Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

jediným jilmem, obklopená bílými cedry. Sáhl jsem do kapsy a vytáhl ze
svazku jiných papírů vizitku. Byla pomačkaná, ale pořád ještě zářila.
Bojovník, s. r. o.
Majitel: Sokrates
Obor: Paradox, humor a změna
Jen v naléhavých případech!
Vzal jsem ji do obou rukou a tiše jsem řekl: „Sokrate, starý čaroději,
udělejte to pro nás! Přijďte nás navštívit, Soku!“ Chvíli jsem čekal a pak
jsem to zkusil znovu. Nic se nestalo. Vůbec nic se nestalo. Na chvíli se
zvedl vítr - a to bylo vše.
Překvapilo mě, jak jsem byl zklamán. Tajně jsem doufal, že by se
mohl nějakým způsobem vrátit. Ale nepřišel; ani teď; ani jindy. Ruce mi
klesly a podíval jsem se na zem. „Sbohem, Sokrate. Sbohem, příteli.“
Otevřel jsem náprsní tašku, abych tam znovu uložil vizitku, a znovu
jsem se podíval na záři, která z ní vycházela. Vizitka se změnila. Místo
slov „Jen v naléhavých případech“ na ní stálo jediné slovo: ‘Štěstí.’ Jeho
svatební dar.
V tom okamžiku mi teplý vánek pohladil obličej, zčechral vlasy a do
tváře mi vmetl list, který se pomalu snesl z jilmu.
Zaklonil jsem hlavu a šťastně jsem se rozesmál. Mezi větvemi jilmu
jsem viděl líně plynoucí mraky. Přes kamennou zídku jsem se díval na
domy roztroušené mezi zelenými stromy na svahu. Znovu se zvedl vítr a
kolem přeletěl osamělý pták.
A pak jsem pochopil: Sokrates nepřišel, protože nikdy neodešel. Jen se
změnil. Byl jilmem nad mou hlavou, byl oblakem, ptákem a větrem. Ti
zůstanou navždy mými učiteli a mými přáteli.
Než jsem se vrátil ke své ženě, svému domovu a svým přátelům,
rozhlédl jsem se po světě kolem sebe. Sokrates tu byl. Byl všude.
~ 195 ~