Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

Nepůjdu ven. Kancelář byla jako pevnost proti noci a proti světu
venku, který začal dorážet na mé nervy jako hlučný pouliční provoz. Ne,
nepůjdu ven. Sokrates na mne z temnoty kývl a pak znovu. Odevzdal
jsem se svému osudu a vyšel jsem ven.
Když jsem se k němu opatrně blížil, řekl: „Poslyš, cítíš to?“
„Co?“
„Dávej pozor!“
V tom okamžiku přestalo pršet a zdálo se, že vítr mění směr. Zvláštní -
byl to teplý vítr. „Vítr, Soku?“
„Ano, vítr. Mění se. Pro tebe to znamená kritický bod - teď. Možná sis
to neuvědomil; popravdě řečeno, neuvědomil jsem si to ani já, ale dnes v
noci pro tebe nastal kritický okamžik v čase. Odešel jsi, ale vrátil ses. A
teď se mění vítr.“ Chvíli se na mne díval a pak se vracel dovnitř.
Šel jsem za ním a posadil se na pohovku. Sokrates byl ve svém
hnědém křesle velmi tichý a upřeně se na mne díval. Hlasem, který byl
dost silný, aby prorazil zeď, ale současně tak lehký, že ho mohl odnést
březnový vítr, mi oznámil: „Ted_musím něco udělat, neměj strach.“
Vstal. „Sokrate, vyděsil jste mě k smrti!“ koktal jsem hněvivě a krčil
jsem se na pohovce, když se ke mně plíživě blížil jako tygr ke kořisti.
Díval se chvíli z okna, aby odhadl, nehrozí-li vyrušení, a pak si přede
mnou klekl a tiše řekl: „Dane, pamatuješ si, že jsem ti říkal, jak musíme
pracovat na změně tvé mysli, abys mohl vidět cestu bojovníka?“
„Ano, ale opravdu si myslím...“
„Neboj se,“ opakoval. „Utěšuj se Konfuciovou větou,“ usmál se: „Jen
největší mudrci a hlupáci se nemění.“ Když to řekl, natáhl ruce a
laskavě, ale pevně mi je položil na spánky.
Chvíli se nic nedělo - pak jsem náhle pocítil zvětšující se tlak
uprostřed hlavy. Slyšel jsem hlasitý bzukot, pak zvuk vln, narážejících
na pobřeží. Slyšel jsem zvonit zvony a zdálo se mi, že mi praskne hlava.
V té chvíli jsem uviděl světlo a jeho jas způsobily mé mysli výbuch.
Něco ve mně umíralo - to jsem věděl jistě - a něco jiného se rodilo! Pak
vše pohltilo světlo.
Když jsem se probudil, ležel jsem na pohovce. Sokrates mnou jemně
třásl a podával mi šálek čaje.
„Co se se mnou stalo?“
~ 34 ~