23.10.2020 Views

Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

sebe; na bradlech jsem znovu a znovu opakoval salta do vzporu; při

amerických kolech, švizích a metech roznožmo na koni na šíř jsem měl

pocit beztíže, jako kdybych byl od stropu zavěšen na neviditelných

provazech. Konečně se mi vracely mé kejklířské nohy!

Se Sokem jsem se scházel každý den hned po východu slunce.

Přicházel jsem dlouhými kroky, on přibíhal gazelími skoky. Den ze dne

jsem byl uvolněnější a měl jsem bleskurychlé reflexy.

Jednoho dne se Sokrates náhle zastavil uprostřed našeho pravidelného

zahřívacího běhu. Byl tak bledý, jak jsem ho ještě nikdy neviděl.

„Radši si sednu,“ řekl.

„Můžu něco udělat, Sokrate?“

„Jo, můžeš,“ řekl a zdálo se, že mu mluvení dělá potíže. „Běhej dál,

Dane. Já budu klidně sedět.“ Poslechl jsem ho, ale nespouštěl jsem z něj

oči; seděl se zavřenýma očima, hrdě a zpříma, ale vypadal nějak starší.

Před několika týdny jsme se dohodli, že za ním nebudu večer chodit,

ale ten večer jsem mu telefonoval, abych se zeptal, jak mu je. Ulevilo se

mi, když jsem uslyšel jeho hlas.

„Jak se daří, trenére?“ zeptal jsem se.

„V pohodě, řekl, „ale zjednal jsem si asistenta aby za mne pár týdnů

zaskakoval.“

„O. K., Soku opatrujte se.

Druhý den ráno vběhl můj náhradní trenér na hřiště a já jsem se na Joy

doslova vrhl. Něžně jsem ji vzal do náruče, přitiskl ji k sobě a šeptal jí do

ucha; stejně něžně se mnou praštila na trávník. Jako by to nestačilo k mé

potupě, porážela mě pak ve všech možných míčových hrách. Hrála bez

chyby a já - mistr světa - jsem se musel červenat hanbou a vzteky.

Zdvojnásobil jsem počet cviků, který mi Sokrates uložil. Trénoval

jsem tak soustředěně jako ještě nikdy předtím. Každý den jsem vstával

ve čtyři ráno, do svítání jsem cvičil t’ai chi a pak jsem před schůzkou s

Joy ještě běhal na kopcích. O tomhle tréninku navíc jsem nikomu nic

neříkal.

Její obraz mě provázel na přednáškách i v tělocvičně. Byl bych se na

ni rád díval a držel ji v náručí, a1e to bych ji nejdřív musel chytit. Zatím

jsem mohl jen doufat, že ji porazím v jejích vlastních hrách.

~ 141 ~

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!