Cesta pokojneho bojovnika.pdf - Morio

Slova se mi v hrdle měnila v chraptivý šepot. Už jsem neměl energii ani
na klení.
Probojovával jsem se přes malý kopec, který mi připadal jako Skalisté
hory, a viděl jsem, že Joy sedí na bobku a hraje si s několika divokými
králíky, poskakujícími na stezce. Když jsem se k ní připotácel, králíci
utekli do křoví. Joy se na mě s úsměvem podívala a řekla: „Tak tady jsi!“
S hrdinským úsilím jsem se předklonil podařilo se mi zrychlit tempo a
dostat se před ní, ale ona hned vyrazila a okamžitě mi zas zmizela.
Překonali jsme výšku asi 400 metrů. Byl jsem teď vysoko nad zálivem
a viděl jsem pod sebou universitu. Ve stavu, v jakém jsem byl, jsem ale
nedokázal ten pohled ocenit. Zdálo se mi, že musím umřít. Představoval
jsem si, že mě pohřbí na kopci do vlhké hlíny a na hrob mi napíšou: „Zde
leží Dan. Hodný chlapec. Dělal, jak nejlíp uměl.“
Déšť zesílil, ale běžel jsem dál jako v transu, v předklonu a klopýtavě
jsem kladl jednu nohu před druhou. Zdálo se mi, že mám železné boty.
Pak jsem překonal další zatáčku a uviděl jsem konečné stoupání, které se
zdálo skoro úplně svislé. Znovu to má mysl odmítla a tělo se zastavilo;
na kopci ale stála Joy s rukama založenýma v bok a vyzývala mě. Nějak
se mi podařilo se znovu odlepit a rozhýbat nohy. Dřel jsem se, posouval
se kupředu, lopotil se a hekal až do posledních nekonečných kroků, které
mě donesly až k ní.
„Ale, ale, hochu,“ smála se, „ty jsi úplně vyřízený.“ Opíral jsem se o
ni, lapal po vzduchu a sípal jsem: Tohle-už-neříkej.“
Dolů z kopce jsme scházeli, a to mi poskytlo vítaný čas, abych se
vzpamatoval a mohl mluvit. „Mně se zdá, že hnát se takhle rychle je
proti přírodě. Nebyl jsem ve formě na tak dlouhý běh, myslím, že to není
pro tělo zdravé.“
„Máš pravdu,“ řekla. „To nebyl test pro tvé tělo, ale pro tvého ducha.
Měl ukázat, jestli vydržíš - nejen ten kopec, ale celý svůj trénink.
Kdybys to by1 vzdal by1 by to konec. Ale tys vydržel, Danny. Obstáls se
ctí.
Začal foukat vítr a déšť se změnil v liják, který nás úplně promočil.
Joy se zastavila a vzala mou hlavu do dlaní. Voda nám tekla z
promočených vlasů po obličejích. Vzal jsem ji kolem pasu, její zářivé oči
mě do sebe vtáhly a políbili jsme se.
~ 137 ~