čerpací stanici jsem dorazil chvíli poté, co Sokratesnastoupil do služby. Tu noc bylo hodně rušno, a tak jsem pomáhal ažpřes půlnoc. Pak jsme odešli do kanceláře, umyli jsme si ruce, načež mneSokrates překvapil, když začal připravovat čínskou večeři - a zahájil taknovou etapu svého učení.Začalo to tím, že jsem mu vyprávěl o Velkém útěku. „To vypadá nanapínavý film,“ řekl, když rozbaloval sáček s čerstvou zeleninou, „a takyvelice příhodný.“„Jak to?“„I ty musíš uprchnout, Dane. Jsi vězeň vlastních iluzí o sobě a o světě.Aby ses osvobodil, budeš potřebovat víc odvahy než kterýkoli filmovýhrdina.“Bylo mi ten večer tak dobře, že jsem vůbec nedokázal brát Sokratavážně. „Vůbec nemám pocit, že bych byl uvězněný - leda když měpřipoutáte k židli.“Začal omývat zeleninu. Do zvuku tekoucí vody řekl: „Nevidíš žádnévězení, protože má neviditelné mříže. Část mého úkolu je ukázat ti, vjaké jsi bryndě, a doufám, že to bude největší deziluze tvého života.“„Tak to tedy pěkně děkuji, příteli,“ řekl jsem, otřesen jehoškodolibostí.„Myslím, že mi nerozumíš.“ Namířil na mne ředkví a pak ji začalkrájet na kolečka do misky. „Deziluze je největší dar, jaký ti můžu dát.Ty ovšem ten výraz považuješ za negativní, protože tolik lpíš na svých~ 48 ~
Page 2 and 3: ___________________________________
Page 4 and 5: PODĚKOVÁNÍChci vyslovit svou úc
Page 6 and 7: dialogy a některé časové poslou
Page 8 and 9: ČERPACÍ STANICE NA KONCI DUHY„
Page 10 and 11: Jedné noci na začátku prosince j
Page 12 and 13: V nočním tichu jsem upřeně hled
Page 14 and 15: „Za otázkami není nic,“ odsek
Page 16 and 17: „Byl jsem ve snech mnoha lidí a
Page 18 and 19: „Učili tě jako většinu lidí,
Page 20 and 21: „Ale ano, nepamatujete se? Řekl
Page 22 and 23: Taky jsem zkřížil nohy a dychtiv
Page 24 and 25: řekl jsem: „Ted už musím jít,
Page 26 and 27: V následujících dnech jsem byl v
Page 28 and 29: nápaditě ukrývat; ovládali trik
Page 30 and 31: Tiše řekl: „Bude pro tebe lepš
Page 32 and 33: Několik dalších dnů jsem se Sus
Page 34 and 35: OBLUZENÁ MYSLBylo pozdě večer. K
Page 36 and 37: „Řekněme, že jsem manipuloval
Page 38 and 39: Sokrates se udeřil dlaní do čela
Page 40 and 41: pevně uchopil mou paži, zesílil
Page 42 and 43: Mentální hluk z publika začínal
Page 44 and 45: „Jak?“„To je trochu složitě
Page 46 and 47: Když mi pomohla znovu popadnout de
Page 50 and 51: iluzích. Máš soucit se svým př
Page 52 and 53: náhodné, nekontrolované myšlenk
Page 54 and 55: přitiskla. Najednou jsem cítil de
Page 56 and 57: shrnout svá ponaučení, ale já j
Page 58 and 59: jak to jen šlo, a když jsem se ko
Page 60 and 61: Vyběhl jsem z posluchárny a běž
Page 62 and 63: Když jsem se posadil, ani se nezm
Page 64 and 65: „Ale proč bys to dělal?“ řek
Page 66 and 67: bojovníka. Ty sis, jak se zdá, vy
Page 68 and 69: Sokrates mi tu pentli musel uvázat
Page 70 and 71: znovu získat rovnováhu, že si mu
Page 72 and 73: „Každý večer společně půl h
Page 74 and 75: Mezitím co jsem čerpal do nádrž
Page 76 and 77: zářivých barev, třpytivých st
Page 78 and 79: Nevzal mou otázku vůbec na vědom
