Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

shrnout svá ponaučení, ale já jsem dělal, co jsem mohl, abych ho
nevnímal, a na zadním sedadle se tulil k Joy.
„Můžu na chvíli upoutat tvou pozornost?“ řekl, chytil mě dvěma prsty
za nos a obrátil můj obličej k sobě.
„Co mi chcete,“ zeptal jsem se. Joy mi něco šeptala do ucha, ale
Sokrates nepovolil stisk. „Raději bych poslouchal ji než vás.“
„Ta tě povede jen po růžových parcích,“ usmál se a pustil můj nos.
„Dokonce ani mladý a po uši zamilovaný blázen nemůže nevidět, jak
jeho mysl produkuje jak jeho zklamání, tak jeho radosti.“
„Skvěle zvolená slova,“ řekl jsem a utápěl se v Joyiných očích.
Autobus vyjel ze zatáčky a všichni jsme zmlkli před pohledem na San
Francisco, rozžíhající svá světla. Pod kopcem autobus zastavil. Joy
rychle vstala a vystoupila, Sokrates ji následoval. Vstal jsem abych šel s
nimi, ale on obrátil se a řekl: „Ne.“ To bylo vše. Joy se na mne dívala
otevřeným oknem.
„Kdy tě zase uvidím, Joy?“
„Snad brzy. Přijde na to,“ řekla.
„Na co?“ řekl jsem. „Počkej, Joy, nechoď, pryč. Pane řidiči pusťte mě
ven!“ Ale autobus se už od nich vzdaloval. Joy a Sok zmizeli ve tmě.
V neděli jsem upadl do hluboké deprese, kterou jsem nedokázal
zvládnout. V pondělí na přednášce jsem byl sotva schopen vnímat byť
jen jediné slovo přednášejícího. Při tréninku se mi nedařilo a opustila
mne všechna energie. Od pikniku jsem nejedl. Připravoval jsem se na
pondělní večerní návštěvu u Soka. Bude-li tam Joy, zařídím to, aby se
mnou odešla - nebo odejdu s ní.
Opravdu tam byla a vesele se bavila se Sokratem, když jsem vešel.
Připadal jsem si jako cizinec a přemýšlel jsem, nesmějí-li se mně. Vešel
jsem, zul si boty a posadil se.
„Tak co, Dane, jsi o něco chytřejší, než jsi byl v sobotu?“ řekl
Sokrates. Joy se jen usmívala, ale její úsměv mě bolel. „Nebyl jsem si
jist, jestli se tu dnes objevíš, Dane, jestli nebudeš mít strach, že bych ti
mohl říct něco, co bys nerad slyšel.“ Jeho slova byla jako malá kladívka.
Zaťal jsem zuby.
„Zkus se uvolnit, Dane,“ řekla Joy. Věděl jsem, že mi chce pomoci,
ale drtilo mě, že mě oba kritizují.
~ 55 ~