Page 80 and 81: „Přesně tak, Dane, nápad o nic
Page 82 and 83: ještě měsíc pracoval na vyřeš
Page 84 and 85: vzduchu. Nic se nedělo. S odporem
Page 86 and 87: těsně, že jsem z něj cítil zv
Page 88 and 89: KNIHA DRUHÁ:PŘÍPRAVA BOJOVNÍKA~
Page 90 and 91: říká: „Bud_ opatrný, Dane, mo
Page 92 and 93: Do kraje přišli verbíři a odvá
Page 94 and 95: Na letišti na mě čekal Rick; pá
Page 96 and 97: „Ukažte mi tu bránu, Sokrate. J
Page 98 and 99:
„Co je ta žlutá věc, Soku?“
Page 100 and 101:
„Obzvlášť velká; budeme děla
Page 102 and 103:
„Když je malé dítě sklíčen
Page 104 and 105:
„Budeš si muset nově upravit v
Page 106 and 107:
balvany. Kousky jablek a tenké pl
Page 108 and 109:
, Co jim řekl?“ čekal jsem na i
Page 110 and 111:
„Vaše žena?Znovu se rozesmál,
Page 112 and 113:
Pak jsme se vrátili do jejího byt
Page 114 and 115:
určitých skupin svalů mi tato de
Page 116 and 117:
plnovous. Já jsem měl rychlé poh
Page 118 and 119:
budeme pokračovat,“ jako bych se
Page 120 and 121:
milovala, ji tajně řekl, že odej
Page 122 and 123:
postavit. Je pro ty, kdo se bojí s
Page 124 and 125:
kde jsou zraněni. Všiml jsem si,
Page 126 and 127:
„Není tu žádný důvod ke smut
Page 128 and 129:
probodnout. Nedej se oklamat jako t
Page 130 and 131:
HORSKÁ STEZKASokrates nalil kouř
Page 132 and 133:
Nezdálo se mi, že se to nějak zv
Page 134 and 135:
Když jsme se blížili k protipož
Page 136 and 137:
„A teď ty,“ řekl, sehnul se a
Page 138 and 139:
Slova se mi v hrdle měnila v chrap
Page 140 and 141:
V tom okamžiku začala konvice pí
Page 142 and 143:
sebe; na bradlech jsem znovu a znov
Page 144 and 145:
nevadilo a kdybyste k němu byli sh
Page 146 and 147:
řemínky sis sundával strašně n
Page 148 and 149:
Netrvalo to dlouho a stáli jsme v
Page 150 and 151:
Navzdory všem úspěchům jsem neb
Page 152 and 153:
„Poslední dobou už ne,“ řekl
Page 154 and 155:
„Tak dobře, když o to tak stoj
Page 156 and 157:
každém okamžiku. Pozornost nesto
Page 158 and 159:
„Kolik je hodin?“„Je teď“
Page 160 and 161:
„Předpokládám, žes pochopil p
Page 162 and 163:
Na oslavu jsem k Sokratovi přinesl
Page 164 and 165:
Byla rychlá, pravda - ale já jsem
Page 166 and 167:
KNIHA TŘETÍ:BEZDŮVODNÉ ŠTĚST
Page 168 and 169:
mu ucho na prsa. Jeho srdce se neoz
Page 170 and 171:
„Lekce! Dostanete srdeční zách
Page 172 and 173:
Podíval se na mě a vzdychl: „Do
Page 174 and 175:
zářícíma očima. Se smíchem ke
Page 176 and 177:
jsem četl, v naději, že najdu kl
Page 178 and 179:
Milarepa pátral všude kolem po os
Page 180 and 181:
rozloučili. Věděl jsem, že na n
Page 182 and 183:
BRÁNA SE OTEVÍRÁPo úzké silnic
Page 184 and 185:
„Co na tom záleží,“ vykřikl
Page 186 and 187:
malou otýpku dříví. „Napadlo
Page 188 and 189:
světlo a tma se střídaly stále
Page 190 and 191:
zbytky mých zásob. Teprve pak, kd
Page 192 and 193:
Odpoví ti na všechny tvé nevyslo
Page 194 and 195:
EPILOG: SMÍCH VE VĚTRUProšel jse
Page 196 and 197:
jediným jilmem, obklopená bílým
show all

Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

Create successful ePaper yourself

Delete template?

Save as template?